Václav Baďouček: Slavii jsme darovali 3 body
Podobně to viděl i asistent hlavního kouče, Václav Baďouček. Nadějně rozjetý zápas skončil pro Brno s mrazením v zádech, protože ztratit takto rozehraný zápas, to se jen tak nevidí. Situace je o to vážnější, díváte-li se na ni ze samotného dna tabulky: „Bohužel musím konstatovat, že jsme dneska Slavii darovali 3 body. V 50. minutě vedeme 4:2 a pak úplně ztratit hlavu, začít hrát alibisticky, nabídnout soupeřovi tři gólové šance, to se prostě neodpouští. Reakce hráčů od 50. minuty je pro mě nepochopitelná,“ kroutil nespokojeně hlavou Václav Baďouček.
Na hráčích Brna bylo vidět od začátku zápasu sebevědomí a víra v úspěch, který by mohl nasměrovat brněnskou křivku úspěšnosti směrem nahoru. Utkání ve Vítkovicích ukázalo, že Kometa může hrát se silným soupeřem a s tím Brňané nastoupili i v O2 Areně: „Ve Vítkovicích jsme odehráli z pohledu defenzívy lepší utkání, dostali jsme jenom jeden gól. Dnes jsme chtěli být aktivní, ale pořád vycházet z obrany, nenabídnout soupeři ve středním pásmu brejky. To nám vydrželo jen část zápasu, ale v tom zbytku jsme od toho nepochopitelně upustili a to nás stálo body,“ těžko hledal slova pro tento jev asistent Pavla Pazourka.
Přestože Kometa nakonec prohrála 6:4, byl to jednoznačně nejlepší výkon celé sezóny. Po většinu zápasu modrobílí svého soupeře přehrávali, nepouštěli do vyložených šancí, které si naopak dokázali vypracovat sami. Pokud ovšem tato situace trvá oněch 50 minut, neznamená to automaticky 3 body: „V určitých fázích zápasu bylo vidět, že hráčům hlavy ještě nefungují tak dobře, jak by měly. Je to práce na delší dobu a takový zápas tomu moc nepomůže, aby se sebevědomí zvedlo,“ znovu poukázal Václav Baďouček na to, že v zápase nerozhodla ani tak kvalita, jako zkušenost a rozdílná psychická vyrovnanost týmů.
Oba trenéři se pak vyjádřili i k atmosféře utkání, která se místy vyostřila. Od novinářů padla narážka na potyčky a odpadky vhozené na led: „Já jsem žádné potyčky neviděl. To že sem tam něco přiletí na led, to se neděje jen tady, ale na všech stadiónech. I když to není správné, tak se dá pochopit, že každý fandí svému týmu, jsou tam vášně. Lidi se chodí na hokej bavit, my jsme rádi, že za námi jezdí a mrzí nás, že jsme jim neudělali radost.“
Na závěr se trenér krátce vrátil ke spornému momentu, který z části ovlivnil utkání. Jednalo se o neuznaný gól Komety z 36. minuty, který rozhodčí poměrně nepochopitelně nešel ani telefonicky ověřit: „My nemáme šanci to více reklamovat. Pokud se rozhodčí rozhodne, že nepůjde telefonovat, tak s tím nic nenaděláme. Nevím, jestli video v první třetině nefungovalo, ve třetí už jo. Rozhodčí si byl jistý, že gól nebyl, tak to je a my s tím nic nenaděláme,“ nechtěl chodit s křížem po funuse Václav Baďouček a nehledal v nich omluvu náhlého kolapsu Komety v poslední desetiminutovce, který rozhodl o třech bodech pro Slavii.
Byla to reklama na hokej, pochvaloval si asistent trenéra Jiří Čelanský
K zápasu se také vyjádřil asistent Vladimíra Růžičky, Jiří Čelanský. Tomu se zápas hodnotil přeci jenom lépe, než jeho oponentovi: „Ten zápas se musel každému líbit. Utkání nabídlo naprosto všechno, byla to výborná reklama na hokej a pokud by se takových zápasů hrálo víc, tak by to bylo jedině dobře,“ pochvaloval si atmosféru i předvádění hokej asistent lodivoda Slavie.
Jiří Čelanský hovořil poměrně klidně, jakoby ani jeho tým v úvodu neudělal žádnou chybu, přestože poměrně nezvykle inkasoval dvě branky ve své vlastní přesilovce: „Ač jsme byli pod tlakem hostů, tak tam nebylo moc věcí, které by byly vyloženě špatně. Dva inkasované góly v naší přesilovce, to se stává. Viděli jste sami, co tady bylo za atmosféru a i tak zkušení hráči tomu trochu podlehli.“
Domácím sice naprosto nevyšel začátek zápasu, na konečný výsledek to nemělo vliv: „Ale jak jsem říkal, i za stavu 1:3 nebylo těm hráčům moc co vytknout. My víme, že můžeme s jakýmkoliv mančaftem prohrávat, ale s každým mančaftem to můžeme otočit a vždycky se popereme o to, abychom vyhráli,“ vyřkl slova, která potvrzují zkušenost jak slávistických hráčů, tak trenérů, kteří si dokázali trpělivě počkat na šanci, která nakonec přišla a rozhodla zápas.
Na závěr dodal jen slova chvály: „Zápas jsme otočili, do poslední chvíle jsme věřili, i za nepříznivého stavu, že jsme schopni ten zápas otočit. Hráčům musím poděkovat a zároveň před nimi smeknout. V tom je hokej krásný a zároveň krutý.“