Portréty
07.07.2008
S hokejem začínal v deseti letech v Plzni, kde se v roce 1962 narodil. „Kamarádi z baráku, kteří už hokej hráli, mě jednou s sebou vzali na zimák, a tím vlastně začala moje hokejová kariéra,“ vzpomíná asistent trenéra Komety. Mnoho ale nescházelo a hokej u něj nezvítězil: „Zpočátku to vypadalo spíš na fotbal, který jsem hrál až do sedmnácti let současně s hokejem. Dokonce o mě projevila zájem tehdejší plzeňská Škodovka. Ale protože jsem se již vlastně v dorosteneckém věku dostal do hokejového áčka, bylo mi doporučeno, abych s fotbalem skončil,“ přibližuje Baďouček důležitý milník svého života.
Do vrcholového hokeje, tehdejší první ligy, vstoupil již v sedmnácti letech a začal hrát pravidelně. V mládežnických kategoriích prošel všemi reprezentačními výběry – šestnáctkou, sedmnáctkou, osmnáctkou i dvacítkou. Zde také okusil první výraznější sportovní úspěchy: „S osmnáctkou jsme na mistrovství Evropy v Hradci Králové skončili třetí. Dvakrát jsem pak byl na mistrovství světa dvacítek, v r. 1980 v Německu jsme skončili pátí, rok na to v USA jsme prohráli až ve finále s Kanadou a skončili jsme druzí.“
Než narukoval na vojnu do Písku (Dukla Jihlava B), odehrál dva roky v Plzni, kam se po vojačení vrátil a strávil tam dalších jedenáct sezón. Následovaly dva roky ve Zlíně a poté zahraniční angažmá. Pak se vrátil zpět do Čech, aby pomohl Karlovým Varům, když stoupaly z druhé ligy a hokej se tam nastartovával. Aktivní hráčskou kariéru ukončil ve druhé lize v Příbrami a v Mladé Boleslavi. „Do Příbrami mě dostal Tomáš Jelínek, se kterým jsme hrávali v juniorských výběrech a chvíli jsme se potkali i v Plzni. Požádal mě, jestli bych mu tam nešel pomoct. Vzápětí jsem tam hned začal trénovat, současně muže i juniory, takže začátky byly velmi pestré. Prošel jsem si to od píky,“ vzpomíná na své první trenérské kroky Baďouček.“ Poté trénoval v Rokycanech, odtud pokračoval do prvoligového Písku, kam přišel v průběhu sezóny a pomohl potápějícímu se mužstvu k záchraně: „Tehdy se mi s Milanem Mazancem podařilo dostat Písek z totálního dna tak, že jsme se vyhnuli baráži a nakonec i skupině o udržení.“
V další sezóně postoupil v Písku na post hlavního trenéra, ale již ji nedokončil, protože ho v té době oslovil Radim Rulík a pozval si ho jako asistenta do Varů. „Radim pak odešel do Plzně, já jsem tam zůstal ještě další tři sezóny jako asistent trenéra Venery. Pak mě Radim Rulík opět oslovil, a po finále se Slavií jsem se stěhoval do Znojma.“ Ze Znojma se pak s extraligou přesunul do Brna.
Vystudoval střední průmyslovou školu strojní, ale v podstatě tuto profesi nikdy nevykonával. „Už to ani nevypadá, že bych strojařinu někdy dělal,“ dodává se smíchem. Hokejové vzdělání má nejvyšší, je držitelem trenérské licence A. Je ženatý, má dva dospělé syny, kteří rovněž propadli hokeji. Čtyřiadvacetiletý Honza hraje za Ústi nad Labem, dvacetiletý Martin zůstal v rodné Plzni.
Vyložené koníčky nemá, ale hrozně rád vaří. „Je mi to jedno co, uvařím cokoliv. Od minutek až třeba po svíčkovou. Vařím rád a moc si u toho odpočinu,“ přiznává Baďouček neobvyklé hobby. „Jinak mám rád všeobecně sport, rád si zahraju tenis, volejbal, hrával jsem i fotbal za starou gardu na chalupě,“ dodává.
