Vyškov? Sakra to už je let, vzpomíná Martin Vojtek

Nájezd je vždy svým způsobem improvizace, vysvětluje úspěšný exekutor Kamil Brabenec

V nájezdech se prosadil pouze jeden z pěti hokejistů, kteří se ze středového kruhu rozjeli. A znalého fanouška nikterak nepřekvapí, že oním mužem byl brněnský Kamil Brabenec. V této disciplíně se totiž řadí ke špičce české extraligy. Co vězí za jeho vysokou úspěšností? „Já nevím. Někdy je série, kdy to tam padá, pamatuji si i období, kdy jsem nemohl dát ani na tréninku za žádnou cenu gól. Je to asi trochu o nervech, kdo povolí dřív. Dneska byl Vojtek vyloženě rozhodnutý pro zákrok, že mi to vypíchne. Tím odkryl bránu, já jsem to viděl, takže jsem se snažil ho přestřelit a vyšlo to."

Kamil Brabenec

Následoval dotaz, zda se u Brabence jedná o improvizaci, nebo dopředu ví, co při nájezdu udělá: „Pokaždé je to svým způsobem improvizace, pokud nemá člověk vyloženě blafák, jako Ton do bekhendu, nebo dřív Martin Procházka, ale to jsou oba praváci a většinou jezdí na leváky. Já, když jedu na gólmana s obráceným gardem, tak je první možnost dát to nad lapačku, protože je to pro leváka jednodušší. Člověk musí improvizovat, musí nějak zareagovat na to, jak se pohybuje gólman."

V zápasech Komety poslední dobou padá o něco více gólů, než bylo doposud zvykem. Vnímá Brabenec tuto změnu a co za ní stojí? „ Já bych řekl, že padá hlavně víc gólu do naší brány. My hrajeme pořád na ty tři, čtyři góly. I předtím jsem hráli na tři góly a vyhrávali jsme 3:1, 3:2… Teď poslední zápasy jsme hráli dvakrát 3:3, takže bych řekl, že spíš mi těch gólů víc dostáváme. Samozřejmě jsme unavení jako všichni ostatní, je to znát a z toho prostě vyplynou tady takové chyby, že se nepokryje hráč, nebo se srazí dva kluci v rohu. Tím pádem vypadne jakoby jeden hráč v obraně, další se snaží vypomoci a pak chybějí na své pozici. Říkám, je to únava, přemíra snahy, všechno dohromady. Ale nemyslím si, že my bychom začali střílet nějak extra moc gólů. Dáváme jich tak nějak stejně, ale víc dostáváme."

I brněnský odchovanec se krátce rozhovořil o formě, v domácím zápase podruhé za sebou dvakrát skórujícího, Marka Kvapila: „Jsme určitě rádi, že se mu tak daří. Je to pro nás plus, protože takový hráč tady asi loni chyběl. Ten kluk je schopný dát gól ze všeho. Teď má formu, padají mu tam i šťastné góly, ale to k tomu prostě patří. Musíme toho využívat, musí být hodně na ledě a nesmí opustit tu hru, jakou předvádí. Zkrátka střílet ze všech pozic, protože když mu to tam padá, je to dobře i pro tým."

Divákům se duel musel líbit, myslí si Martin Vojtek

Druhým respondentem a zástupcem hostující soupisky byl nestárnoucí Martin Vojtek. Ten působí dojmem bouřliváka a zároveň velkého pohodáře. Před rozhovorem musela proběhnout nejprve jeho oblíbená cigaretka na uklidnění a poté velice příjemný rozhovor, který mimo jiné zabrouzdal i do daleké historie. Nejprve přišlo na řadu klasické hodnocení pátečního klání. „Divákům se utkání muselo líbit. Myslím si, že bylo vysoce nadprůměrné, jen je škoda, že si domů vezeme pouze bod,“ mrzí jej porážka na horké brněnské půdě.

Martin Vojtek

Stejně jako Bonk, tak i Vojtek přemýšlí o tom, proč hráčům nejdou nájezdy. Přeci jen šest proher v této dovednosti nebude zřejmě dílem náhody. „Asi nemáme někoho takového jako je Kamil Brabenec (úsměv). Jinak je to o štěstí, neřekl bych, že je to loterie, jak se většinou v oblibě mezi novináři říká. Nehledal bych v tom nějakou vědu, prostě to musíme co nejdříve zlomit,“ neláteří Vojtek.

Po dvou prohrách čeká na Třinec další těžký oříšek, Pardubice. „Kokin“, jak mu hráči již od malička přezdívají, věří v obrat k lepšímu. „Bod z Brna je dobrý, sice jsme mohli vyhrát a urvat i víc, ale tady se každému z týmů hraje velice špatně. Je zde vždy plný dům, hala bouří, povzbuzuje, je to příjemné pro obě mužstva. Bod bereme a doma bychom už chtěli vyhrát, nebude to ale nic lehkého,“ upozorňuje na další program svého týmu Martin Vojtek.

Poslední dotaz směřoval k časům dávno minulým. Vzpomenete si na Kometu a Vyškov? V sezóně 2002/2003 chytal Martin Vojtek po odchodu z extraligové Žiliny právě v tomto spojeném týmu. Brňané tehdy kupovali prvoligovou licenci od Žďáru a bylo tedy jasné, že budou hrát vyšší soutěž. O ni se pokoušela i sestava zkušených borců včele s nynějším brankářem Ocelářů. Jak vzpomíná na tuto anabázi? „Sakra to už je let. Samozřejmě na to vzpomínám rád, hráli semnou samí borci z Komety, Franta Ševčík, Pepa Drábek, Jirka Sedláček, Saša Elsner, Tomáš Karný, bylo jich skutečně hodně," přemítá.

Zároveň si vybavuje tehdejší výborné publikum. „Je škoda, že jsme nakonec těsně nepostoupili do první ligy. Finále se tehdy hrálo na dva zápasy a soupeřem byla Olomouc. Tehdy za ni hrál Jirka Dopita a pomohl tak svému klubu do druhé nejvyšší soutěže. V podstatě to byla jeho zásluha, play off hrál výborně a ani teď se nijak nezměnil,“ dodává Kokin, mimochodem vášnivý kuřák, jenž se s tímto zlozvykem rozhodně netají. Kde vlastně vznikla tato přezdívka? „To už je hodně dávno, někdy z mládí. Doma už tak říkají i mému synovi, „malý Kokin“, uzavírá s úsměvem Martin Vojtek.