
Vám se povedlo vstřelit Vítkovicím brzký gól. Vyplynulo to z velké motivace, se kterou jste do utkání vstupovali?
Určitě. Kluci si vyměnili puk v rohu, Hynek na sebe natáhl dva hráče a já už to dával do prázdné. To už bylo docela jednoduché.
Neříkali jste si po tak bleskovém úvodu, že tam nasypete víc branek?
Nad tím jsme radši nechtěli moc přemýšlet. Teď nám to tam zrovna moc nepadá, tak by bylo asi špatné, kdybychom si hnedka mysleli, že jim nasypeme pytel gólů. Hlavně, že jsme dali aspoň ty dva usmolené a dokázali vyhrát na nájezdy.
Převažuje radost z výhry, nebo zklamání ze ztráty vedení v poslední minutě?
Vždycky je zklamání, když se nepodaří vyhrát za tři body. Ale i dva body jsou super. Může nás samozřejmě mrzet vývoj zápasu, kdy jsme byli lepší a dostat gól chvíli před koncem není nikdy příjemné.
Byl váš výkon oproti předchozím zápasům hodně jiný? Byl účinnější. Já si nemyslím, že bychom třeba ve Varech hráli až tak špatně, ale bohužel tam soupeř proměnil vše, na co sáhl, a my jsme nedali góly do prázdné branky. Ale jinak si nemyslím, že bychom zrovna tam hráli úplně špatně. Bohužel výsledek byl katastrofální.
Po řadě proher jste měli pohovory s vedením a trénink i na Nový rok. Sehrálo to svou roli?
Všichni věděli, že potřebujeme zabrat. Ty pohovory k tomu patří. Když se nic neděje, tak to není nikdy správně. Ale já si myslím, že všichni chtěli hrát i bez pohovorů. Jsem rád, že jsme se trochu zvedli a konečně dostali pouze dva góly.
Nebyli jste trochu rozmrzelí, když jste museli na led i prvního ledna?
Po takových výsledcích roztrpčený nikdo nebyl. Museli jsme to vzít tak, jak to bylo. Měli jsme to ve svých rukách a sami jsme si podepsali, že ten trénink bude.