Martin Iterský se stává novým kondičním trenérem Komety. Co všechno prozradil v úvodním rozhovoru?

Martine, zkuste se v krátkosti představit fanouškům Komety.
Kluk, který má rád velké výzvy, vysoké cíle a především pracovitost.

Jak jste se vlastně dostal ke kariéře profesionálního kondičního trenéra?
Odjakživa jsem měl blízko ke sportu. Kromě jiného jsem hrál i hokej, ale jednalo se v uvozovkách "pouze" o druhou ligu. Tehdy mi došlo, že na vrcholovou úroveň to nebude, a tak jsem začal studovat tělovýchovu. Na fakultě jsem si uvědomil, že bych se chtěl věnovat kondičnímu trénování sportovců. Následně jsem odjel do Austrálie, kde jsem se v tomto oboru vzdělával a při tom se učil anglicky. Od svého návratu, což je jedenáct let zpět, se věnuju trénování.

Za tu dobu vám pod rukami prošla spousta klientů. Vyzdvihl byste některé z nich?
Vážím si všech, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat a načerpat přitom potřebné zkušenosti. Ať už se jedná o amatéry, běžné lidi, tenistky, fotbalisty světové úrovně, extraligový klub, A-tým české hokejové reprezentace nebo náš nároďák dvacítek, kterého jsem byl součástí v nedávné minulosti.

Jak byste se charakterizoval v přístupu ke svým klientům?
Puntičkář. Lidi, kteří se mnou spolupracují delší dobu, většinou musí zkousnout, že jsem na ně pes. Na druhou stranu mi nedělá žádný problém ocenit kvalitní práci.

Jaká specifika se vážou k trénování hokejistů v extraligovém klubu?
V tomhle ohledu je naše funkce opravdu hodně specifická. Předně jsem tady od toho, abych klukům co nejvíce pomohl. Chci jim být k dispozici, aby pochopili, že se na mě můžou kdykoliv s čímkoliv obrátit. Chci jim poskytnout ten nejlepší servis. Zároveň ale potřebuju vědět, jak se cítí, kdy můžeme přidat a kdy bychom měli naopak ubrat. Spolupráci jsem vždycky zakládal na vzájemném respektu. 

Velkou kapitolou ve vašem profesním životě je angažmá v ruském Magnitogorsku. Jak na působení u týmu KHL vzpomínáte?
I když jsem samozřejmě věděl, že tam Jiří Kalous a Josef Jandač trénují, byl to pro mě blesk z čistého nebe. Nečekaná, ale o to větší zkušenost. Nebál bych se říct obrovská. Co se týče cestování a režimu, je to v Rusku úplně něco jiného, nicméně stále se jedná o hokejový klub. Jen pracujete se jmény jako Mozjakin nebo Košečkin.

Je právě hlavní trenér Komety Jiří Kalous důvodem vašeho příchodu do Komety?
Asi není třeba si nic nalhávat. Je to tak. Jirka byl tím, kdo mi zavolal a seznámil mě s nabídkou. Já jsem za to moc rád a na práci v Kometě se velice těším.

Když se ještě vrátíme k Magnitogorsku, jak byste ze svého pohledu kondičního trenéra charakterizoval ruskou mentalitu?
Žádný extrémní rozdíl mezi Čechy a Rusy bych nehledal. Někteří jsou většími profesionály než naši extraligoví hráči, jiní zase menšími. Pravdou možná je, že ať už se jedná o mladého kluka nebo zkušeného hokejistu, jsou zvyklí na sobě víc pracovat. Ať chceme nebo ne, tak pokud to zhodnotím všeobecně, jsou ochotni makat víc. Když jsem zmínil například Mozjakina, ten za mnou přišel po tréninku a zjišťoval, co navíc pro sebe má ještě udělat. Mají to zkrátka v sobě.

A co naše reprezentační dvacítka? Jaké to bylo pracovat s nadějnými mladými Čechy?
Je potřeba si říct, že se jedná o hráče a hlavně úroveň, která by se měla dost přibližovat dospělému hokeji. Samozřejmě někteří kluci ještě nejsou dovyvinutí, nenabrali svou maximální sílu nebo rychlost, nenarazili na ten pomyslný strop. Každopádně můžu potvrdit, že na posledním mistrovství jsme měli neuvěřitelný tým. Možná to v médiích vyznělo tak, že si jen na něco hrajeme, ale od prvního kempu až po samotný šampionát hráči neskutečně pracovali. Stali se z nich absolutní profíci, opravdu si nemůžu ani na jednoho z nich postěžovat. Automatická disciplína a tvrdá práce. Já jsem na ně jen dohlížel a pomáhal.

Máte ve zvyku s jednotlivými hráči probírat i stravu a jídelníček?
Pro kluky je to velký krok, pokud se rozhodnou o tom mluvit a nechat si poradit. Jsou takoví, kteří to s nikým zásadně řešit nechtějí a v takovém případě je zbytečné, abych za nimi chodil a nutil je proti své vůli. Pro všechny ostatní jsem tady k dispozici. Jak jsem říkal, chci hráčům zajistit prvotřídní servis, i proto spolupracuji s výživovými poradci. 

Navenek působí kondiční trénování jako neustále se vyvíjející obor, můžete to potvrdit?
Absolutně. Říká se, že pokud děláte letošní přípravu stejně jako jste ji dělal loni, buď jste nejlepší na světě, nebo je něco špatně. Neustále totiž přibývají nové poznatky a každou chvíli se otevírá další prostor. Obrovským hitem je momentálně neurotrénink, více se začíná řešit, jak člověku pracují oči a vestibulární aparát. Důkladná analýza a správně nastavený trénink můžou nakonec vést k tomu, že budete rychlejší nebo vyskočíte výš. Opravdu se otevírají stále nové Pandořiny skříňky, které pomáhají lepšímu výkonu. Ale je to logické, posouvá se nejen samotný hokej, ale i trénink. Jde to ruku v ruce.

Kde se berou stále nové a lepší techniky, procesy, nápady?
Na začátek musím říct, že podmínky v České republice šly za poslední roky výrazně nahoru. Komunita kondičních trenérů získává na mnohem větší důležitosti, znalostech a profesionalitě. Jsem v kontaktu se studenty tohoto oboru a díky tomu, jak se vzdělávají i mimoškolně, jsou o dost popředu, než byla v jejich letech má generace. Základ, který mají ve dvaceti letech, je úplně jinde. Abych ale zodpověděl otázku, v podstatě spousta věcí pochází už ze šedesátých, sedmdesátých let, kdy první Němci nebo Rusové začali pracovat na periodizaci. Teď se k tomu vracíme, zjistilo se, že to prostě funguje. A k tomu přidáváme nové poznatky. Jedná se o takovou kombinaci.

Pokud bereme v potaz hokejisty, do jaké míry lze kvalitní přípravou předcházet zranění?
Ono je vlastně úplně jedno, o jaký jde sport. Odpovědí je do extrémně velké míry. Potřebujete sílu, rychlost, výbušnost a tady u těch intermitentních sportů, kde jsou různá přerušení nebo střídání, je to dost podobné. Kdybych to měl vyčíslit, pravděpodobnost zranění po nekvalitně provedené přípravě je klidně o šedesát, sedmdesát procent vyšší. Pochopitelně ne každému zranění se dá zamezit. Všechny eliminovat nemůžete. 

Blíží se letní příprava, už jste stihl hráče seznámit s podrobnostmi?
Trendem je posuzovat každého individuálně, což je správně. Jedná se ale o tým a samotné základy tréninku by měly být pro všechny stejné. Každý z hráčů musí pracovat na jednotlivých prvcích, jakými je už zmíněná rychlost, výbušnost a síla. Pak je ale potřeba posuzovat jednotlivce – kdo jaké měl zranění, čím si prošel, jak technicky zvládá různá cvičení. Kdybych měl opět použít čísla, takových sedmdesát procent bude společných a třicet ušitých na míru konkrétnímu hráči.

S čím tedy můžou hokejisté Komety počítat?
Od pondělí nám letní příprava oficiálně startuje. Hráčům jsem rozesílal úvodní zprávu, abych zjistil, jak jsou na tom, v čem si myslí, že jsou dobří, kde si naopak uvědomují rezervy, jak se cítili loňskou sezonu a podobně. Spoustu informací už mám, ale důležité samozřejmě bude sledovat průběh přípravy, neustále komunikovat a poznat se blíže. Jedině tak dosáhneme cílů a úspěchů, o které nám tady všem jde.