Tomáš Žižka: Snad jsme uctili památku, o výsledek nešlo

Pro žádného ze zpovídaných účastníků to samozřejmě nebyly po zápase moc příjemné chvíle. Rány po tragické havárii byly ještě příliš čerstvé, přesto mezi nás po utkání přišli. Prvním byl brněnský obránce Tomáš Žižka. „My už jsme od rána přemýšleli o tom, jestli hrát nebo ne, nechali jsem to na vedení. Vedení volalo na Slovan, ten chtěl hrát. Potom se rozhodlo, že se hrát bude, a že se uctí památka, tak jak se uctila, minutou ticha,“ objasnil situaci ohledně konání duelu. Motivace hráčů tak musela být vzhledem k situaci hodně blízko nule. „Je to těžké se motivovat na takový zápas, nikomu se to v životě nestalo, aby hrál v takové atmosféře. Byla to první zkušenost pro nás pro všechny,“ řekl zoufale brněnský zadák.

„Zápas se nějakým způsobem odehrál, alespoň jsme si řekli v poslední třetině, že dáme branku, abychom nebyli v generálce bez gólu, to se nám nakonec podařilo,“ a byl to právě jednatřicetiletý bek, který zaznamenal jedinou branku domácích v utkání. Skóre však bylo ve čtvrteční den podružné. „Nešlo o výsledek. Ten zápas můžeme smazat, všichni mysleli na to, co se stalo. Bohužel museli jsme to odehrát, snad jsme nějakým způsobem uctili památku.“

Pro Tomáše muselo být utkání zvlášť těžké, s jedním z tria zesnulých českých hráčů, s Karlem Rachůnkem, se znal od mala. „My jsme spolužáci, je to šok,“ odvětil ještě v přítomném času, jakoby stále nemohl uvěřit, že jeho kamarád už je v hokejovém nebi.

„Ten zápas byl defacto o ničem, moc hokejově to nevypadalo. Tempo nějaké bylo, ale nehrálo se do těla, nehrálo se určitě na sto procent. Je to pro nás obrovský šok a první zkušenost, že jsme hráli zápas po takové tragédii, co na to říct,“ zakončila smutný rozhovor hledajíc slova již nyní velká opora Komety.

Zdeněk Venera: Zápas vyhráli fanoušci

Po Tomáši Žižkovi se dostal ke slovu trenér Komety Zdeněk Venera a spíš než o hodnocení zápasu rozjímal o jeho samotném konání. „Před zápasem se vedly diskuze o tom, jestli zápas odehrát nebo neodehrát. Každý volí jinou formu úcty k zesnulým hráčům. Vedení Komety se rozhodlo pro tuto formu. Hráči měli černé pásky na dresech, byla minuta ticha, navíc dostali fanoušci obou týmu příležitost, aby se k tomu vyjádřili. Myslím, že rozhodnutí hrát utkání bylo správné. Dnes nebylo vůbec rozhodující, kdo vyhraje,“ sdělil nám jednapadesátiletý lodivod.

Ke zhodnocení utkání nakonec došlo, ale jinak než je zvykem. „Šance na vstřelení více než jedné branky byly, ale já si myslím, že to není podstatné, hráči byli myšlenkami úplně někde jinde. Myslím, že dnes vyhráli fanoušci, kteří vyjádřili fantasticky to, co vyjádřit chtěli vůči zesnulým hráčům,“ interpretoval svůj názor. Stejně jako Tomáš Žižka, i Zdeněk Venera znal Karla Rachůnka od malička, a i jemu se mluvilo o této ztrátě velmi těžce. „Karla Rachůnka jsem znal dlouho, já nevím, co k tomu mám říct. Je to obrovské neštěstí, ale to už se bohužel nevrátí,“ konstatoval kouč Zdeněk Venera smutnou realitu.

Poslední otázka se týkala toho, zda se ještě třeba nebude přidávat jeden přípravný zápas. Do startu extraligy totiž zbývá ještě týden. „Přípravných zápasů jsme měli dost, měli jsme jich třináct. Myslím, že to je dostatečný počet. Teď už se musíme připravit na příští pátek,“ v tu dobu nastoupí Kometa proti Kladnu a odstartuje tak extraligovou sezónu.

Jožo Balej by se do Komety moc rád vrátil

Trošku rozpolceným dojmem působil po posledním přátelském utkání Komety i Slovanu slovenský útočník Jozef Balej. I na něm se podepsala středeční tragická nehoda: „Byla to smutná událost. Myslím, že k tomu ani třeba něco dodávat,“ komentoval ruské letecké neštěstí.

Ještě vloni útočník Komety na druhou stranu neskrýval radost ze svého návratu na tak známý stadion: „Byl jsem spokojený, že jsem si znova mohl zahrát před publikem, které mám hrozně rád, zůstalo ve mně. Byl to takový smíšený pocit. Z jedné strany dobrý, z druhé takový smutný,“ pokrčil rameny. Možná i kvůli tomu, že pomáhal porazil tým, který mu zůstal v srdci.

Těsná výhra Slovanu 1:2 příliš zábavy pro diváky nepřinesla. I Jožo to věděl: „Trenér říkal, že to bylo takové tréninkové tempo. Podle mě se to do té situace hodilo. Poslední třetinu, pár minut, se to vystupňovalo a hrálo se normálně.“ V té době Kometa snížila zásluhou Tomáše Žižky a nechybělo mnoho, aby KAJOT ARENA nakonec viděla i prodloužení. „Hráli jsme dobře, ale uvidíme, jak to půjde, až začne sezóna. To teprve přijde nejdůležitější čas,“ měl jasno útočník se zkušenostmi z NHL.

Sám se pak znova přetočil ke vztahu ke Kometě: „Mám ji hrozně moc rád. Vlastně je to můj domov, ale bohužel teď hraji za Slovan, kde se snažím podávat co nejlepší výkony. V něm jsem po přestupu spokojený. Brno bylo úžasné. Moc jsem si to užil a samozřejmě bych se rád vrátil.“ Zda se bude Jožo současně hrající s číslem 76 znova prohánět v dresu Komety, ukáže až čas.