Ohlasy k zápasu
08.12.2014
B r n o – Na první branku v duelu 28. kola mezi Kometou a Zlínem museli diváci čekat až do 34. minuty. V přesilové hře totiž zlínského Hromadu překonal jako první Michal Kempný. Ve třetí třetině pečetil skóre druhým a posledním gólem Petr Ton, čímž ustanovil výsledek na branky chudého duelu ve prospěch domácího mančaftu. Kometa dokázala svého přemožitele z jarního finále přehrát potřetí v sezóně a díky dalším třem bodům stáhla náskok na třetí Spartu.
Michale, byl to v neděli klasický zápas se Zlínem? Bylo to hlavně těžké utkání. Zlín se začíná zvedat, napomáhá mu jeho defenzivní styl hokeje a dobré bránění středního pásma, přes které jsme se špatně dostávali. Celý zápas byl o jediném gólu. Ten se naštěstí podařil vstřelit nám a díky němu jsme zvítězili.
Oddechnul jste si hodně, když jste ve 34. minutě prolomil zlínský obranný val? Oddechl jsem si. Důležité ale bylo, že gól padl v přesilovce. Ty nám totiž v posledních zápasech moc nešly, museli jsme na nich pracovat. Je jen dobře, že rozhodující gól padl právě v početní výhodě.
Byl to zatím nejtěžší zápas z dosavadních tří, které jste se Zlínem uhráli? Těžko říct. Každý zápas je těžký a na každý se připravujeme stejně. V každém totiž chceme získat tři body.
Jak jste se cítil v závěru utkání, kdy Zlín mohl snížit v dvouminutové přesilovce pět na tři. Vy sám jste byl jedním z vyloučených hráčů. Necítil jsem se nic moc, ale kluci, hlavně pak Honza Hanzlík, Kuba Koreis a Vilda Burian, to tam dobře ubránili. Bylo to velmi důležité. Kdyby Zlín snížil na rozdíl jedné branky, byl by to ještě boj.
Jan Hanzlík strávil na ledě celé dvě minuty. Děkoval jste mu, jak to perfektně zvládl? Sám věděl, jak to byl důležitý okamžik. Vyvolávali ho i diváci. Hanzi je dobrý do oslabení, fyzičku má taky dobrou, takže dokázal uhrát celé dvě minuty. Zvládl to výborně.
Vy máte společně právě s Hanzlíkem největší ice-time z brněnských hráčů. Vnímáte během hry, že trávíte na ledě někdy i kolem půl hodiny? Mám ho vysoký, ale to se ode mě přesně čeká. Hraji přesilovky, hraji oslabení, není divu, že jsem na ledě prakticky pořád. Navíc když je zápas hodně vyrovnaný, trenéři stáhnou sestavu a to jsou zase další minuty navíc. Během zápasu člověk moc nevnímá, jak dlouho na ledě je, to spíše až to druhé ráno.
Jak nejčastěji regenerujete? Záleží, jak jsem unavený. Když se cítím fakt špatně, dám si nějakou masáž nebo saunu. Jinak poměrně klasika.
Stává se Vám někdy, že už melete z posledního? Jak kdy, spíše ale ne. Snažím se hodně trénovat, abych tuhle zátěž vydržel. Zatím to víceméně zvládám.
Blíží se reprezentační přestávka, během které byste mohl dobrat trochu síly. Co kdyby Vám ale znovu přišla reprezentační pozvánka? Tady by šla únava naprosto stranou. Za reprezentační pozvánku bych byl velmi šťastný.
