Hodně lidí přitom čekalo, že spíše než branky budou v utkání 39. kola extraligy k vidění spíše trestné minuty. Alespoň podle minulého klání, kde jich padlo 167, se případná odveta vznášela ve vzduchu. Tuto myšlenku Miroslav Holec okamžitě zavrhl: „Rvaček už bylo dost v předchozím utkání. V tomto směru jsme se neměli do ničeho hnát. Lidi to možná čekali, ale my hrajeme o play-off a ne abychom se s někým řezali.“
I díky tomu mohla vzniknout za tři roky teprve druhá brněnská výhra na ledě zimního stadionu Luďka Čajky. Miroslav Holec byl s dvěma body hodně spokojený, ale myslel na víc: „Dnes jsme mohli mít i tři. Za stavu 1:0 pro ně jsem mohl rychle vyrovnat, pak jsem nedal ještě jednu šanci. Mohli jsme vést 1:2 a trápit se mohl Zlín. Ne dohánět my. I tak dva body bereme, jsou hodně cenné,“ říkal Holec, který se po zranění žeber vrací do formy, se kterou 1. listopadu opustil sparťanský led. Tehdy zaznamenal v šesti zápasech pět bodů, což je naprosto totožná porce jako nyní.
Devátá a desátá branka mladého útočníka v sezóně udržela Kometu v první desítce extraligových týmů. „Kolem desátého místa je asi čtyři nebo pět týmů. Je to strašně vyrovnané. Každý bod z venku nám hraje do karet. Teď už jen vyhrávat doma a v každém ostatním zápase urvat aspoň bod,“ přál si do budoucna Miroslav, který byl velmi rád, že Kometa na venkovním utkání téměř po měsíci uspokojila i početnou brněnskou skupinu fandů: „Na Slavii bylo taky hodně lidí, ale nepotěšili jsme je. Doufám, že se nám to ve Zlíně povedlo.“
Rodák z Písku cítil velkou osobní satisfakci, protože proti Boleslavi promrhal jasné příležitosti: „Tam jsem to pálil jak na běžícím páse. Moc dlouho jsem na to ale nemyslel. Spíš jsem si myslel, že další zápas se to může otočit, že můžu mít znova dvě tři šance. Takové zápasy prostě jsou. Když jsem v předchozích zápasech dával góly, vždycky jsem měl jednu šanci, kterou jsem proměnil. Pak přijde další zápas, kdy je šancí pět nebo šest a nedám ani jednu,“ pokrčil nedělní komeťácký hrdina rameny.
Na zlínském ledě se mu však dařilo, a tak se mohl s brněnským kotlem podělit o radost ze dvou branek. Nejprve v desáté minutě uspěl s dorážkou – vyrovnal na 1:1. „Puk se odrazil od plexiskla. Jel ke mně hráč, tak jsem si řekl, že to tam narvu. U tyčky se pak zavlnila síťka, takže bylo jasné, že je to gól,“ prohodil nad faktem, že celou situaci ještě posuzoval videorozhodčí.
Mnohem hezčí a do jisté míry i hodně šťastná byla rozhodující trefa večera. Konečný obrat završil Miroslav Holec po krásné kličce v prodloužení. „Už jsem ji zkoušel v European Trophy, kde mi také vyšla. Říkal jsem si, že se nebudu nikam hnát a cpát se přes obránce. Zkusil jsem naznačit před sebe a pak otočku. Střela mi sice nesedla, ale dorážka už ano,“ usmál se obrozený střelec, který hezkou kličku odkoukal od Davida Hrušky. „Měl jsem dost sil, protože jsem přišel ze střídačky. Doufal jsem, že mi puk Tomáš Žižka omete o mantinel, což se stalo. Pak už jsem jel jeden na jednoho,“ vracel se Miroslav Holec ke kořenům rozhodující situace.