Ohlasy - mládež
dnes
Se Spartou to juniorce o kousek nevyšlo, brala bod po prodloužení. O den později už ale slavila první tříbodový příděl v sezóně. Ačkoliv po slibném začátku Kladno zadělalo na drama, nakonec Brňané vyšli díky pěti přesným zásahům ze střetu vítězně. Jedním ze střelců byl také Jakub Šulla, jenž zápas zhodnotil.
„Zápas to byl těžký, každý v této sezóně takový bude. S Kladnem to nebyla žádná výjimka. V prvním kole se Spartou jsme hráli víc takový hokej, oproti tomu druhé kolo bylo víc ubojované. Díky bohu jsme to zvládli a máme tři důležité body do tabulky,” oddechl si těsně po utkání Jakub Šulla. „Zopakovali jsme si nějaké věci, jak máme hrát naši hru. Vyladili jsme nějaké detaily v obraně a dali jsme o dva góly víc než soupeř,” přibližoval momenty před duelem.
Ten byl svým způsobem specifický. S ostatními soupeři se totiž tým pod vedením trenéra Berana zná. Ví, co od nich čekat, co na ně platí. Jenže Kladno byla jedna velká neznámá. V letošním ročníku totiž platí za nováčka, který postoupil z první ligy. „Kladno bylo těžkým soupeřem, nevěděli jsme, co od nich čekat. Nemáme je vůbec načtené z minulé sezóny, protože hráli první ligu. Musím ale pochválit jak hráli, byl to slušný zápas a byli velmi těžkým soupeřem.”
Ačkoliv se hrál vyrovnaný hokej od prvních minut, modrobílým se postupně začaly otevírat cestičky, kudy k brankovišti. „Upozorňovali nás na to trenéři během zápasu. Jaké dělají chyby, jaké mají díry v obraně. Snažili jsme se toho využívat a reagovali na jejich hru, abychom je mohli něčím překvapit.”
Několikrát to nevyšlo, a to především zásluhou brankáře hostí. Nakonec se přeci jen ale zadařilo. Byl to právě Šulla, kdo z jedné povedené akce s Vojtěchem Kubínem vytěžil první branku utkání. „Vojta krásně zavážel puk okolo mantinelu, já jsem jel do brány. Nějak to tam potom zpoza chumlů hráčů vyplavalo, tak jsem do toho plácl a bránu netrefil. Potom se to ale odrazilo od betonů zpátky ke mně a nějak to tam gólmanovi propadlo. Takže sice to byl šťastný gól, ale jel jsem do brány tak, jak to od nás trenéři vyžadují, a vyplatilo se,” usmíval se.
Foto: Caroline Elizabeth Zalud
Daleko neměl navíc ještě k jednomu zářezu. Po jedné jeho střele se ale ozvalo jen cinknutí do tyčky. „V takové situaci tomu určitě chyběla přesná trefa. Zpětně když se na to ale dívám, tak myslím, že jsem mohl jít spíš do bekhendu, protože brankář šel do rozkleku. V danou chvíli jsem to vyhodnotil tak, že bude lepší nějaká rychlá střela. Bohužel to dopadlo tak, že z toho byla jenom tyčka. Do budoucna se z toho poučím a udělám to lépe,” přemítal slovenský rodák.
Všechno vypadalo, jak podle brněnského plánu. Vedení, místy i nadějné šance. Jenomže náskok se začal tenčit a nakonec přišlo i srovnání. A to v tu nejméně očekávatelnou chvíli. Ne v oslabení nebo při hře v pěti, ale při domácí přesilovce. „Byla to docela rána, nečekali jsme to. Šli jsme do toho s tím, že dáme gól, kterým zvýšíme náskok. Snažili jsme se, aby nás to pak nijak nezlomilo. Na střídačce jsme si říkali, že se nic nestalo a že máme ještě dost času na to, abychom dali rozhodující gól. Nakonec nám tam naštěstí padl.”
„Trenéři nám řekli, abychom nic nevymýšleli a v podstatě nehráli hokej. Abychom se drželi dole v útočném pásmu a nijak zbytečně se toho nezbavovali. Taky bylo lepší nedělat žádné riskantní nahrávky a naší poctivou hrou to dohrát až do vítězného konce,” popisoval, co se dělo při oddechovém čase po brance na 4:3.
A výsledek? Povedlo se. Při risku bez brankáře ze strany Kladna bylo skóre dokresleno na finálních 5:3 a body zůstaly pod Špilberkem.
