Pondělní zápas mezi Kadaní a Kometou přinesl ve 27. minutě rozporuplný moment. Za záchranou brzdu tahající Marián Meňhart mohl shlédnout zkřížené ruce nad hlavou hlavního sudí zápasu Wüttherleho. Jenomže najíždějící hráč nejen stihl před svým sražením zakončit střelou, ale pravděpodobně i úspěšně. „Já nevím jestli to byl gól, asi jo,“ tvrdil kadaňský Lukáš Pech s rozpaky. „V každém případě trestné střílení být nemělo, jelikož hráč již zakončil střelou na brankáře. Pokud se zakončí, tak už nemůže být trestné střílení,“ tvrdí rezolutně.
Puk za zády Petra Ježe viděl i sympatický třiadvacetiletý útočník David Appel. „Rozhodčí měl hlavně už uznat branku a ne nařizovat trestné střílení! Já jsem viděl puk v brance a hodně lidí určitě se mnou, jen rozhodčí neviděl nic,“ rozčiloval se po utkání.
Právě on se posléze postavil na středový kruh a po hvizdu arbitra vyrazil vstříc brance Petra Ježe. „Trestné střílení je vždycky vabank. Výhodu má trochu brankář. Já bohužel nedal,“ litoval. Sám přiznává, že na nájezd si příliš nevěřil. “Variant bylo několik. Ve hře byli tři hráči a trenér nakonec určil mě. Kdyby neměl Černoch (red. pozn - Michal Černý) desítku, tak by jel určitě on. Trestná střílení umí z celého týmu nejlépe. Já je asi neřeším zrovna dobře, příště raději nepojedu.“
I koncovka se nesla ve znamení rozpaků. Lehající brankář přesně vytěsňoval místo konečného zakončení, mezi betony. K úspěchu tak mnohem pravděpodobněji vedla klička, či blafák. „Trenér se mě ještě ptal co budu dělat a já mu řekl, že určitě udělám blafák. Když jsem se pak ale rozjel, tak jsem udělal to co dělám snad vždy, střela mezi nohy. Naznačil jsem mu a když šel dolů tak jsem místo kličky zase cpal puk mezi nohy. Momentálně se mi moc nedaří a ten neklid v koncovce byl opět poznat.,“ kaje se.
Pro svého soupeře za maskou měl pouze slova chvály. „Jež už nám dělal problémy v prvním zápase v Kadani a dnes tomu nebylo jinak. První dvě třetiny odchytal velmi slušně. Třeba já jel čtyřikrát sám na bránu a branku jsem prostě nemohl dát.“
Zlomová poslední třetina však nakonec zavála do sítě Kadaně tři puky. „Před třetí třetinou jsme si dali předsevzetí chodit hodně před branku, dát nějaký šťastný gól a odvést si bod. Nakonec jsme to otočili. Vyhrát jsme si zasloužili určitě víc. Sice to bylo hodně vyrovnané a vyhrát mohl kdokoliv, ale my jsme vyložených šancí měli rozhodně víc. Dobře se nám v Kadani nikdy nehraje. Každé utkání je tu velmi bojovné. Hraji zde již s několikátým manšaftem a nikdy se mi tu nehrálo lehce, navíc když rozhodčí předvádí takový výkon. O to víc jsem rád za výhru, jelikož jsme teď měli několik nepovedených zápasů po sobě, kdy jsme prohráli vesměs v poslední třetině.“
V Kadani se Appel vrátil na místo činu. V sezóně 2002/03 odehrál za severočeský klub 25 zápasů. V nich se připsal úctyhodných dvanáct branek a přidal i sedm asistencí. „Na Kadaň rozhodně rád vzpomínám. Dostal jsem zde šanci, když jsem byl bez místa,“ připomíná svůj smolný rok, kdy jako poutník brouzdal republikou mezi týmy Třince, Litvínova a Karlových Varů. „Trenér Vejvoda mi dával hodně prostoru na ledě a pomohl mi dostat se zpátky do extraligy. Sice do posledního Havířova, ale byla to extraliga! Na trenéra Vejvodu nemohu říct půl špatného slova a na celému vedení Kadaně jsem vděčný.“
statistiky zápasu: zde