Ohlasy k zápasu
04.10.2011
V í t k o v i c e / B r n o – První utkání v modrobílém dresu Komety má za sebou nejčerstvější posila brněnského týmu. Zkušený slovenský obránce Jozef Kováčik prožil ve Vítkovicích křest ohněm. Vždyť na branku Sasu Hoviho letělo v úterní večer celkem čtyřicet střel! Přesto bylo Brno blízko plnohodnotné výhře. „Jsme rádi za dva body, ale škoda, že nebyly tři,“ uvědomoval si Kováčik padesátiminutové brněnské vedení 0:2.
Do každé z prvních dvou třetin si Kometa schovala jednu branku. Nejprve se premiérově v novém ročníku trefil Radek Dlouhý a pak se stejné pocty dostalo i obránci Michalu Kempnému. A že by po dvou třetinách domácí prohrávali o dvě branky, se ve Vítkovicích jen tak nevidí. „Hráli doma, chtěli nás dostat pod tlak. Jenže naše mužstvo výborně bránilo, a stejně zachytal Sasu. Tak se má hrát venku,“ chválil předvedenou bojovnost Jozef Kováčik.
Sám se přitom na ledě musel cítit jako na rozehřáté pánvičce. Obzvláště v první části, ve které domácí zasypali hostující obranu patnácti střelami. „Co bych k tomu řekl,“ usmála se nová posila Komety. „Možná jsem si odbyl premiéru, dá se říct, na největším kluzišti proti výbornému mužstvu, ale mám to za sebou. Teď už se těším na dva domácí zápasy. Dnes jsme chvála pánu bohu vyhráli a jdeme dál,“ vyhlížel jedenatřicetiletý Kováčik dvě slepené utkání, kdy do KAJOT ARENY přijedou výhrou nad Spartou povzbuzeny Karlovy Vary a deváté České Budějovice.
Mistr slovenské republiky se Slovanem navíc díky rekonstrukci KAJOT ARENY nebude mít problém se hrou na širokém kluzišti, které bylo dnes ve Vítkovicích. Držiteli 42 utkání za brněnský Ytong však ani široké kluziště premiéru neznepříjemnilo: „Na takové hřiště jsem zvyklý. I na Slovensku v Košicích mají velké. Toto je ale o něco jiná liga. Je rychlejší a hlavně se více dodržuje taktika, to je na 100%,“ vyjmenovával Kováčik největší změny mezi českou a slovenskou extraligou, kterých si všiml hned na první pokus.
Aby si vůbec nějakých odlišností mohl všímat, musel v posledních dvou dnech nacestovat stovky kilometrů. Z Nitry do Brna a následně do Vítkovic. To je dohromady přes 400km. „V životě jsou i horší věci než cestování,“ smál se. „Co jsem nacestoval, mi nevadí. Celé mužstvo vyhrálo, takže jsem rád.“
Vůbec jeho přestup do Komety byl dotažen na poslední chvíli a Jozef měl hodně napilno. „Tak to chodí v každém sportu. V Nitře jsme se nějak dohodli, že odehraju poslední domácí utkání. Jen je škoda, že to nebylo vítězně. Ale už jsem tu. Teď je pro mě Kometa novým mužstvem a budu se za ni snažit co nejlíp bojovat,“ ujišťoval, že nechá na ledě maximum.
Ještě záleží na tom, jakým způsobem si Jozef bojování v dané chvíli vyloží. V posledním zápase za Nitru se totiž pobil a inkasoval málo vídaných 45 trestných minut. „Chtěl jsem se rozloučit s diváky co nejlépe. Podařilo se mi dát branku i nějaká bitka. Takže jsem si vlastně něco odnesl. Tak to chodí. Nevadí. Tržná rána pod okem je normální věc,“ usmíval se nad svojí podoční památkou.
Závěrem 178cm vysoký obránce připomněl, jak jej těší, že se dostal do extraligového celku a hlavně do Komety: „Jsem rád, jak to dopadlo. Trvalo to, ale je hlavní, že už mám podepsanou smlouvu. Doufám, že tato sezóna dopadne dobře. Je tu výborná parta a kluci mě perfektně přijali.“
TOP Foto: HK Nitra (www.hknitra.sk)
