Aktuálně
včera
Dne 1. května se zastavilo srdce velkému Komeťákovi JUDr. Jaromíru Leimbergerovi. Muž, který stál u začátků novodobé éry Komety patřil mezi významné a respektované osobnosti ve svém oboru. Výraznou měrou pomáhal brněnskému klubu v jeho začátcích, podílel se na jeho rozvoji a aktivní byl i v dalších letech.
Společně se svými nejbližšími kolegy Liborem Zábranským, Jaroslavem Medlíkem, Pavlem Zubíčkem, Egbertem Zündorfem a dalšími si užil mistrovské oslavy a byl u nejkrásnějších chvil svého milovaného klubu. I jeho zásluhou se Kometa dokázala propracovat mezi nejúspěšnější kluby v rámci české extraligy. Poslední rozloučení proběhlo dnes ve smuteční síni Krematoria Brno. Klub HC Kometa Brno vyjadřuje rodině pana doktora Leimbergera upřímnou soustrast.
Společně se svými nejbližšími kolegy Liborem Zábranským, Jaroslavem Medlíkem, Pavlem Zubíčkem, Egbertem Zündorfem a dalšími si užil mistrovské oslavy a byl u nejkrásnějších chvil svého milovaného klubu. I jeho zásluhou se Kometa dokázala propracovat mezi nejúspěšnější kluby v rámci české extraligy. Poslední rozloučení proběhlo dnes ve smuteční síni Krematoria Brno. Klub HC Kometa Brno vyjadřuje rodině pana doktora Leimbergera upřímnou soustrast.
Slova Libora Zábranského:
Pana doktora jsem poprvé potkal v době, kdy zastupoval hráče, kterým Vsetín dlužil mzdy. Byli jsme u něj v kanceláři s Pavlem Zubíčkem a už tehdy na mě zapůsobil jako osobnost – svým vystupováním, přímostí a lidskostí.
Když jsem po letech, v říjnu 2004, chtěl majetkově vstoupit do Komety, oslovil jsem ho s prosbou o pomoc a právní radu. Po týdnu přišla odpověď:
„Pane Zábranský, je to v takovým bordelu, že vám říkám – nedělejte to.“
Když jsem mu ale řekl, že to tak cítím a že prostě musím, jen zakroutil hlavou.
Ve chvíli, kdy jsem v klubu získal majoritu a měnil představenstvo i dozorčí radu, oslovil jsem ho znovu – s nabídkou, aby se stal předsedou dozorčí rady.
„Pane Zábranský, já vám a Kometě pomůžu daleko víc, když nebudu v orgánech společnosti. Ta pozice mě bude v jistém smyslu omezovat.“
Odpověděl jsem mu:
„Pane doktore, moje filozofie je, že v čele Komety budou čestní a féroví lidé. A já vím, jaký jste.“
Nakonec nabídku přijal.
Po celou dobu chránil Kometu i mě. Vždy pevně, férově a s obrovskou loajalitou.
Po pár letech jsem mu řekl:
„Míšo, až vyhrajeme titul, pojedeme spolu na rolbě z Ronda na Svoboďák.“
Smál se tomu.
V roce 2017 jsem mu před posledním finálovým zápasem s Libercem volal:
„Nachystej se, pojedeme.“
Rolba tehdy opravdu jela. On už se na to ale bohužel zdravotně necítil.
Přesto vím, jak moc prožíval každý den s Kometou. A stejně tak nikdy nezapomenu, jak zvládal všechny zdravotní trable – dlouhé roky, jako elegán, se vztyčenou hlavou.
Kéž by Kometa měla vždy takové férové bojovníky a tvrdé hráče, jakým byl právě on.
Byť šlo o JUDr. Jaromíra Leimbergera, nikdo mu neřekl jinak než jeho přezdívkou – Mišo.
Tak tedy, Mišo - díky za všechno. Nejen za to, co jsi udělal pro Kometu, ale i za to, že jsi mě učil a hlídal.
