Vy jste byl pozván na MS v in-line hokeji organizace FIRS (10-16.7. v Italském Roccarasu), co to pro vás znamená, když tam nemůžete jet?
Určitě si toho vážím, je to smůla, že nemůžu jet. Navíc bych se prvně musel zeptat trenérů nebo vedení Komety, což si myslím, že by mi vyhověli, pokud bych nemarodil dva týdny s kotníky. Doufám, že to vyjde příští rok.
Jedno mistrovství se už však letos hrálo. V Pardubicích se Češi stali mistry.
Je IIHF a FIRS. Já jsem před dvěma roky vyhrál s juniorkou Mistrovství světa FIRS. Byl to hezký zážitek.
Které z nich je prestižnější podle vašeho názoru?
Asi IIHF, každé má jiné zvláštnosti. IIHF se hraje jako hokej, je tam jen ofsajd na červené a icingy. Ve Firsu je to bez čar, jsou ještě menší branky a tlustější tyčky.
Jak si trenéři volí hráče? Vybírají si z in-line extraligy nebo preferují spíše hokejisty?
To je podle toho, kdo hraje in-line. Jsou dvě skupiny - česká a moravská. V té české je například Beroun, Slavia, Kladno a v té moravské jsou Zlín, Hradiště, Olomouc atd. Hrají mezi sebou a potom podle toho trenéři vybírají.
Hraje vám do karet, že hrajete lední hokej?
Asi trochu ano. Většinou to hrávají kluci, co hrají i hokej, sice někdy ne na nejvyšší úrovni, ale je to taková zábava. Mistrovství, to už je taková třešnička na dortu.
Trenér, který povede národní tým na mistrovství FIRS, ten vás předtím znal z juniorů?
On mě trénoval v juniorce a trénuje mě v Zlíně - Jirka Suhrada.
Ve Zlíně trénoval mládež?
Trénuje muže. On hrával, býval hrající trenér, teď už jen trénuje.
Jak juniorský turnaj vypadal, co tam bylo za týmy? Většinou tam totiž bývají hodně exotické národy.
My jsme měli ve skupině Namibii, Austrálii a tady takové. Spíše nehokejové národy, z těch hokejových tam byla vlastně Amerika a Kanada. Ameriku jsme v semifinále porazili, Kanadu ve finále.
Bylo to těžké proti Kanadě?
Kanadu jsme měli i ve skupině a byli jsme strašně nahecování a porazili ji snad 10:3 nebo tak nějak. Ve finále už to bylo těžší, bylo to vyrovnané, nepadalo moc gólů, skončilo to 3:0.
Jsou lepší v in-line hokeji Kanaďané nebo Američané? Protože o Američanech se říká, že jsou to profesionálové a hrají in-line celý rok.
Myslím si, že lepší jsou Američani. Hrají celý rok, mají strašně moc zaregistrovaných hráčů a ti nehrají hokej, hrají jen in-line a snaží se tím živit.
Na soupisce je Petr Zámorský, kolik je tam hráčů, které znáte, nebo hráčů ze Zlína?
Ze Zlína je tam Zámorský, Holík, což jsou vlastně o rok mladší kluci. Pak je tam třeba z Boleslavi Mára Loskot. S tím jsem hrával čtyři roky zpátky na Mistrovství světa v in-line hokeji ve Philadelphii, tam jsme spolu hráli v útoku. Jinak ty hráče znám, vím, o koho jde, ale neznám je osobně.
MS juniorů bylo ve Philadelphii, berete to i tak, že se podíváte do světa?
To je takový bonus. Předně jsem byl rád, že jsem nominovaný a pak, že se člověk podívá do Ameriky.
Je pro Vás in-line hokej zpestření letní přípravy?
Je to takové zpestření, nabíraní fyzičky, je to taková zábavná forma, víkendová.
Hrával jste jen o víkendu, když je příprava?
V podstatě jsem moc nehrál. Odehrál jsem snad dva zápasy, protože jsem byl pořád v Brně, pak jsme hráli play-off.
Jinak to hraji snad od svých dvanácti let, s klukama jsme měli od začátku stejný tým. Od začátku, co se zde v Česku in-line začal prosazovat, jsme s klukama každý rok vyhrávali tituly mistra republiky.
Jaké to je skočit z ledu na in-line brusle? Jak se vůbec cítíte na kolečkových bruslích?
Je to jednodušší z ledu na kolečkové, než z kolečkových na led. Na těch kolečkových máš vepředu kolečko a na bruslích kolíbku, takže máš tendenci předávat dopředu.
Takže když se vrátíte na led, tak spíše skáčete.
No trochu ano, než se do toho dostanu zpátky.
Ale ten in-line je v podstatě to samé jak hokej. Tam se i brzdí jak na ledě, když se to naučíš. Akorát je to bezkontaktní, je to čtyři na čtyři, takže je tam více prostoru, možná je to rychlejší.
Nechybí vám kontakty z ledního hokeje?
Ani ne, spíše je to technické, takže tam se spíše pobavím.
Kolo nemám rád, raději běhám, prozradil Petr Šenkeřík
Teď už půjdeme k lednímu hokeji a přípravě na nadcházející extraligovou sezónu. Jak se vám líbí příprava pod panem Venerou?
Myslím si, že příprava byla dobrá. Bylo to brané tak, že se to míchalo i s fotbalem, basketbalem. Bylo to pro nás zábavné, takže jsme na tréninky chodili rádi. Akorát jednou týdně bylo kolo, což nemám rád, já raději běhám, ale zvládl jsem to. Poslední dva týdny, teď už třetí, ale netrénuji kvůli kotníkům, protože jsem si natáhl vazy.
Vloni jste měl přípravu individuální?
Byl jsem na operaci s ramenem, takže jsem neměl letní přípravu. Až tedy ten měsíc, kdy je dovolená - červenec, tak jsem individuálně začal trénovat. Jenom jsem vlastně vyrovnal to zraněné rameno se zdravým, takže jsem moc nepotrénoval.
Nejste na zranění háklivý, protože loni jste měl na MS juniorů také zranění? (v utkání z Kanadou do něj tvrdě najel Zack Kassian)
Já jsem nikdy v životě žádné velké zranění neměl, to rameno bylo moje první, co se mi stalo v Kanadě. Ten náraz to se stává.
To asi nebylo moc příjemné.
Já si z toho moc nepamatuji, takže ani ne.
Jaké máte pocity z týmu, který se poskládal v Brně.
Je tu dobrá parta, nevidím tady žádné individuality nebo někoho, kdo by druhým házel klacky pod nohy, takže jsem zatím spokojený a doufám, že nám to půjde i v lize, tedy pokud se dostanu do týmu.
Dostáváte v kabině od zkušenějších hráčů zabrat?
To ani ne, spíše si z nás dělají srandu.
Je ta parta podobná jako v Havličkově Brodu v uplynulé sezóně, protože tam bylo hodně mladých kluků míchaných s těmi staršími?
To je těžké srovnávat dva týmy, to se uvidí až v sezóně, jak to půjde, jaká bude parta, když to bude při zápasech, kdy se bude vyhrávat, prohrávat. Ale teď jsem zatím spokojený a nemůžu si na nic stěžovat.
Užíval jste si sezónu v Havlíčkově Brodu? Protože Brod se dostal v play-off daleko. Měli jste potom i nějakou rozlučku.
V Havlíčkově Brodu to byl úspěch, čtvrté místo se tam nikdy nedosáhlo, proto jsou tam teď vyšší ambice, proto tam koupili nové hráče, aby se opět dostali do nejlepší čtverky. Já jsem byl nad míru spokojený, hrál jsem pořád, dařilo se mi.
Bylo pro vás play-off 1.ligy zatím nějaké vaše hokejové maximum v mužském hokeji?
Maximum asi v mužském hokeji, snažím se jít krok za krokem, letos bych se chtěl dostat do extraligy a potom bych uviděl dál. Doufám, že těch maxim bude více, než tady toto.
Jaké zápasy vám přinesly nejvíc, play-off první ligy, devět zápasů v extralize nebo juniorka v Americe?
Myslím, že mi hodně přinesl mužský hokej, je tvrdší, chytřejší, rychlejší.
V Havlíčkově Brodu nebo v Kometě?
To je trochu rozdíl. V extralize jsou hráči rychlejší a samozřejmě mají lepší schopnosti, než ti v první lize.
Myslím, že mi to dalo hodně mentálně, začal jsem se více zabývat hokejem, začal jsem přemýšlet, že se tím můžu živit a začal jsem na sobě více pracovat.
Jaké to bylo přijít do týmu, říká se do rozjetého vlaku, když jste přišel před koncem základní části na pár zápasů?
Tady to už bylo v podstatě rozhodnuté, dohrávali jsme sezónu. Snažil jsem se užít zápasy, které jsem hrál a snažil jsem se hrát, co nejlépe jsem mohl.
Byl jste nervózní před prvním zápasem?
První zápas byl proti Zlínu, kde jsem vyrůstal, takže jsem malinko byl, ale jak jsem skočil na led, tak to ze mě spadlo a bylo to v pohodě, ještě jsme vyhráli, takže to bylo super.
Měl jste třeba trému z diváků? Nevím, jestli jste to zažil v Kanadě nebo Americe, kde jste hrával.
Ani neměl, protože v Kanadě chodilo průběžně sedm, osm tisíc lidí.
V Brodě to také nebylo úplně nejhorší.
Tam chodily dva tisíce plus, minus, takže tam to bylo také dobré.
Ale samozřejmě fanoušci Komety jsou super, protože v Kanadě žádní takový nejsou, že by tak skandovali. Povzbuzování týmu strašně pomáhá.
Takže to vnímáte?
Určitě.
Jaké máte plány o dovolené, která začala?
Jedu na týden do Řecka a pak začnu hned trénovat…
Dohánět manko?
Přesně tak, budu dohánět dvoutýdenní manko.
Těšíte se na přípravné zápasy? Přijede například Petrohrad.
Bude i Evropská liga, myslím, že je to super, že se něco takového vymyslelo. Moc se na to těším.
Myslím, že díky velkému počtu přípravných zápasů, byste jako mladí hráči mohli dostat dost šancí, protože pan Venera bude chtít rozložit zátěž na všechny hráče a vyzkoušet je.
Je nás deset beků, takže myslím, že se tam určitě nějak prostřídáme. Uvidíme, to je na panu Venerovi. Vyrostli pod ním třeba Blaťák s Němcem. Jeden hrál ve Zlíně s Hamrlíkem, druhý ve Varech s Řezníčkem. Takže se pan Venera nebojí pracovat s mladými. Samozřejmě ale záleží na výkonnosti.