Ředitelka školky Lenka Řeholová: V Kometce si umí děti užít každou radost. A že jich je...

Pohledem ředitelky Lenky Řeholové:

Společné školkové aktivity pro nás znamenají sdílenou radost a ráda se o ni podělím. Žijeme ale takovým tempem, že když se nad touhou Vám ji přiblížit zamýšlím, zjišťuji, že máme šanci ji vnímat opravdu jen velmi krátce. Jakoby letmý dotek, kdy nedozněla ještě radost jedna a střídá ji druhá. Přitom děti ničím jiným, než přítomným časem nežijí.

Od začátku školního roku, kdy jsme si užili setkání s komeťáckými medvědy, máme za sebou návštěvu koníků ve stájích a dětské jezdecké školy v Řícmanicích, setkání s herci Mrštíkova divadla a tenisovými legendami na tenisových kurtech, v rámci podzimních radovánek pečení štrůdlů, návštěvu Šaškárny, Halloweenské a vánoční dílničky s rodiči, svatomartinské oslavy, pečení perníčků, návštěvu Mikuláše na ledě či Ježíška ve školce. Taky návštěvu divadla Radost ve slavnostním oděvu, aby tepláky a tenisky dostaly na chvíli dovolenou. 

V rámci vzdělávání si děti užily několik interaktivních programů jako muzikohrátky, bubnování, kamenohrátky nebo barevnou LEGOpárty. Dokončili jsme již několikátý kurz plavání, takže starší děti pokračují ve stále vyšším levelu a další mladší plavat začínají. K posledním aktivitám patří společné bruslení s rodiči a parádně prožitý týden na čerstvém vzduchu na horách na Pradědu. Ač nás letos překvapil beze sněhu, pod Pradědem ho měli „nastříleného“ hromadu. Lyžovali jsme všichni svorně na sjezdovce dlouhé 1 350m a cestovali na vrcholek sjezdovky šestisedačkovou lanovkou s bublinou. Mimořádný zážitek a radost nade všechny. V den, kdy na nás vysvitlo sluníčko, jsme překonali sami sebe a vyšplhali dokonce na samý vrchol Pradědu. 

Kromě všech těchto aktivit pravidelně od začátku roku hopsáme v tělocvičně, bruslíme, hrajeme florbal a zápasíme s tenisovou raketou. Učíme se vzájemně si pomáhat, tolerovat se, soutěžit a vítězit. Taky máme za sebou nesčetně oslav společných narozeninových dní a s nimi narozeninových „párty“. Jako bychom se stále jen hráli a bavili, že? Samozřejmě ale také děti vzděláváme a směřujeme jejich předškolní přípravu k úspěchu při vstupu do prvních tříd.

Tak vypadá půlrok v naší školce. Nejedná se tedy o konkrétní příběh nebo radost, která má svůj začátek, konec a potom dlouho vyhlížíme další. Jedná se o nekonečnou dávku pozitivní energie, která nás všechny k sobě poutá a naplňuje další a další radostí. Střídají se jako splašené a my víme, že spousta dalších nás v novém pololetí čeká. Nechci jim teď nadbíhat a komentovat je, protože každou z těch prožitých si hýčkáme do chvíle, kdy ji vystřídá nová. Jakoby v našich nitrech hrály na „schovku“. Každá nová do doby, než přijde, číhá na příležitost předčit zase na chvíli ty ostatní.

Je to jen jejich stručný a rychlý výčet. Pokud by byl zájem o pravidelnější a širší komentáře jednotlivých z nich, ráda rozpoutám svou vášeň pro dění v naší školce o nabídnu jejich hodnotu do světa.

V návaznosti na dřívější oblíbenou větu paní ředitelky "Kdo nevěří, ať tam běží, lepší školku najde stěží" bychom zájemcům o účast rádi poradili cestu, ale všechny židličky, postýlky či místa u stolečků jsou na celý rok dopředu již obsazena. Nadějí pro zájemce o spolupráci je ale škola základní, která je volným pokračováním pro předškoláky a děti školního věku - www.szskometka.cz. Také ta již si buduje své místo na výsluní.