Jak hodnotíte první měsíce v Kometě a úvodní přípravné zápasy?
Zatím si to tady hrozně užívám, nemám si na co stěžovat. Na začátku přípravy máme dvě výhry, což je super. Dodá nám to trošku sebevědomí. Musíme to udržet a takhle pokračovat i dál.
Jak se cítíte po suché přípravě na ledě?
Já jsem přípravu tady zažil poprvé a musím říct, že mi to zatím sedí. Nechci to zakřiknout, protože je pouze začátek. Kondiční trenér Miloš Peca moc dobře ví, co dělá a ono se to potvrzuje. Pocity ze zápasů jsou pozitivní. V den utkání s Motorem jsme měli dokonce i testy na kole. Jde to, ale nohy trošku bolí.
V prvním utkání jste si připsal první bod, v druhém zase gól. Panuje spokojenost?
Určitě. Je hezké, když se to hráči takhle povede, ale je to jenom příprava. Nejdůležitější je, abychom se sehráli a vyzkoušeli různé taktiky. Na body se zatím nehraje. I přesto vám to ale dodá sebevědomí. Doufám, že si to přenesu do extraligy.
Rýsuje se už, s kým byste mohl hrát v obranném páru na startu soutěže?
Teď máme pár zraněných hráčů a Barymu (Ivan Baranka) se narodilo dítě, takže ten tu taky není. Tři obránci tedy chybí. Sestava určitě narýsovaná není. Zatím se to zkouší. Budeme hrát podle toho, jak si to sedne.
Při svém vstřeleném gólu jste viděl místo, kam pošlete kotouč?
Ne. Zaťa (Martin Zaťovič) si převzal moji roli obránce a já jsem tedy chvíli musel hrát útočníka. Bárty (Tomáš Bartejs) mi to skvěle nahrál do strany a já jsem jenom zavřel oči, vystřelil a padlo to tam.
Svědčí vám tedy podporovat útok?
Dá se říct, že je to můj herní styl. Vždy jsem se do útočení tlačil. Zůstalo mi to už od předchozích angažmá.
Zažil jste někdy na přípravných zápasech takové množství diváků?
Musel bych hodně zavzpomínat, ale asi ne. Před takovou kulisou se hraje nádherně, dokáže to člověka ještě více vyhecovat.
Jak si zvykáte po roce v zámoří znovu na evropské kluziště?
Možná to bude znít blbě, ale mně užší led v Americe moc nesvědčil. Hokej je rychlejší a na všechno máte méně času, proto jsem se těšil zpátky na širší hřiště. V zámoří se často nahazují puky o mantinel a hodně se napadá, takže pro obránce je to těžší, protože pořád mají někoho na zádech. V Česku se nahazuje samozřejmě taky, ale méně často. Hráči se snaží víc kombinovat a přejít modrou čáru tak, aby se šlo rovnou do šance. Tvořivost a více času je pro mě určitě lepší.
Co říkáte na to, že jste byl pozván na reprezentační kemp?
Je to sice jenom trénování, ale určitě mě to potěšilo. Pozvánka do národního mužstva se neodmítá. Těším se na to. Jak jsem ale říkal, tři obránce máme mimo hru, takže uvidíme, jak to dopadne.