Spartě doma nedarujeme ani centimetr ledu, burcuje kapitán juniorů Jan Sedláček

Pojďme nejdříve k prvnímu zápasu, tam vám utekla hlavně úvodní třetina, po níž jste prohrávali 3:0. Byla na vině cesta, kterou jste absolvovali v den zápasu, nebo něco jiného?
Cesta autobusem nás určitě nijak neovlivnila. Ráno jsme ještě měli v Brně rozbruslení, takže připravení jsme byli dobře. Spíš jsme byli zaleknutí, dolehla na nás tíha play-off, navíc Sparta do zápasu opravdu vlétla. Dělali jsme strašnou spoustu individuálních chyb a než jsme se probudili, prohrávali jsme o tři góly.

I přesto jste se dvěma vstřelenými brankami dokázali do utkání vrátit...
Dva góly nás neskutečně povzbudily, najednou jsme byli na dostřel. Rozhodly bohužel zase naše chyby, navíc takové, které jsme snad nikdy nedělali. Bylo tam taky několik zbytečných vyloučení a oslabení nás stála spoustu sil, dohromady to pak rozhodlo zápas.

Druhý duel vypadal úplně jinak, dokonce jste v něm vedli, proč to nakonec nevyšlo?
Výsledkově sice vypadal jinak, ale rozhodlo úplně to stejné co v úterý. Ráno jsme měli rozbruslení v tempu a dělali jsme maximum pro to, abychom se poučili z předchozích chyb. Ze začátku se nám to dařilo, zápas jsme chytli velice dobře. Bohužel pak zase přišla vyloučení a v oslabení jsme dostali první gól. Chvíli na to neproměnil Eda Šalé únik a z brejku nás pak Sparta potrestala, což byl rozhodující moment. Od té doby jsme jenom dotahovali a to proti tak silnému soupeři jde velice těžko.

První zápas byl na střely vyrovnaný, ve druhém jste Pražany dokonce přestříleli. Je to něco, na čem se dá stavět do dalších bojů?
Přesně tak. Sparta nás rozhodně nepřehrávala, oba zápasy byly vyrovnané, ale prohráli jsme si je sami. Kolikrát jsme je mačkali v našem útočném pásmu a po zbytečném faulu se nechali vyloučit. S tím se musíme poprat a ve třetím zápase se toho stoprocentně vyvarovat.

Za takto nepříznivého stavu je potřeba mít v mužstvu lídry. Je v šatně ještě někdo kromě vás, kdo si umí vzít slovo a nahecovat tým?
Tohle se od začátku sezóny nesmírně zlepšilo, spousta kluků se rozmluvila. Slovo si berou hlavně ti starší, například Kuba Malý a Erik Meluzín, kteří jsou v juniorce poslední rok. To mi dělá ohromnou radost, protože mě taky nebaví, když musím křičet pořád jenom já (smích).

Vy a někteří další junioři, jako například Patrik Fajmon nebo bratr Ivo, jste si prošli i letošní play-off s A-týmem, kterému se podařilo v sérii s Libercem dotáhnout dvouzápasové manko. Může to být pro vás inspirace?
Určitě, je to v podstatě stejná situace. Áčko se z Liberce vracelo po dvou prohrách a před domácími fanoušky pak dvakrát vyhrálo. Sice si myslím, že na nás tolik lidí nepřijde, přesto domácí prostředí dělá opravdu hodně. Musíme toho využít.

V Holešovicích byla atmosféra spíše komorní, návštěvnost ani jednou nepokořila stovku. Oproti tomu v Brně se v kombinaci s rozlučkou A-týmu a autogramiádou očekává diváků mnohem více, těšíte se na to?
Samozřejmě se na to moc těšíme, přesto si myslím, že to nebude úplně rozhodující faktor. Pokud budeme dělat stejné chyby jako v Praze, tak nám ani plný kotel nepomůže. Navíc jestli dvakrát vyhrajeme, budeme muset rozhodnout venku, takže bych se na to úplně nefixoval. Budeme ale strašně rádi, když jich přijde co nejvíc a věřím, že je nezklameme.

Berete zápasy se Spartou jako každé jiné, nebo to pro vás přeci jen znamená něco víc?
Na začátku série jsme si řekli, že ji budeme brát jako jakéhokoliv jiného soupeře. První zápas byl ale mimořádně vyhecovaný, byla tam spousta tvrdých soubojů, došlo i na nějaké slovní potyčky. Takže teď už to pro nás znamená mnohem víc, rozhodně to není běžný zápas, doma před fanoušky nedarujeme Spartě ani centimetr ledu.

Jaký vás teď čeká program, budete to mít už trochu volnější, nebo jedete stále naplno?
V pátek máme na programu jenom lehčí předzápasový trénink. V sobotu si ráno dáme pořádné rozbruslení, abychom se probudili a odpoledne na ně vlítneme.