Šťastný kouč postupujících Panterů, z jejichž kabiny se linula píseň We are the champions, neskrýval na pozápasové tiskové konferenci radost. „Jsme rádi, že jsme postoupili, chtěli jsme se dostat do play-off, tohle je už něco navíc," užíval si pocit vítězství Jiří Režnar. V dnešním zápase podle něj opět rozhodlo právě to štěstí, které bylo pro celou sérii typické. „Dnes bylo jasné, že vyhraje ten, kdo dá branku, naštěstí jsme to byli my." Uznal, že svého soupeře Havířovští ani dnes nepřehráli.
„Začali jsme pasivně, Kometa mohla jít do vedení už ve dvacáté vteřině. Měla tam dvě šance, protože my jsme začali trochu laxně. Play-off už se nehraje na body, je to jiná soutěž, kde mají týmy ještě nabitější program. Na hráčích byla znát únava, měli jsme z toho strach, jsme tedy rádi, že jsme to zvládli. Těch pět utkání nebylo lehkých," musel trenér uznat kvality Brna. „Kometa je dobrý mančaft, ale stejně jako my má jen pár hodně kvalitních hráčů, zbytek hrají junioři," všiml si Režnar. „Pokud v Jihlavě nehraje Bakus a Hlouch, kteří dávají góly, tak taky není Dukla schopna vyhrát. V brněnském týmu byl znát ten rozpad excelentní řady Appel-Barus-Staněk, která z osmdesáti procent rozhodovala většinu zápasů. Byla to lajna, o kterou se trenéři mohli opřít a po absenci Davida ztratila svoji sílu," uznává kouč soupeře. „Barus nebo Brančík jsou na ledě cítit, ale to je na postup v play-off strašně málo, "konstatoval se sympatickou lítostí vzhledem ke Kometě. „Postupové ambice do extraligy má Mladá Boleslav nebo Ústí, to jsou nabité týmy," pokračoval.
„Zopakuji, že dnes při nás stálo štěstí, Saša Lhotský dal břevno. Na konci zápasu diváci viděli i nějakou tu bitku, play-off se hraje na krev a Gulaši tak hraje, zdůvodnil chování mladého obránce. Na závěr trenér poděkoval svým hráčům za odvedené výkony „Semifinále je opravdu nadstavba toho, co jsme si před sezónou přáli."Domácímu trenéru Lubomíru Oslizlovi byla na tváři vidět únava, ale smutek se střídal s náznaky úsměvu. Sezóna kvůli problémům na jejím konci lépe dopadnou asi nemohla. „Do toho posledního zápasu jsme šli za stavu 1:3, to samozřejmě nebylo jednoduché, věděli jsme, že dojdou diváci, nechtěli jsme se doma rozloučit prohrou. Ten hokej z naší strany dnes vypadal docela dobře, i když jsme prohráli 1:0. Kluci ze sebe vyždímali zbytky sil, myslím si, že jsme dnes byli lepším mužstvem," pochválil Oslizlo své, do poslední chvíle bojující, mužstvo. „Jenže je to o gólech, ve třetí minutě to mohlo být 2:0 a hrálo by se nám lépe, mohlo být rozhodnuto, šance tam opět byly, ale odklonilo se od nás štěstí."
Oslizlo neopomenul ani absenci brněnského kanonýra Appela. „S tím jsme počítali, že bude chybět, ale to je život. Střelec Davidových kvalit se nenašel, takže jsme sérii prohráli. Ale podle mě jsme nevypustili žádné utkání," chválí své svěřence kouč, který naskočil do rozjetého vlaku, když na domácí střídačce v průběhu sezóny vystřídal trenéra Číhala. „Kolegovi Režnarovi musím pogratulovat, možná vyhráli i díky širšímu kádru, my jsme hráli na dvě lajny, ta třetí byla juniorská. Ještě tam byl Tomáš Vincour, ale je to teprve deváťák. Kádr jsme na postup neměli, teď jsme sice zklamaní, ale když zhodnotím celou sezónu, myslím, že se udělalo hodně práce, lidi začali chodit, pobláznili se, i město se začalo o hokej zajímat, "hledá nesporná pozitiva celého letošního ročníku. „Letos nikdo nemluvil o extralize, takový cíl tu nebyl. Před sezónou odešli dobří hráči jako Baranyk nebo Moskal, v květnu se ještě nevědělo, co bude. Mužstvo se skládalo za pochodu, ale situace se ustálila a to je hlavní," rekapituluje domácí lodivod celoroční snažení Brna a viditelný obrat k lepšímu.
Na poslední dotaz, jestli odpadli střelci, kouč zopakoval, že David Appel jistě chyběl, ale tým má více hráčů, co mohli šance proměnit. „Chybělo nám to střelecké štěstí, ale opakuji to stále, proti Havířovu se těžce prosazuje, síly ubývají, tolik zápasů za sebou. My jsme si ty šance vypracovali, takže nejsem až tak skleslý, kdybychom se do nich ani nedostali, byl bych smutný. Utkání v Havířově jsme si prohráli vlastními chybami. Poslední zápas doma jsme zase nic neproměnili. Myslím, že Michal Černý tam byl v šanci, dále Saša Lhotský. Kdyby to kluci dali, mohlo být hotovo. Ale na kdyby se nehraje," ujišťuje trenér, že se rozhodně Kometa na nic nechce vymlouvat. „Když jsem sem přišel, některé kluky jsem znal z loňska, věděl jsem, co v nich je. Na začátku sezóny to bylo těžké, nakonec tedy určitě panuje spokojenost. Myslím, že z tohoto kolektivu moc hráčů neodejde, hodně jich je pod smlouvou," uzavírá kouč svými slovy celou sezónu a už se dívá dopředu.
Útočník Komety Miroslav Barus, všeobecně považovaný za největší letošní posilu, souhlasí s trenéry, že sérii rozhodla velká brněnská marodka v čele s jeho spoluhráčem z útoku. „Co si budeme povídat, David chyběl, tolik bodů musí být někde znát. Navíc Černý s Brančíkem také nebyli v pořádku, zranění se nám nevyhýbala," zkonstatoval smutně zkušený Barus. „Dnes museli hrát vlastně skoro všichni, nerozehraní, to se nevyplácí. Ale je to sport. Je to však zklamání, před domácím publikem jsme chtěli zvítězit, jezdili za námi i ven, byli skvělí," uzavřel krátké hodnocení sezóny Barus.
Také stabilně hrající obránce Komety Oldřich Kališ se vyjádřil k poslednímu utkání, jako i k celé sérii. „Dnes jsme hlavně chtěli vyhrát, to bylo to hlavní, dál jsme se nedívali. Podřídili jsme tomu všechno, ta série byla zakletá, nemohli jsem dát góly a dostávali jsem je z jejich ojedinělých šancí. Dnes jsme tu jedinou branku obdrželi tak pozdě, že už nebylo moc času na zvrat. Teď samozřejmě převládá smutek, ale časem si uvědomíme, že jsme letos něco dokázali, " s lehkým úsměvem končí rozhovor Kališ.