Dal jste vítěznou branku Komety ve druhém finále. Jaký to byl v tu chvíli pocit?
Pocit to byl nepopsatelný. Takový gól dá člověk jednou za život, a tak jsem si to samozřejmě užíval. Dostal jsem puk z nějaké skrumáže, počkal jsem si a trefil jsem to.
Vstřelil jste někdy už podobně důležitý gól?
Když jsme hráli na mistrovství světa ve čtvrtfinále proti Finsku, tam jsem vyrovnal na 1:1. Takový gól jsem ale stoprocentně ještě nedal.
Bylo druhé utkání náročnější, než to první v Liberci?
Po naší chybě jsme dostali góla a pak se to s námi vezlo. První třetinu jsme vůbec nehráli to, co jsme chtěli. Ve druhé jsme vyrovnali, ale potom hned zase přišel spád a pak ještě jednou znova to stejné. Bylo to těžké. Ale ve třetí třetině jsme si řekli, že to zvládneme, tak jsme to tak i udělali.
V čem tkvěla největší síla týmu?
My jsme tady neskutečná parta. Všichni se známe, všichni se doplňujeme. Každý ví, jakou má roli a co má dělat.
Co vám řekl trenér, když jste po zápase ve víru oslav přišli do kabiny?
Jako první nás pochválil a poděkoval. Samozřejmě i my jemu děkujeme, je to z velké části zásluha trenérů.
Jaké budou vaše oslavy?
Velké. Víc vám asi neřeknu (směje se).