Vemte si s sebou flašku rumu, radí se smíchem Radek Procházka

Křídelní útočník podobně jako spoluhráči shledává dnešní zápas velice atraktivním: „Myslím, že je to takové zpestření. Je to takový vánoční dárek,“ usmál se. Po tréninku hodnotil prostředí a hlavně led na stadionu Zlaté přibly: „Led byl jiný než normálně. Nevím, jak bych to specifikoval. Takový trošku,“ zamyslel se a pokračoval: „no nebylo to nejhorší,“ nestěžoval si. Zatímco plochodrážním motorkářům, kteří zde mají obvykle působiště, asi příležitostné poryvy větru problémy nedělají, u hokejistů to tak snadné nebude: „Vítr byl nejhorší. Na jedné straně jedete s větrem a na druhé proti,“ nechtěně nasadil otázku, který tým bude hrát ve Svítkově dvě třetiny na tu či onu stranu. To by mohl být jediný nevyrovnaný faktor historicky prvního zápasu pod otevřeným nebem v České republice.

Zdejší profukující podmínky Radka inspirovaly ke konečnému oblečení na zápas: „Čím více toho na těle bude, tím líp. Určitě dvě vrstvy. Někdo si maže klouby hřejivkou, někdo prsty na nohou, ruce, kolena. Jak kdo. Nejdůležitější je mít na těle více vrstev a hlavně se po každé třetině převléci a jít na led zase suchý,“ vymýšlel nepsanou příručku – Jak neonemocnět.

Radek Procházka před tréninkem ve Svítkově vystupuje z autobusu

Jeho dvouměsíční pauza přišla v době, kdy měl v týmu společně s obráncem Protivným nejvíce plusových bodů (+5). Navíc dva měsíce jsou dlouhá doba a tělo si musí na hokej znova zvykat. „Zápas od zápasu je to lepší. Nebyl čas, abych se nějak rozehrával, o tom jsme se bavili i s trenérem. Teď je taková situace, že je nás málo, takže se nedalo nic dělat. Když jsem tady a můžu hrát, tak hraju. Jsem za to rád,“ popisoval úlohu a náplň profese hokejista.

Zároveň smířlivě hovořil o svém zranění, jakoby se mu ani nedalo vyhnout. „To neovlivníte. Život je takový. Hlavně hokejový. Přináší zranění, a to k tomu patří. Bohužel si to teď vybralo mě, ale s tím já nic nenadělám,“ porkčil Procházka rameny.

Jak se před utkáním ve Vítkovicích lepila Komeťákům na paty smlůla, na severu Moravy měli při pěti tyčkách domácích velké štěstí, které jim tak moc chybělo. „Stejně jak jsme předtím zápasy o gól vyhrávali, se to teď otočilo. Ve Vítkovicích dobře zachytal Trvka. Ale to štěstí k tomu patří a bez něj to nejde.“ Dlouhá série bez získaného bodu se podle Radka Procházky v kabině příliš neprojevovala: „Na atmosféru v kabině to nemělo vliv. Nenadávali jsme si. Každý věděl, že už musíme zabrat. Body je potřeb sbírat. Mužstva ze spodu se na nás tlačí, tabulka se vyrovnává a je třeba zase odskočit, mít klid. Ne abychom šli zase to zápasu, že musíme, musíme, musíme. To by nás zase jen svazovalo. Vždycky je lepší dovézt něco z venku a doma to potvrdit.“

Diváci Komety by si určitě přáli, aby právě to „něco z venku“ bylo přivezeno už dnes z Pardubic. Hodně z nich se bude moci na souboj podívat na živo. Každý z dvaceti pěti tisíc možných fandů bude mít z odlišných míst odlišný úhel pohledu: „Zrovna před chvílí jsem nad tím přemýšlel. Jsem strašně zvědavý. Myslím, že ti lidi budou strašně daleko od ledové plochy, takže ani nevím, jak to bude třeba slyšet. Nedokážu si představit, jak to bude nazvučené. Nevím, jak se na lidech projeví ta velká vzdálenost. Přesto to bude určitě šou,“ říkal natěšeně a hecoval diváky.

A rada pro ně? Co by si měli vzít s sebou? „Jak se říká na horách - teplý svetr. Takže flašku rumu,“ rozesmál se Procházka.