Pojďme s odstupem jednoho týdne hodnotit. Jaké jsou vaše dojmy z finálové série?
Nejdříve bych chtěl soupeři pogratulovat k prvnímu místu, protože ta série byla vyrovnaná. Hodnotit zápasy asi nemá úplně smysl, měli jsme dvouzápasové vedení a je škoda, že jsme to nedotáhli do konce. Někdy to tak ale ve sportu je. Soupeř měl každopádně velkou sílu.
Co se po druhém zápase stalo?
Je to juniorský hokej. Někdy to tak je, někdy někomu štěstí přeje, někomu ne. Samozřejmě pro to ale člověk musí i něco udělat. Nerad bych zpětně spekuloval, protože všichni, co jsme mančaft podporovali, včetně vedení klubů, jsme na kluky za celou sezonu hrdí.
Jaká byla vaše cesta play off?
Juniorská soutěž měla hodně kvalitních zápasů, celkově jsme odehráli velké množství utkání. Některé zápasy byly opravdu na vysoké úrovni. Celou sezonu, ať už v základní části nebo v nadstavbě, jsme drželi svůj standard a v play off jsme narazili na tři nesmírně těžké celky. Ať už to byl Liberec, Sparta nebo Třinec, všechny série byly vyrovnané, ve dvou z nich jsme byli trošku šťastnější. Teď už jsme to ale nedotáhli do takového závěru, abychom si sáhli na nejcennější kov.
Berete stříbro jako úspěch?
My trenéři máme jako svůj přední cíl vychovat co nejvíce hráčů. Co se ale týče nějakého toho konečného umístění, tak pro kluky je to určitě zadostiučinění za celou sezonu, protože každý den nás přesvědčovali o tom, že nejen dobře trénují, ale byli hokejoví, byli soudržní. A tohle byla odměna pro nás trenéry. Do kabiny jsme chodili velice rádi. Druhé místo je možná na první pohled zklamání, ale Třinci se teď finále povedlo podruhé za sebou, sílu mají. Každá sezona je ale jiná a může dopadnout jakkoliv.
A jaká byla ta vaše sezona?
Už příprava naznačovala, že by to letos mohlo klapat. Sezona byla samozřejmě podařená a už v některých dřívějších fázích sezony jsem věděl, že to můžeme dotáhnout hodně daleko. Už třeba na podzim, kdy jsme hráli nejen krásný útočný hokej, ale měli jsme taky výsledkově opravdu zdařilé zápasy. Druhá věc byla ta, že přišly dva zápasy na Spartě a ve Varech, kde jsme za stavu 0:3 otáčeli zápasy. Naopak když jsme byli ve vedení, tak jsme ho dokázali udržet. V těchto momentech jsem věděl a věřil, že když se nás bude držet štěstí, budou se nám vyhýbat zranění, nemoci a výrazný pokles formy, tak ta sezona bude úspěšná. I na hráčích jsem viděl, jak cítí, že to můžeme dotáhnout daleko. Přesně tady ty signály nám naznačovaly, že je charakter kabiny na vysoké úrovni. Zažil jsem několik kabin a tohle je jedna z mála, kam bylo každý den potěšením chodit na tréninky a s kluky pracovat.
Co jste hráčům po finále řekl? Bylo to i něco v tomto duchu?
Přesně tak. My jsme vůbec nehodnotili zápas, to se po takové sérii prostě nehodnotí. Někdo to ocení později, někomu to bude trvat chviličku, někomu déle. Ale dostat se do finále je velká věc. Všichni trenéři jsme chtěli navázat na tu práci mládeže tady v Brně, protože tento výsledek je svým způsobem vizitka trenérů, jak s hráči pracovali před námi. A také vedení klubu, které nás neskutečně podporovalo. Všichni jsme se pro Brno snažili udělat maximum.
Vnímáte tedy úspěch jako dobrou vizitku pro klub? Ukazatelem může být také to, že Brno žilo juniorským hokejem…
Ano, je to tak. Brno a okolí, celý Jihomoravský kraj žije Kometou. Hráči nejen, že reprezentují svoje jméno, ale reprezentují také klub. Je za tím totiž neskutečné úsilí mnoha lidí, kteří nejsou ani vidět. Tak jsme to vnímali a hráli i za ně. Zároveň jsme samozřejmě chtěli udělat úspěch také pro lidi, kteří nám přáli a přišli nás podpořit.
Co říkáte na to, že si na juniorský hokej našlo v Brně cestu přes 3500 fanoušků?
Já bych chtěl těm lidem strašně moc poděkovat. Signály z jejich strany už jsme měli ke konci základní části, kdy nás chodilo podporovat hodně lidí a postupem v play off se návštěvnost už jen zvedala. Chtěli jsme pro všechny fanoušky hrát co nejlepší hokej, charakter a srdce. A někdy to tak je. Chyběl nám kousek, abychom nějaký ten domácí zápas dotáhli do vítězného konce.