A Team HC Kometa
06.11.2021
B r n o – Každá pohádka vždy dospěje do svého závěru a u Jozefa Kováčika končí příběh happyendem. Během své hráčské kariéry dokázal to, o čem mnozí jeho hokejoví kolegové mohou snít. Zahrál si za slovenskou reprezentaci, během kariéry vybojoval dva tituly, jeden v Brně, jeden ve Slovanu Bratislava. Později se z něj stal trenér, nejprve v rodných Topolčanech a letos v únoru jej čekal velký návrat pod Špilberk, kde se postavil po bok Libora Zábranského na střídačku.
V letošním ročníku působil i v současném realizačním týmu. Rovněž pomáhal mladým bekům, se kterými chodil na tréninky, také naskakoval v dresu brněnského Béčka ve druholigové skupině Východ. Jenže přišla těžká chvíle rozhodnutí a slovenský srdcař definitivně pověsil brusle na hřebík. Zároveň z osobních důvodů končí i na střídačce Komety. Podle jeho slov chce být blíž rodině.
Jeho hráčský profil je velmi pestrý. V Brně se poprvé objevil jako mladík, kterého zlanařil manažer Jaroslav Medlík do Ytongu Brno. Sám zkušený bek ani netušil, že se v Brně znovu objeví. Když odešel z Nitry do moravské metropole, prohlásil památnou větu. „Jdu do Komety vyhrát titul,“ to byla tehdy Kometa na chvostu tabulky, hrála o záchranu v soutěži. Nakonec se z toho vyklubalo šestileté angažmá a jeho slova se do puntíku potvrdila.
Sice dvakrát bral pouze stříbro za druhé místo, ale do třetice to vyšlo a Jozef Kováčik se dotkl hokejového nebe. V modrobílém dresu oblékal dres číslem šest, odehrál 322 zápasů, ve kterých zaznamenal 35 branek a 92 asistencí. Letos naskakoval také ze Béčko, ve kterém odehrál sedm utkání. A právě v tom sobotním proti Valašskému Meziříčí odehrál poslední zápas v kariéře.
Jozef Kováčik a jeho radost z asistence na úvodní gól Kamila Brabence. Foto: Roman Kantor.
Byl to pro něj speciální zápas, především si přál, aby se při jeho posledním utkání v životě postavil na střídačku muž, se kterým toho tolik prožil a který mu dal šanci nejen jako hráči, ale i trenérovi. „Poprosil jsem Libora Zábranského, aby byl u toho a šel na střídačku. Chtěl jsem si pod ním ještě jednou zahrát. Je to pro mě čest a velmi si toho vážím. Zároveň mu tím chci moc poděkovat za ty dlouhé a krásné roky, které jsem v Kometě mohl prožít. Čas ale nejde zastavit, po zdravotní stránce už to není ono. Navíc jsem v Brně bez rodiny a právě kvůli ní se chci vrátit domů a trávit s nimi co nejvíc času.“
„Pro nás je a bude Brno vždy druhým domovem, město milujeme, měli jsme v plánu se tady natrvalo usadit, ale nakonec jsme se kvůli dětem rozhodli zůstat v Topolčanech. Naše Sabinka hraje vodní pólo, Nela je neuvěřitelný házenkářský talent, veškeré zázemí máme tady. Oplakali jsme náš odchod v roce 2017, teď pláčeme znovu. Ale nedá se nic dělat, takový je život.“
V neděli čeká Jozefa Kováčika také derniéra na střídačce Komety, symbolicky proti rivalovi ze Sparty, proti které jako aktivní hráč odehrál mnoho zápasů a ve většině případů byl i klíčovou postavou velkých bitev. Kováčikova brněnská mise končí, dojatý slovenský chalan zanechal v Kometě nesmazatelnou stopu, je třeba mu vyseknout poklonu a popřát mnoho úspěchů v další etapě života. Nyní už nehokejového.
„Jožo je Komeťák srdcem i duší, proto mě strašně mrzí, že odchází. Na druhou stranu samozřejmě chápu jeho důvody. Chtěl bych mu i jeho rodině popřát všechno nejlepší a přál bych si, aby si poslední zápas na střídačce v roli trenéra pořádně užil. Společně se zaplněným stadionem a našimi nejlepšími fanoušky,“ říká majitel Komety Libor Zábranský.
Jožo Kováčik si chtěl ještě jednou zahrát pod Liborem Zábranským na střídačce. Majitel klubu mu při jeho posledním zápase kariéry velké přání splnil. Foto: Roman Kantor.
