Tomáši, pro hokejovou reprezentaci startuje olympiáda, těšíte se?
Ano, už se všichni těšíme. V kabině s klukama sledujeme i další sporty, ale pro nás je hokej samozřejmě to nejvíc.
Vy jste sám zažil dvě účasti na ZOH, v Pchjongčchangu a v Pekingu, jak na ně vzpomínáte?
Obě olympiády byly skvělé, ale také hodně rozdílné. Především v Pekingu probíhaly hry v období covidu, neustále se testovalo, hrálo se prakticky bez fanoušků. Člověk si to tak neužil, jak by si asi představoval a přišel o tu pravou olympijskou atmosféru. V Pchjongčchangu přesně naopak. Tam panovaly parádní podmínky, a i když to bylo pro české fanoušky hodně daleko, stejně jich přijelo mnoho a fandili. Potkávali jsme řadu sportovců, mohli chodit do českého domu, seznamovali se, hráli jsme různé společenské hry, to bylo super.
Užil jste si také slavnostní zahájení?
Na první akci jsme dostali bohužel zákaz, což nám bylo líto. V Pekingu jsme už zahájení mohli prožít a bylo to super. Při tom nástupu mi naskakovala husí kůže. Když jsem viděl letošní zahájení, vzpomněl jsem si na to. Pro všechny to musí být nezapomenutelný zážitek.
Foto: Ivo Dostál
Jako například pro Kubu Fleka s Lukášem Cingelem, kteří na zahájení nechyběli a sdíleli společné fotky a videa.
Bylo vidět, že si to užívají. Jsme s nimi v kontaktu, máme společnou skupinu a padají v ní různé otázky a vtípky na jejich adresu. Samozřejmě jim moc fandíme a přejeme.
Co říkáte na zápas s Finskem, kde začínal jako třináctý útočník, ale pak se dostal do hry a byl hodně vidět?
Slováci hráli výborně a troufám si tvrdit, že vyhráli zaslouženě. Hodně lidí překvapili, člověk by spíš čekal, že Finové v nabité sestavě jasně vyhrají. Na to, že Lukáš byl původně psaný jako třináctý útočník, tak odehrál výborné utkání. V kabině jsme se dívali, že měl snad osm nebo devět minut. Na to, v jaké začínal pozici je to super a věřím, že jeho čas na ledě poroste.
Jaké vidíte šance českého, vlastně i slovenského týmu?
Ukazuje se, že to může být vyrovnaný turnaj a rozhodovat mohou drobnosti. Svou kvalitu ukázali Slováci, ale také domácí Italové, kteří dvě třetiny trápili silné Švédsko. Tým, který má plnou sestavu hráčů z NHL, automaticky neznamená, že celý turnaj vyhraje. V Evropě je mnoho kvalitních lig a ukazuje se, že ty rozdíly nejsou až tak markantní. Když se k tomu přidá týmovost, obětavost a další aspekty, mohou být i relativně papírově slabší mužstva konkurenceschopné. A mohou překvapit.

Foto: Roman Kantor
Nyní ale ke Kometě. Jaký jste měli program? Byl nějaký odpočinek?
Pár dnů jsme měli volno, věnovali jsme se sami sobě, našim rodinám a také důležité regeneraci. Už jsme ale zpátky v plné přípravě, zaměřujeme se na kondici, pracujeme na ledě, všechno směřujeme na vrchol sezóny.
Přišla pauza vhod? Zažil jste někdy takovou atypickou sezónu, která by na začátku února měla prakticky hotovou základní část?
Abych se přiznal, nepamatuju si, jak to bylo v Česku před čtyřmi lety, jelikož jsem hrál v zahraničí. Myslím si ale, že pauzy byly rozdílné a takhle rychle se nehrálo. Je to otázka názorů, někomu to sedí, někomu ne. Ale mně to docela vyhovuje, mám rád ten zápasový rytmus, je to zábavnější, jen se o sebe musíte víc starat. Bylo to fajn, ale na druhou stranu pauza přišla vhod a všichni hráči se mohou doléčit a připravit na nejlepší část sezóny.
Další zápas čeká Kometu 25. února, jaký máte do té doby plán?
Trénujeme každý den v týdnu, tento víkend bude ještě volný. Nejvíc děláme těžké kondiční tréninky. Budeme v nich pokračovat i v dalším týdnu a následně se budeme zaměřovat na nejbližších zápasy.
Je výhodou, že se k týmu připojili i reprezentanti a můžete být pospolu?
Určitě, Marek Ďaloga, Kristián Pospíšil a Honza Ščotka už jsou zpátky. Nicméně když tu nebyli, výborně je zastoupili kluci z dorostu nebo juniorky.
Přímý postup do čtvrtfinále už není v našich rukou, přesto přemýšlíte o tom, že bude důležité začínat doma? Byť by to bylo oproti loňsku předkolo.
Přesně tak. Máme před sebou ještě pět duelů a chceme se poprat o co nejlepší umístění. Půjdeme zápas od zápasu, budeme se vždy soustředit na ten nejbližší.
Jaká je to pro vás sezóna po boku bratra Hynka, který má životní formu, vlastně nejlepší ve své kariéře. Spolupráci si hodně užíváte?
Zatím naplňujeme plány, s jakými jsme s bráchou do sezóny šli. Jsem rád, že se nám daří, baví nás to a věřím, že naše, ale i týmová forma nadále poroste. Brácha má životní sezónu, s tím souhlasím. V minulosti jsme spolu hráli a bylo to vždycky super. Po několika letech jsme se k sobě vrátili. Je asi vidět, že jsme na spolupráci nezapomněli a společně nám to jde (úsměv).

Foto: Vít Golda
A co myslíte, je Hynek rád, že má ve formaci bráchu?
To je otázka na něj, já doufám, že jo (smích).
Předpokládám, že sledujete i nejmladšího sourozence Radima.
Koukáme na jeho zápasy, jsme v kontaktu. S Hynkem jsme švédskou extraligu hráli a máme s ní nějaké zkušenosti. Můžeme tak porovnávat a případně mu poradit. Liga je pro hráče, ale i fanoušky velmi zajímavá a atraktivní.
O play-off se říká, že se rozdíly mažou. O to víc to bude asi platit i v letošním ročníku, kdy se tři týdny nehraje a těžko predikovat, co to s týmy udělá, že?
Velkou výhodu vidím v tom, že si hráči mají možnost doléčit šrámy, sestavy budou vesměs nabité a také si myslím, že po tom delším volnu bude z každého cítit obrovská chuť. První zápasy po pauze se budou hrát ve velkém tempu a bude to pokračovat i v play-off.





















































































































































