Maxim Čajkovič: Miluju hokej, mám rád emoce a do všeho jdu naplno

Maxi, vítejte zpátky. Jak je to vlastně dlouho, kdy jsme se neviděli?
Už je to docela dlouhá doba. Myslím si, že je to takových deset let, kdy jsem tady naposledy hrál za mladší dorost.

Vracíte se do velmi známých míst, jak jste se těšil na zdejší prostředí?
Jasně, těšil jsem se moc. Hrozně mě potěšili Libor Zábranský s Tomášem Vincourem, kteří mi zavolali, jestli se nechci vrátit, že mají o mě zájem a jestli nejsem volný. Hned mi naskočily vzpomínky na zdejší prostředí a kluky, se kterými jsem hrál. Už jsem zkrátka zase tady a od tohoto týdne zařezávám naplno (smích).

Změnilo se tady něco? Narazil jste na známé tváře?
Je to tu furt stejné (smích). Například si vzpomínám na Jirku Horáčka, Kamila Pokorného, Danu Vincourovou, Otu Železného nebo na vás z tiskového. Všechny si pamatuju, samozřejmě nejvíc Libora Zábranského, který mě trénoval.

Max Čajkovič tehdy jestě v dresu mladšího dorostu: Foto: Martin Kocourek

Které hráče si pamatujete z tehdejší party? Byl to i jeden z aspektů, proč jste rozhodl, že bude opět společně s klukama v jedné kabině?
Je to velká výhoda a moc se na to těším. A určitě je to i jeden z důvodů, proč jsem se vracel. Hrál jsem s Filipem Králem, Dalimilem Mikyskou, Liborem Zábranským, Michalem Kuncem a dalšími. Poslední dva roky jsme se potkávali jako soupeři, teď budeme znovu spoluhráči.

Co rozhodlo o tom, že budete znovu v Brně? Rozhovor s panem Zábranským? On nedávno v našem videu prozradil, že jste ho zhruba ve čtrnácti letech odchytil na chodbě naší haly a poprosil ho, jestli by z vás neudělal chlapa, respektive hokejistu…
Je to pravda (smích). Pamatuju si to a těší mě, že i on si tohle pamatuje. Těžko se to popisuje, ale velmi si toho vážím. Víte, moje rozhodování bylo v podstatě jednoduché, Kometa byla volbou číslo jedna, vždycky jsem se chtěl vrátit a velmi mě potěšilo, když mi Libor zavolal.

A podařilo se mu to?
Myslím si, že mám před sebou ještě dlouhou cestu. Do určité míry se mu to podařilo, ale musím na sobě stále pracovat, makat a učit se od ostatních zkušených borců. Doufám, že mi všichni pomohou a vytvoříme skvělý tým.

Když jste naposledy působil v dorosteneckém dresu Komety, říkal jste si, že se jednou vrátíte a zahrajete si mezi muži?
Když jsem odcházel, napadla mě myšlenka, že bych se jednou chtěl podívat do seniorského týmu a užít si tu skvělou atmosféru, kterou dokáží fanoušci vytvořit. Když o tom přemýšlím, já vlastně nechtěl ani odejít, tehdy se svazem stanovila kvóta pro cizince a prostě můj odchod vyplynul ze situace.

Naposledy oblékal dres Komety v mládeži v sezóně 2015/2016.

Ale na druhou stranu jste zažil zajímavá angažmá a jak se říká, všechno zlé bylo pro něco dobré, že?
Rozhodně. Byl jsem v několika zemích, zahrál si AHL a další zahraniční soutěže. Každý hokejista má vytyčenou nějakou cestu a já šel touto. Sbíral jsem zkušenosti, mnoho věcí se naučil a vzal si z toho plno věcí do hokejového, ale i osobního života. Například v Americe musíte makat každý den, každý trénink, tam vám nikdo nic neodpustí. Z lidského hlediska jsem se také trošku uklidnil, nesmíte brát věci až tak vážně, ale zároveň si jít za svým cílem. Známá hláška Ivana Hlinky (hlavně se z toho neposr…) má něco do sebe a je to pravda (úsměv).

Hodně hráčů řeklo, že je pro ně pochopitelně velkým lákadlem zahrát si na nové hale na výstavišti. Máte to podobně?
Asi ano, ale v první řadě byla pro mě Kometa, ostatní je taková odměna, bonus. Na „Rondo“ mám ale velmi hezké vzpomínky. Když jsem dojel s Litvínovem, velmi dobře se mi tady hrálo. Byl to pro mě takový domácí venkovní zápas (smích). Těším se i na novou halu, díval jsem se, jak vypadá. Sleduju sociální sítě, podle fotek vypadá nádherně. Je to velké lákadlo si tam zahrát.

Když jste přijel jako soupeř, jaké to pro vás bylo hrát v brněnském prostředí? Bral jste zápasy třeba trošku jinak?
Těšil se na ten hukot, atmosféra ve vypjatém utkání byla kolikrát tak hlasitá, že se vůbec neslyšíte na střídačce. Samozřejmě jsem byl vždycky extra motivovaný a chtěl se ukázat v co nejlepším světle. Byly to speciální zápasy a jen škoda, že jsme jich tady moc nevyhráli (smích).

Jak moc se po deseti letech změnil Max Čajkovič? Jaké jsou jeho hokejové přednosti a na co se fanoušci mohou těšit?
Těžko říct, ale miluju hokej. Mám rád emoce, do všeho jdu naplno. Rád dávám góly, tvořím hru, nahrávám na góly, jsem spíš ofenzivně laděný hokejista. Věřím, že mi to tady sedne a budu pro klub prospěšný.

Už jsme to lehce nakousli. V Kometě tradičně bývá řada slovenských hráčů, respektive reprezentantů. Jak se těšíte na Andreje Kollára, Kristiána Pospíšila, Lukáše Cingela a další?
Kluky samozřejmě znám, hráli jsme spolu i v reprezentaci. Těším se, jak dorazí do naší kabiny. Je to určitě výhoda, že tady jsou, alespoň se stihnu rychle aklimatizovat.

Láká vás návrat do seniorské reprezentace? V Kometě budete trenérům asi víc na očích...
Také v to věřím. Vím, že trenér Vladimír Országh jezdí sledovat hráče z české extraligy, do Brna to mají kousek. Sledovali mě v Třinci, třeba bude jezdit také do Brna. Je to samozřejmě velká motivace, budu tady pod větším drobnohledem a třeba si zase zahraju na nějakém světovém šampionátu. Letos jsem nebyl, vloni ano a byl to zážitek. Chtěl bych znovu oblékat slovenský reprezentační dres.

Stihl jste si odpočinout před novou sezónou a už jste v přípravě na tu novou?
Měl jsem asi tři týdny volno, úplně jsem si orazil od všeho. Minulý týden jsem doma trénoval a tento týden se už naplno připojil ke Kometě. Cítím se dobře a těším se.

Jak probíhá příprava a jsou v ní třeba nové prvky oproti vaším zvyklostem?
Tím, že jsem byl dlouho v Americe, tak jsem byl zvyklý na individuální letní přípravu. Teď trénuju v kolektivu a je to super. Je nás tady několik kluků, jsme v posilovně, u Tomáše Hrona v boxárně, zahráli jsme si i florbal. Je tam cítit soutěživost, nic jsme si nedarovali. A náš tým samozřejmě vyhrál (smích).

Budete chodit i na led v rámci letního období?
Jsem tu chvíli, takže detailní plán ještě neznám, ale myslím si, že ano. Já půjdu určitě, dostal jsem nové hokejky, které potřebuju vyzkoušet. Zajdu si u nás doma v Bratislavě, Brno musím nejdřív trošku víc poznat. Naposledy jsem tady byl v patnácti letech, znal jsem jen halu, školu na Labské a domů. Nebyl na nic čas, s přítelkyní se tady určitě půjdeme podívat a seznámit se s městem.

Budete bydlet v Brně?
Ano, mám tady zařízený byt, budu plnohodnotný Brňák. Jak to půjde, budu jezdit i do Bratislavy, která je odsud kousek. Už mi mimochodem psali rodiče, že se moc na Kometu těší a chtěli by si koupit permice (smích). Táta se občas přijel do Brna na hokej podívat, užíval si dva roky zpátky titulovou sezónu a líbila se mu atmosféra.

Co čekat od nové sezóny?
Bude to velmi zajímavý rok. Jasně, bude tady velký tlak, ale na ten jsme jako hokejisté zvyklí. Vedení a fanoušci očekávají výsledky, ale jsme Kometa a musíme se s tím vypořádat. Podávat co nejlepší výkony a bavit fanoušky.