Ulevilo se vám hodně, když jste vstřelil branku?
Nemohl jsem tomu uvěřit, že jsem dal gól. Vojta Němec jel skvěle do brány a David Ostřížek puk nahodil. Kotouč zůstal asi deset centimetrů před bránou. Nepřekážel tam ani beton, takže jsem puk jenom zametl. Byl to asi nejlehčí gól.
Říkal jste si, že by už nějaká branka mohla přijít?
Doufal jsem v to. Na nějaký čas máme v lajně Vojtěcha Němce a poměrně se nám daří, tak jsem věřil, že už něco proměním. Je to paráda hrát po boku Vojty a Davida. Oba jsou skvělí.
Vy jste ale jeden gól ze samostatných nájezdů dal. Počítal jste ho jako plnohodnotný?
Snažil jsem se ho tak brát, ale nedalo se to. Od všech jsem slyšel, že jsem ještě branku nedal... Už jsem si také říkal, že by to chtělo ze hry něco proměnit.
I zmíněný nájezd jste dal Pardubicím. Je to teď váš oblíbený soupeř?
Byla spíš náhoda, že jsem se zatím prosadil proti stejnému týmu. Tentokrát nám spadlo všechno a k ničemu jsme je skoro nepustili.
Už si vás spoluhráči dobírali, že jste ze hry ještě nic nevstřelil?
Moc mi to nepřipomínali, spíš se mě snažili vyhecovat, abych se už konečně trefil. Stejně by to i tak ještě chtělo přidat nějaký gól.