Rozhovory
dnes
Čtyřiadvacetiletý gólman Eugen Rabčan bude od nové sezóny patřit k jedné z nových tváří brněnského A-týmu. Momentálně si společně se svými budoucími kolegy Andrejem Kollárem a Kristiánem Pospíšilem odbývá své reprezentační povinnosti na mistrovství světa, na angažmá v Kometě se ale již hodně těší.
Eugene, jak se zrodil váš přestup do Komety?
Hráli jsme ještě sedmý zápas play-off v Banské Bystrici a zrovna mi volal agent, že je o mě zájem. Potom už se to nějak posouvalo vpřed, dejme tomu dva, tři týdny, až do bodu, kdy jsme podepsali smlouvu.
Jak jste zmínil, uplynulé sezóny jste odehrál v Banské Bystrici. Co vám angažmá dalo a jak na něj budete vzpomínat?
Budu na něj vzpomínat v dobrém, opravdu to pro mě bylo skvělé období. Hlavně jsem se posunul jako brankář úplně jinam. Odehrál jsem hodně zápasů, to je vždycky pro gólmana skvělé. Člověk roste nejvíce při těch zápasech. Nabral jsem zkušenosti a jsem rád, že se můžu posunout o krok dál.
Několikrát jste oblékl i dres slovenského národního týmu. Co to pro vás znamená?
Jsou to opět další zkušenosti. Můžu si říct, že mám něco za sebou. I to vlastně tuto sezónu přišlo, kromě toho množství zápasů v extralize. Vyšlo mi to přesně tak, jak jsem si to představoval, takže za mě celkově super sezóna.
Momentálně se nacházíme v dějišti mistrovství světa, kde plníte roli třetího brankáře. Jak náročné je pro vás být tomu vysněnému startu tak blízko, a přitom tak daleko?
Člověk to musí nějakým způsobem vstřebat a přijmout. Brána je jen jedna a my jsme tu tři. Už je to na trenérech, jakým způsobem to rozdělí a do koho vloží důvěru. Myslím si taky, že je to hlavně o tom nebýt psychicky dole, i když je to náročné. Ale samozřejmě, už jen být tu je pro mě pocta, můžu si říct, že jsem byl součástí toho mužstva na mistrovství světa. Ale každý chce hrát, stejně tak já. Jak jste říkala, je to blízko a zároveň i daleko.
Slovensko je nejmladším týmem na turnaji, v průměru má 25 let. Myslíte, že i takto “mladý“ tým má šanci na to, aby pomýšlel na medaile?
Myslím, že na tomto turnaji už zápasy nabídly hodně překvapení. Každý tady umí hrát ten systém, zápasy jsou vyrovnané. Je úplně jedno, kdo proti komu hraje. Je to taky dost o kolektivu a ten my máme opravdu skvělý. Můžeme tu ukázat velké věci.
Ve slovenském národním týmu máte i dva budoucí spoluhráče, co už vám stihli o Kometě prozradit?
Zatím jen pozitivní věci! (smích) S klukama jsem si opravdu sedl, ať už s Kikem (Kristián Pospíšil, pozn. red.) nebo s Koláčem (Andrej Kollár, pozn. red.), jsou to skvělí borci. Když mi trochu do začátku pomůžou, bude to pro mě jen lepší. Těším se na ně.
Takže berete jako výhodu, že už v kabině budete někoho znát?
Samozřejmě, i to jsem bral v úvahu, když se řešil přestup. V Kometě jsou Slováci, hlavně celkově, Česko je země, kde se mluví podobným jazykem. Takže co se týče komunikace a prostředí, s tím bych určitě neměl mít problém.
Na co se v Brně těšíte nejvíc?
Slyšel jsem, že jsou tam výborní fanoušci. A také bude nová hala, takže se těším na všechno. Brno je pěkné město, velké, je tam toho hodně.
Kdybyste se měl fanouškům představit třemi svými vlastnostmi, jaké by to byly?
Jsem týmový – dobrý spoluhráč. Dále soutěživý a vítězný typ.
Zatím jste celou svoji kariéru strávil doma na Slovensku, čím vás zlákala právě česká Tipsport extraliga?
Tím, že je to kvalitnější soutěž a jedna z TOP lig v Evropě. Ale rozdíl od ostatních evropských soutěží je ten, že jazyk je téměř stejný, takže nebude s ničím ohledně komunikace problém. I také bych řekl, že se budu cítit jako doma, ale budu hrát v o hodně lepší lize. Vnímám to tak, že je skvělé se tam posunout, vždycky jsem si tam chtěl zkusit jít zahrát.
V Kometě se dlouhodobě daří vychovávat špičkové gólmany, byl i to jeden z faktorů, proč zvolit právě ji?
Je to tak, ale nejen v Kometě, i v celém Česku. Brankářská škola v Česku je výborná, v NHL máte více brankářů jako my celkově hráčů (úsměv). To už mluví samo za sebe. Já věřím, že budu jeden z těch příkladů, kterého právě brněnští trenéři posunou někam dál.
Kdy se poprvé ukážete v Brně?
Mám ještě program tady na mistrovství světa, ta moje sezóna už je nějakých deset měsíců dlouhá. Člověk celou dobu trénuje a hraje zápasy. Co jsem tak mluvil s trenéry, tak bych měl dostat po MS nějaké volno, potom to už nějak odkomunikujeme, kdy přesně se v létě či před sezónou připojím.
