Stále pracuju na tom, abych se zlepšoval, přiznává Karel Plášek

Fanoušky samozřejmě nejvíc zajímá, v jakém stavu jste po zranění?
Mrzelo mě, že jsem nemohl dohrát sezónu, ale nedá se nic dělat. Teď už je to naštěstí lepší, dokončil jsem rehabilitace a už se dostávám do normálního tempa.

Zahájil jste tedy přípravu, čemu se v ní zatím musíte vyhýbat?
Dělat všechno ještě nemůžu, ale už je to podstatně lepší a doufám, že rameno bude v pořádku. Už je dostatečně rozhýbané, takže si můžu s klukama zahrát kolektivní sporty a celkově zvyšovat zátěž.

Vzpomenete si, ve kterém zápase se vám inkriminované zranění stalo?
Bylo to tuším ve Varech, vyhodil jsem si rameno a musel jít na operaci.

Přípravu na ledě byste měl v pohodě stihnout?
Určitě, vše jde podle plánu a na led s klukama normálně půjdu.

Které věci máte v přípravě rád, a naopak které byste nejraději vynechal?
Nejvíc mi vyhovují hry (smích). Posilovna mi nevadí, ale odpovím skoro jako každý. Běhání je horší, to fakt moc nemusím. Na druhou stranu je potřeba.

Jak moc vám chybí led?
Strašně, už je to dlouho, co jsem na něm byl. Pauza byla dlouhá a vyhlížím dobu, kdy na něj konečně naskočíme.

Když se zaměříme na reprezentaci, v ní jste na MS U20 odehrál dobré zápasy a formu si pak přenesl i do extraligy…
Samozřejmě výsledkově se nám moc nedařilo, ale celkově si myslím, že mi šampionát vyšel. Zranil se Kuba Lauko, přišli jsme já s Vojtou Střondalou a nabrali slušnou formu. Odehráli jsme dobré zápasy.

Formu jste si následně přenesl i do extraligy. V ní jste pak nastupoval v mladé formaci se Střondalou a Horkým. Myslíte, že by to mohlo šlapat i v novém ročníku?
Věřím, že ano. Rádi bychom na spolupráci navázali i v nové sezóně.

Na čem je potřeba do nové sezóny zapracovat? Už jste zase o rok zkušenější…
Každý zápas v áčku, každý trénink mi hodně dal. Mohl jsem spoustu věcí odkoukat od zkušených hráčů, tak teď už doufám, že se to projeví (úsměv). Chci se celkově zlepšit, pracuju na tom.

Jak budete vzpomínat na mládežnické reprezentace, ve kterých jste pravidelně nastupoval?
Určitě v dobrém. Vždycky se utvořila výborná parta, moc jsem si to užil. Byla to velká čest a jsem rád, že jsem mohl nastupovat za všechny mládežnické kategorie.

Kde jste všude s národním týmem vlastně byl?
Procestoval jsem celý svět. Vzpomínám na to rád, poznal jsem mnoho míst. Každý stát měl něco svého, ale nejvíc byl kanadský Vancouver, kde jsme hráli na MS. Tam to bylo skvělé.

Jaké máte nyní plány, co vás v následujících týdnech čeká?
Je to určitě veselejší, protože se rozvolnila opatření a nemusíme pořád nosit roušky. Myslím si, že budeme trénovat pořád stejně. Posilovna, hry, běhání, kolektivní sporty. Nabírání kondice, abychom byli připravení na novou sezónu.

Připravuje se i váš táta? Letos bude mít 47 let…
Táta ještě pokračuje, hokej nezabalil. Bude letos hrát v České Třebové (smích).

Dovedete si představit, že byste hrál hokej do 50 let jako Jaromír Jágr nebo váš táta? Tedy předpokládám, že oba zmínění pánové jen tak hokej nezabalí…
(smích). Všechno se bude odvíjet podle zdraví, a jestli bude chuť pokračovat. Uvidíme.