Pokud se něco v utkání s Vítkovicemi nepovedlo, byl to jednoznačně vstup do něj. Ridera měla herně navrch, i tak se pár pozitiv na domácí straně našlo. Jednou z nich byl gól Tomáše Zohorny. „Musím říct, že v první třetině jsme neměli takový pohyb, jak v ostatních zápasech. Museli jsme od druhé jinak nastoupit. Sice jsme předtím vyhráli tři zápasy v řadě, ale ten vstup do toho proti Vítkovicím nebyl ideální. Jsem ale rád, že jsme se poučili z chyb, které jsme v první třetině dělali. V té další jsme už pak hráli tak, jak jsme chtěli. Vítkovice navíc nevypustily žádný souboj, byl to hrozně těžký zápas,” uvědomuje si mladší z bratrské dvojice.
Z brněnské posádky v první části hry zaručeně nejvíc zářil gólman Aleš Stezka. Pochytal několik tutovek a jak i sám kouč Pokorný přiznal, držel svůj tým nad vodou. S lodivodem modrobílých se shodl také Zohorna. Navíc nešetřil slovy chvály také na obránce, kteří velkou měrou maskovanému muži v brankovišti pomáhali. „Myslím, že jsme Aleše nechali v první třetině zbytečně pod tlakem. Chytá ale skvěle, jsem moc rád, že nás takto drží. Máme také obětavé beky. Těch střel, co tam zblokují, klobouk dolů.”

„V prvním zápase byly přesilovky takové, jako bychom uspávali hady. Teď navazujeme už na to, co přesně chceme. Samozřejmě je trénujeme, ale vždycky je také důležité vyhrát vhazování. To dělal dneska Arttu velmi dobře. Vítkovice byly v oslabení hodně pasivní, takže jsme měli víc prostoru,” komentuje skutečnost, že v posledních duelech vypadá hra v početní převaze úplně jinak, než na počátku sezóny. Koneckonců, proti Vítkovickým ji využili Brňané rovnou dvakrát, právě Hynek Zohorna jednou asistoval a jednou sám skóroval. „Stráňa (Šimon Stránský, pozn. red.) mě tam výborně krosem našel a já to dával Flíčkovi. Ještě jsme si o tom ráno vlastně povídali. Jsem rád, že to vyšlo,” popisuje první zásah, u nějž získal kanadský bod za přihrávku.
Zápasu se slezským soupeřem předcházel ten s pražskou Spartou, pro který trenérský štáb lehce promíchal sestavu. Zatímco Adam Zbořil se přesunul do čtvrté formace, k bratrům Zohornovým se připojil junior Danny Chludil. A tato spolupráce přetrvala i do posledního dosavadního měření. „Jinak než s Adamem Zbořilem nehrajeme. Jsme zkušení hráči a když je tam v lajně s námi Chlůďa (Danny Chludil, poz. red), tak se mu snažíme pomoct ve všech situacích. Pomáháme mu se postupně do toho všeho dostávat. Plán je takový, aby měl větší sebevědomí. Trenér nám řekl, ať hodně komunikujeme.”
Kometě se nyní daří a všichni si přejí, aby tomu bylo tak nadále. „Když se bude vyhrávat a bude nějaká vítězná vlna, je důležité, abychom pořád pracovali stejně. Je jedno, jestli je to první, nebo desáté utkání. Ke každému přistupujeme úplně totožně. Ten první měsíc je teď hrozně těžký. Nevadí mi, jestli hrajeme doma nebo venku, musíme jet pořád stejně,” zakončuje Hynek Zohorna.



















































































































































