Já bych asi nikoho neuklidnil, směje se Martínek

Skóre utkání otevřel český bek přesilovkovou ránou, ke které pak přidal ještě jeden téměř totožný gól: „Je pěkné takto v přesilovce otevřít zápas gólem. Dostal jsem ale krásnou přihrávku, takže jsem jenom vystřelil. Snažil jsem se to trefit nahoru a vyšlo to. Souhra celého týmu se zápas od zápasu lepší. Všichni jsou tu zkušení hráči, všichni si už dokážou říct, kdo kam kdy jede a jak hraje. Při těch mých gólech to sehráli kluci skvěle vpředu v útoku, já jsem to jen zakončil. Doufám, že nám ta souhra takhle půjde i na mistrovství,“ přeje si zkušený český bek.

Jméno Radka Martínka znělo halou Rondo hned dvakrát: „To jsem dlouho nezažil, aby fanoušci vyvolávali moje jméno. V NHL se takhle nefandí, tady to bylo moc příjemné. Na Islanders sice chodí poloprázdná hala, ale teď ke konci se tam zlevnily lístky, takže lidí chodilo o něco více.“

Oproti NHL zažívá obránce ještě jednu změnu, chodí na přesilovky a dokonce v nich skóruje. „Je to příjemná změna. V Islanders se na přesilovku dostanu vždycky jen na posledních třicet sekund, kdy už se toho příliš vymyslet a vytvořit nedá. Tady navíc hraju s Jardou Jágrem, což je taky perfektní,“ libuje si Martínek.

Zápas proti Rusům však neměl jen samá pozivita, druhou třetinu poznamenalo množství potyček: „Myslím, že Rusové to trošku nezvládli psychicky. Začali hrát nečistě, z toho vyplynuly ty potyčky, kterými to vyvrcholilo ve druhé třetině. To jsou prostě Rusové. My jsme se uklidnili, neprali jsme se s nimi, hráli jsme dobře defenzivně a na brejky. Třeba Arťuchin hraje pořád stejně, to si na něj musíme dát prostě pozor. Když jede takový hráč za vámi, radši si rozmyslíte, jestli půjdete po puku, nebo mu ho raději necháte. Já jsem ale na rozdíl od Kuby Nakládala pokyn od trenéra žádný neměl, já bych asi nikoho neuklidnil,“ směje se nepříliš mohutný bek.

Radek Martínek si téměř ani nevzpomněl, kdy naposledy vstřelil dvě branky. Kdy dal poslední gól v reprezentaci, nevěděl už vůbec. „Dva góly jsem dal naposledy při výluce v Budějovicích, aspoň myslím. A kdy jsem dal gól v nároďáku, to už si vůbec nevzpomínám. Pro sebevědomí je důležité, že jsem ty góly dnes dal a že jsme vyhráli. Člověk si pak víc věří. To sebevědomí ale nesmí být až moc vysoké,“ upozorňuje obránce, který stejně jako ostatní hráči z NHL by mohl mít problém s širším evropským kluzištěm. „Nemám s tím problém, plocha se mi zdá pořád stejná. V obranném pásmu je to trochu vidět, že je vše dál, ale jinak je to v pohodě, ani mi to nepřijde.