Bylo to super, až na tu prohru, mrzelo Romana Erata

Utkání neskončilo pro brněnské barvy šťastně, nadšený z nepříznivého výsledku samozřejmě nebyl ani Roman Erat. Útěchou pro něj alespoň mohlo být, že v první části mířil do černého a stal se autorem druhé brněnského branky.

Roman Erat

Rozhodčí nejprve po střele útočníka Komety netušili, kde je puk, nakonec ho však našli pár centimetrů za brankovou čarou zabržděném v nánosu sněhu. „Já jsem to také prvně netušil. Věděl jsem jen, že to jde brankáři někam mezi nohy a už se vracel. Najednou rozhodčí ukazoval, že je gól, tak jsem byl také překvapený.“ Když už byl zmíněný sníh, zajímalo nás i to jak se ovládal v těchto podmínkách kotouč. „Nešlo s pukem nic dělat, proto jsme hráli jednoduše a možná nám to vyhovovalo. Když si táhl puk déle po ledě, tak nad ním nebyla taková kontrola.“ Síly to však hráčům neubíralo. „Sily ani ne, ale je to nepříjemné, musíš se furt dívat na puk.“ Otázku na počasí pak přešel Roman jednoduchou odpovědí. „Zima mi nebyla, bylo to v pohodě.“ A jestli náhodou nezamrzala hráčům voda v lahvích, jsme se nedozvěděli z jednoduchého důvodu. „Abych pravdu řekl, tak jsem se byl napít jen jednou.“

První třetina skvělá, zápas však nakonec nevyšel. „Podle mě jsme zaspali prvních deset minut druhé třetiny, Pardubice zápas otočily. My jsme se pak snažili vyrovnat, ale bylo to těžké a v power play jsme inkasovali do prázdné brány. Škoda těch tří gólů po sobě ve druhé části, vlastními chybami jsme se připravili o zápas,“ mrzelo šikovného střelce.

Led nebyl v úvodní dvacetiminutovce díky sněhu ideální, v dalších dvou částech už se dalo kluziště porovnávat s tím pod střechou. „Pak když už nesněžilo, tak to bylo normálně jak v hale. Led byl perfektní a bylo to perfektně připravené, takže to bylo v pohodě,“ mířila od Romana pochvala pro rolbaře i pro lidi, kteří měli na starosti tvorbu kluziště ve Svítkově.

Autor druhé branky utkání si pochvaloval nejen led, ale i celou atmosféru ojedinělé akce. „Bylo to parádní, i pro lidi to byl super zážitek. Bylo to poprvé, takže myslím, že super, až tedy na tu prohru,“ to jediné kalilo Romanovi radost. Celou záležitost by si pak v příští sezóně klidně zopakoval. „Myslím, že je to super i pro fanoušky, takže pokud to bude pokračovat, tak jedině dobře,“ zakončil povídání a odkráčel do kabin, které ještě stručně popsal. „Jsou tam jen sedačky, maséři to tam zabydleli, takže jídlo, pití a takové věci.“

Brankář mi nechával pastičku a já mu ji sežral, komentoval trestné střílení Radek Dlouhý

Brněnský útočník Radek Dlouhý hrál v zápase důležitou roli, a to především ve třetí třetině, kdy měl na hokejce vyrovnávající gól. Řítil se sám na brankáře Růžičku a na poslední chvíli ho musel zastavit v zakončení faulem pardubický obránce Píša. Forward Komety následně dostal možnost trestného nájezdu, ten mu však nevyšel a Radek vysvětloval, v čem byl háček. „Problém byl v tom, že jsem nedal gól. Nevím, brankář celou dobu zajížděl a nechával mi tam asi pastičku a já jsem mu ji sežral. Na tomhle ledě jsme nechtěl dělat kličku, takže jsem to vystřelil, tak jak jsem to vystřelil, ale nespadlo to tam,“ okomentoval svoji střelu, který skončila v Růžičkově lapačce.

Radek Dlouhý

Venkovní utkání a zápas v hale, mají tyto dva světy nějaké odlišností, co se týká hry? Brněnská osmadvacítka moc rozdílů nepozorovala. „Já myslím, že to bylo stejné, snad jen kolem mantinelů se puk jinak odrážel a možná to párkrát skočilo, ale jinak nebyl žádný problém a rozdíl,“ hodnotil zápas. Další věcí byla zima, která byla zvlášť v první třetině za hustého sněžení poměrně nepříjemná. Hráči tak využili k normální hokejové výstroji řadu užitečných doplňků. „Spíš šlo o termo prádlo, co jsme měli pod výstrojí, nějaké teplejší věci. Spousta kluků si mazala hřejivou mastí nohy a prsty u nohou a tak. Já měl akorát šálu, tady ten šátek (ukazuje) a čepici.“

Do hlediště přišlo nakonec více než 17 tisíc diváků. Hokejisté atmosféru okolo pozorně vnímali. „Atmosféra byla nádherná, všichni si to užili. Nám se to moc líbilo,“ pochvaloval si prostředí zápasu pod širým nebem. Jednou tak bude určitě o této události vyprávět. „Tak já doufám, že ano,“ uzavřel rozhovor Radek Dlouhý.