Dokud je teoretická šance na postup, musíme se o ni porvat, burcuje Brabenec

O posledních osmi domácích prohraných zápasech (z devíti)

„Normální to není, sedla na nás deka. Bohužel je to v tu nejhorší možnou dobu, která mohla přijít. Řešíme to pořad, jak z toho ven. Já myslím, že dnes můžu dát ruku do ohně za každého hráče, že do toho dal vše. Zase tam byla jedna blbá chyba v první třetině a z toho jsme dostali branku a pak dva góly v oslabení. Omílá se to pořád dokola, kdyby tam třeba ta chyba nebyla, mohli jsme vést po první třetině 1:0. Chtěli jsme to hrát na 0:0, takový ten škaredý, ale účelný, hokej. Dali jsme do toho opravdu všechno a výsledek je takový hnusný. Nás to hrozně mrzí kvůli nám, kvůli vedení, kvůli lidem, protože byli celý zápas fantastičtí. Prostě jsme to chtěli urvat a jsme v takovém srabu, že se to nedaří.“

O tom, proč se nedaří

„Kdo dělal nějaký sport nebo nejen sport, jakoukoliv činnost, tak prostě víte sami, že někdy máte den, že zatloukáte hřebík a prásknete se do palce. Nechceme se vymlouvat, ale je to samozřejmě v hlavě, v podvědomí. I když vám každý stokrát řekne, že jsou to lidi, že jsou stejní jak my, že si musíme víc věřit, tak i když chceme, tak člověk přijde na led, nepovede se jedna přihrávka a sebevědomí jde dolů. Pak se to projevuje věcmi, že člověk udělá úplně něco jiného než by měl a místo aby jel doleva, jede doprava. Samozřejmě pak tam vznikají díry, soupeř když to využije, pak vypadá, tak jak to vypadá. Dnes si myslím, že jsme plnili taktiku, že jsme se snažili, bojovali, ale bohužel. Jeden šťastný gól jsme dali a pak jsme možná štěstí urazili tou zbytečnou chybou a potom je samozřejmě za stavu 1:3 deka, to je vidět na rozjezdu přesilové hry. Když má člověk pohodu, věří si, je schopný vzít puk za bránou a projet celé kluziště. Dnes akce končily na červené čáře, jedeme do stojících hráčů a oni nám puk vypichují a vracejí. A my když stojíme na červené, tak nás každý objede. Spojuje se to všechno, nejde hlava, pak nejdou ruce, nohy. Není to o jednom hráči, je to o dvaceti lidech. V tom týmu bohužel teď nikdo nevyčnívá, kdo by to strhl, kdo by zvládl přejít jednoho, dva hráče a vystřelit.“

O nadcházející reprezentační přestávce

„Teď si každý musí od hokeje odpočinout, být s rodinami, chvíli si orazit a pak se tady sejít. V Plzni už nám půjde o bytí, nebytí. Musíme to tam tak zavřít, aby se k nám nedostali, nevystřelili na bránu. Musíme si to říct stejně, jak jsme si to říkali loni v největším srabu a přineslo to ovoce. Zaměříme se myslím na přesilovky, protože je škoda, když dvě tři každý zápas dostaneme a nevyužijeme je. Je to hra na náhodu, není tam vyloženě tutová šance. Musíme si to v hlavách trochu probrat a jít do toho s čistou hlavou.“

O vzdalujícím se předkole play-off

„Loni jsme byli v podobné situaci. Ztráceli jsme šest bodů, byla tady strašná euforie, víra, lidé nás hnali a my jsme tomu věřili, nakonec se to nepovedlo. Letos je to přesně naopak. Lidi, i když fandí, tak na konci jsou takoví, jací jsou. Já se jim nedivím. Ale samozřejmě chceme vyhrát a děláme proto vše. Na druhou stranu, jak už jsem to řekl několikrát, my jsme si posadili laťku strašně vysoko tím, že jsme v tabulce byli, kde jsme byli. Kdybychom celý rok hráli osmý devátý flek, dnes nás lidi ženou a přáli by nám to. Teď mi přijde, že to tak prostě není, a že už u těch lidí je také frustrace z výsledků. U nás samozřejmě také.“

O tom zda nechyběla větší hokejovost ze strany Komety za stavu 1:3

„Myslíte, že za stavu 1:3 někdo vezme puk za bránou a udělá čtyři frajery? Já myslím, že ne. Ať to bude hrát Pittsburgh, tak to bude hrát stejně. Bude hrát jednoduše, srážet se a nahazovat, protože za stavu 1:4 přece my nikoho nepřehrajeme. Oni jsou nahoře psychicky a my dole. Člověk se snaží, ale nejde mu to, má to v hlavě. Čím víc se snaží, tím je to horší. Jak je mám přehrát hokejem, když si člověk nevěří. Pak se chci dostat do hry nějakým soubojem, nějakou nahrávkou dejme tomu. Ale nemůžu obehrát dva hráče, to v této situaci prostě není možné.“

O sebedůvěře

„Vemte si Marka Kvapila, ten před třemi měsíci vzal puk a objel čtyři frajery. Dnes ten kluk hraje tak, že nahodí puk. Na každém je to vidět. My musíme spojit bojovnost dohromady jako pětka a tím někoho přehrát, protože jeden hráč čtyři hráče v současné době nepřehraje.“

O rozpoložení týmu

„Parta je dobrá, bylo odhodlání. Včera jsme seděli s majitelem, seděli jsme s trenéry, seděli jsme sami kluci, řekli jsme si k tomu některé věci. Taktika se bude plnit od prvního do posledního hráče. Každý, že nechá ego v šatně a bude se hrát obětavě pro tým. Já myslím, že první třetina to ukázala. Bohužel ta jedna pitomá chyba. Jedna chyba nás dostane strašně dolů. Pak samozřejmě dvě oslabení, dostaneme dva góly a my přesilovku nevyužijeme. To je celý obraz naši hry z posledních deseti zápasů, ať je to doma nebo venku. Je to furt stejné.“