Rodiče, pro mnoho školek velké téma. Rodiče nespoutaných a divokých dětí, realizujících se již v předškolním věku ve sportovních klubech, které vybíjí svou energii a začínají rozvíjet svůj pohybový talent prostřednictvím sportovní školky KOMETKA, tvoří již několik let jeden z „příběhů“, se kterým stojí za to veřejnost seznámit.
Nejedná se o konkrétní příběh, který má svůj začátek, konec a potom prázdno. …Jedná se o nekonečnou dávku pozitivní energie, která nás, učitelky, mnohdy nabíjí takovou měrou, že občas přemlouváme samy sebe, abychom konečně odešly z práce domů.
Jsme soukromá školka, která díky sportovní profilaci nabízí rodičům nadstandardní služby a kde v rolích učitelek pracujeme s dětmi především srdcem, navíc s vědomím toho, že nám svěřují to nejcennější, co mají. Rodiče našich dětí pracují celé dny v plném nasazení a vzhledem ke své vytíženosti nemají jinou volbu, než nám dát bezmeznou důvěru nejen v rámci vzdělávání, ale také formování charakterů jejich dětí. Většina z nich ale současně dokáže každou svou volnou minutu svým dětem opravdu věnovat a s námi komunikovat jako s partnery, jako bychom byli součástí jejich rodin.
Nadstandardní služby nesou s sebou samozřejmě nutnost našeho nadstandardního nasazení. Každé ráno je u nás ve školce ale tolik pozitivní energie, že na chmury z přemíry práce s obouváním dětí na led, převlékáním do tělocvičny, na bazén nebo tenisové kurty vedle všech ostatních dovedností, které musí děti před nástupem do školy zvládnout stejně jako jiné předškolní děti, není ani prostor. Jsou to právě rodiče, kteří nás dokáží svým přístupem a jednáním nabít obrovskou dávkou pozitivní energie, odpoutat od adrenalinového boje o dotace a dopřát nám ten naplňující pocit nechat se volně unášet na vlně vášně pro svou práci s jejich dětmi.
Celkový pohled na armádu našich rodičů podtrhnou snad nejvíc společné, i několikadenní akce. Čas běží, jako splašený, takže uprostřed roku, s postupující zimní únavou, když se postupně všichni začínají méně usmívat, šlápneme nejdříve „na brzdu“, potom „do koní“ a vyrážíme na týden do půvabného prostředí zasněžených hor. Vlastně dva, protože už je nás tolik, že v jednom termínu, ač okupujeme celý horský hotel na Pradědu, je nám prostor malý. Dny jsou naplněny nejen hrátkami na sněhu, o který nikdy v těchto končinách není nouze, poutavou výpravou po stopách Yettiho, protkanou úkoly nejen pro děti, ale i rodičovský doprovod, večerní relaxací v bublinkách, ale především výukovým lyžováním dětí s odborným vedením. Dokonce na různě obtížných sjezdovkách, protože většina dětí lyžuje a jezdí na vleku už od tří let.
Při dvoufázovém denním oblékání lyžařské výstroje a výzbroje tak posilují rodiče i děti své morálně volní vlastnosti. V netradičním prostředí, zasypáni nevídaným množstvím sněhu si tak všichni svorně lyžujeme, dýcháme čerstvý vzduch, kocháme se nádhernými výhledy a na chvíli závidíme všem, kteří na horách celý rok bydlí. Na horách běží čas ve zcela jiném tempu. Terapie kyslíkem dokáže vyhnat únavu a opět rozzářit úsměvy. Je to omamné, jako pytík bonbónů a každý rok jsou všechna další rána i celé dny ve školce, společné snídaně, oslavy i rodičovské víkendy po horách ještě naplněnější. Někteří si vzájemně hlídají děti, tráví spolu čas na sportovištích, všichni jsou pro všechny tety, strýcové, dokonce i babičky či dědové.
Třešničkou na našem „školkovém rodičovském dortu“ je dokonce jeden z tatínků, který si díky svým dětem splnil svůj dětský sen – napsal a vydal pohádkovou knihu. Děti ji tak prožívají, že nejenže ji předškoláci dostávají i s osobním věnováním „ spisovatele“ při zahradní slavnosti na konci školního roku symbolicky jako vzpomínku na školku na cestu do života, ale umožňujeme jim si prožít také první autorské čtení.
Rok co rok se s předškoláky a jejich rodiči loučíme se spoustou emocí. Každý příběh by měl mít samozřejmě svůj konec. Ale my dnes už víme, že ten náš je nekonečný. Že vlastně končí proto, aby mohlo něco nového zase začít. Díky, rodiče, budeme rádi, když Vaše děti jednou přivedou ty své.