Hitům se nevyhýbám, tvrdí Rhett Holland. Gól? Ani jsem nevěděl, jak slavit

Soudě dle výsledku to vypadá na nejjednoznačnější zápas série. Bylo tomu tak i na ledě?
V předchozích zápasech jsme hlavně neproměňovali šance, což byl hlavní důvod nepříznivých výsledků. Žádný z těch zápasů nebyl jednoduchý, ale je úplně jedno, jakým způsobem vyhrajeme nebo jaké je skóre. Máme další bod a jsme rádi, že jedeme domů za vyrovnaného stavu.

V Litvínově jste urvali dva zápasy, doma ani jeden…
Těžko říct, proč tomu tak je. První dva zápasy jsme možná byli trochu nervózní, a i proto jsme zahodili řadu šancí. Hrajeme pořád stejně, ale čtvrteční zápas nám dobil sebevědomí, což se teď projevuje. Dařilo se nám cpát mnohem víc puků na branku, a hlavně se dobře držíme našeho systému.

Ve čtvrtek jste dal svůj první gól v sezoně, co to pro vás znamená? Přeci jen nejste střelec.
Pro mě opravdu není důležité, kolik dám v sezoně gólů. (smích) Popravdě jsem ani nečekal, že to padne do branky, takže jsem ani nevěděl, jak to oslavit. Nemyslel jsem si, že ta střela má šanci přerůst v gól. Původně jsem chtěl puk jenom posunout a na poslední chvíli jsem se rozhodl, že vystřelím. Všechny góly ale mají stejnou váhu.

V pátek se trefil další sváteční střelec Greg Moro…
Je to skvělé, oba jsme defenzivní obránci. Tady ale vidíte, že umíme dát i gól, mám velkou radost i za něj.

Do třetí třetiny jste šli s vedením 4:0, chtěli jste už hlavně bránit?
Ano, je to dlouhá série, takže za stavu 4:0 nemá cenu se někam hnát. Říkali jsme si, že to musíme zklidnit, ubránit vedení a chránit Dominika v brance. Hráli jsme chytře a pošetřili trochu sil na domácí zápas.

Jak se vám hraje na úzkém ledě v Litvínově?
Přišel jsem ze Severní Ameriky, takže jsme na to zvyklý, tam jsou všechny ledy menší. Je to trochu jednodušší, protože nemusím tolik bruslit a tolik se neunavím. Každá střela v útočném pásmu je nebezpečná a hraje se víc fyzicky. Osobně mám radši menší hřiště.

Hrajete v páru s Radkem Kučeříkem, máte spolu hlavně defenzivní úkoly?
Určitě, hrajeme spolu už dlouho, snad třetí sezonu, takže se dobře známe. Jsme velcí přátelé i mimo led. Dobře spolu komunikujeme, víme, kde ten druhý bude a co udělá. Hrajeme spolu rádi a už se z toho stala rutina.

Poslední dobou se rozdává hodně trestů za tvrdší hity. Nemáte trochu strach do soupeře sem tam zajet?
No, když jsme měli pauzu, díval jsem se na zápasy předkola a připadalo mi, že za každý tvrdší hit se rozdávaly pětiminutové tresty. Byl jsem trochu nervózní před play off. Když už jdu do hitu, musím si být stoprocentně jistý, že je extrémně čistý. Nesmí tam být ani náznak faulu, takže dávám velký pozor, abych někoho netrefil do hlavy nebo se trochu neodlepil od země. Ale myslím si, že se to v průběhu série zlepšilo, přesto se snažím hrát opatrně a chytře. Pořád jsem ale tvrdý hráč, takže když dostanu šanci na hit, určitě se soupeři nevyhýbám.

Na severu Čech jste strávili skoro tři dny. Máte rád tyhle dlouhé výjezdy s týmem v play off?
Jasně, v základní části si toho moc neužijeme. Je tam jen pár tripů, kdy spíme mimo Brno. Je fajn takhle trávit čas s týmem, někam si vyjít a soustředit se spolu na hokej. Užívám si to.

V neděli se Kometě vrátí Jan Ščotka a Litvínovu Janis Jaks, co to pro oba týmy znamená?
Už se moc těším, až bude Honza zpátky. Je to nedílná součást našeho týmu a vynikající obránce. Jaks jim určitě taky pomůže, ale my budeme hrát pořád stejně, nic se pro nás nemění.