Jaký je to pro vás návrat do známého prostředí?
Dostal jsem nabídku vrátit se do TOP extraligového klubu České republiky a taková výzva se neodmítá. Výhodou je, že zdejší prostředí znám, strávil jsem v něm šest let a zažil největší úspěchy své trenérské kariéry. Těším se na staronové angažmá, na své kolegy a kluky v kabině.
Jak se vlastně zrodil váš návrat?
Byl jsem s Kometou v kontaktu, ať už s Liborem Zábranským nebo s panem Medlíkem. Libor mě zná, byli jsme spolu dlouho na střídačce a zažili jsme největší novodobé úspěchy Komety. Dal mi nabídku se vrátit a pokud cítíte nějakou důvěru a dostanete nabídku z takto kvalitního klubu, ta se prostě neodmítá. Samozřejmě jsem zápasy sledoval a pokud měl volno, do Brna jsem zavítal.
Budete asistentem Jaroslava Modrého, znali jste se z dřívějška?
Ano, když jsem byl v Třebíči a on v Českých Budějovicích, spolupracovali jsme spolu, řešili hráče, kteří půjdou k nám a také k nim na výpomoc. Myslím si, že znám jeho způsob práce, těším se na něj a stejně tak na ostatní mé kolegy, které znám z mého dřívějšího působení.
Oba jste byli obránci, máte teď coby trenéři podobné vnímání hokeje?
Samozřejmě jsem nikdy nehrál na tak vysoké úrovni jako Jarda, ale vím, že hokej musí vycházet především z obrany. Je to má filozofie, na druhé straně se vždycky nějaký gól dá, ať už z tlaku, z přesilovky, z brejku. Je důležité mít dobře zorganizovanou defenzivu a dobře chytajícího gólmana. Pak se výsledky dostaví a budou pro nás pozitivní. Nějaký nástřel rozdělení naší práce, našich rolí máme, bude dost času je vyladit během přípravy na novou sezonu. Každý bude vědět, za co je zodpovědný.
Vy jste přišel z úspěšného angažmá v Třebíči, se kterou jste dělal přímo zázraky. Jak na tuto štaci budete vzpomínat?
Víte, trénuju pětadvacet let, každá sezona je jiná a pokaždé mě v ní něco překvapí. Člověk si říká, že ho za ty roky už nemůže nic zaskočit, ale v hokeji a obecně sportu to tak není. Pracoval jsem v rodinném klubu, který nemá úplně špičkové podmínky, jako některé další týmy Chance ligy. Pracoval jsem tam ale moc rád, mám Třebíč v srdci. Když ty tři sezony zhodnotím, první jsme měli obrovsky těžkou, neboť se vědělo, že o padáka v soutěži bude hrát pět týmů. Zvládli jsme ale tento ročník bravurně a skočili třetí po základní části. Ve druhé sezoně se mužstvo zapsalo do historie, protože poprvé po šestadvaceti letech v první lize tuto soutěž vyhrálo. Dostali jsme se v play off až do semifinále a brali bronzové medaile. Letos jsme se vyhnuli bojům o sestup, kdy bylo ještě pár kol před koncem namočeno několik týmů. My jsme se drželi v první čtverce, pětce, a myslím si, že práci, kterou jsme si tam společně s hráči odvedli, byla velice slušná a nemáme se za co stydět. Že nám nevyšlo play off s Litoměřicemi je velká škoda. Etapa v Třebíči mi teď skončila a nově se budu plně koncentrovat pouze na Kometu.
Co čekat od staronového angažmá v Kometě?
Ať jste kde jste, chcete vyhrávat. Chcete, aby tým šlapal a byl úspěšný, obzvlášť v Brně před skvělými fanoušky, kteří jsou za mě nejlepší v republice. Dokáží být kritičtí, ale zároveň dokáží ocenit výborné výkony týmu a neskutečně ho podporovat. Očekávám náročnou práci a věřím, že nám budou přinášet kvalitní výsledky.