Jak proběhly první náznaky toho, že byste se mohl vrátit do Komety?
Volal mi do Finska pan Zábranský a docela rychle jsme našli společnou řeč. Byla to otázka chvilky, prakticky dvou dnů.
Místo v kabině vám nikdo nesebral?
Ne, rozhodně ne (úsměv). Po mém odchodu tam seděl Martin Havlát, tak jsem se tak trochu vystřídali.
Nebyl jste pryč příliš dlouho. Zůstalo vše při starém?
Příliš nových kluků tu nepřibylo, takže jsem se vrátil zpět mezi známé tváře. Nic se na tom nezměnilo.
Berete návrat do Komety jako nový impuls? Přeci jen jste asi nečekal, že vaše angažmá ve Finsku bude tak krátké…
Určitě, když jsem odcházel do Finska, tak jsem nepočítal s tím, že se ještě letos budu vracet. Na druhou stranu tady ta možnost byla. Jsem rád, že jsem zpět a mohu si znovu zahrát o ty nejvyšší příčky.
Byla pro vás finská liga velkou zkušeností?
Zase jsem si zkusil něco nového, něco jiného. Je to opravdu velký rozdíl, hokej u nás a hokej ve Finsku se nedá srovnávat, je to něco úplně jiného, je to úplně jiná hra. V životě by mě nenapadlo, že může být v Evropě něco tak odlišného. Je to asi otázka zvyku, možná na to byla potřeba více času.
Kde byly ty hlavní odlišnosti?
Ve Finsku se klade hodně velký důraz na obranu, hraje se tam precizně ve středním pásmu, vždyť sami tomu říkají „šachy ve středním pásmu“. Ten hokej pak podle toho taky tak vypadá, když na sebe narazí týmy, které hrají tou stejnou taktiku. Šedesát minut se tam v podstatě nic neděje a jen se vyčkává na chybu. Ta chyba navíc přichází jen opravdu sporadicky. Výsledky 1:0 nebo 2:1 jsou tam zcela běžné.
A jak tento styl pasoval vám?
Úplně jsem se v tom nenašel. Samozřejmě jsem musel kompletně změnit svou hru, což je docela těžké a zabere to čas. Toho času navíc podle mě nebylo tolik a varianta návratu do Komety je to nejlepší, co se asi mohlo stát.
Byl to pro vás asi nezvyk, když jste v Kometě sbíral hodně bodů, naopak tam se vám bodově tolik nedařilo? Naopak Michel Miklík v Brně během angažmá nebodoval a ve Finsku se mu zatím dařilo…
Je to těžké. Sám jsem si říkal, že tam je opravdu těžké sbírat body. My ale v týmu měli hráče, co je sbíral jak na běžícím páse. Je to určitě o tom si na ten hokej zvyknout, umět si najít ty místa a být natolik šikovný v něčem, co tam po vás chtějí. Určitě to jde a třeba si Michel sedl lépe se spoluhráči, než já. Ofenzivní hráči tam těžko hledají své místo, měl jsem větší problém si tam vyhovět. Nechci ale, aby to vypadalo, že říkám, že je to jejich chyba. Člověk se musí přizpůsobit, těžko se bude měnit styl kvůli tomu, kdo přijde. Vždy se musí změnit nový hráč, aby zapadl do stylu.
#Hruška dnes trénoval, v pátek odjede s týmem do @bkboleslav. V kabině je opět na svém místě a samozřejmě neunikl pozornosti médií. #TELH pic.twitter.com/jfX9U0c0lY
— HC Kometa Brno (@HCKometa) 26. ledna 2017
Dají se na základě vašich poznatků porovnat úrovně české a finské hokejové ligy?
Budu se opakovat, ale je to hodně těžké. Finsko má určitě velkou kvalitu, ale podle mě hokej u nás je pohlednější. Když jsem se bavil s rodinou nebo s kamarády, co se občas podívali na moje zápasy, tak říkali, že hokej v Česku je rozhodně atraktivnější. Já když ve Finsku viděl jeden zápas z tribuny, tak jsem si říkal, že už bych v tu chvíli na ten hokej v životě nešel, ale byl to zrovna typ zápasu, kde se potkaly dva defenzivě laděné týmy a nikdo nechtěl udělat chybu. Po první třetině to bylo na střely 2:1, což bylo hrozné (směje se). Další zápas ale už vypadal jinak, takže hodně záleží na tom, jaké mančafty se potkají. Zázemí je srovnatelné, když člověk něco potřebuje, vždy mu rádi vyhoví. Atmosféra je zvláštní. Moc se tam nefandí, je to tam hodně komorní a lidé se jdou hokej vyloženě jen podívat.
Myslíte, že byste dopadl lépe, kdybyste do Oulu odešel už před sezónou?
Určitě, na konci jsme se o tom bavili i s trenéry a nakonec jsme dospěli právě k této otázce a názoru. Bylo to z jejich hlavy, takže tak klidně být mohlo i nemuselo, těžko říct. Američan, který tam byl od začátku, tak se do toho dostal až na začátku ledna, kdy mu to začalo jít a on si začal věřit. Je to jiné, ale rozhodně nemůžu říci, že kdybych tam byl od září, tak by bylo všechno úplně jinak.
Jak rychle vám trvalo sehrání se spoluhráči a takové to usazení v týmu?
Spousta hráčů se zranila, naopak hodně nových přišlo a zranění se postupně vraceli. Tak různě se to motalo, my jsme navíc od začátku moc nevyhrávali, což se změnilo až teď ke konci. Je horší přijít do týmu, kterému se nedaří, než do rozjetého týmu.
Jakou máte představu o optimálním zbytku sezóny?
Dostat se z co nejvyššího místa do play-off, počkat na uzdravení kluků, kteří jsou zranění. Myslím si, že můžeme navázat na to, kde to skončilo, když jsem odcházel.
Jak se těšíte na spolupráci s bývalými spoluhráči?
Jasně, určitě se těším, že si zahraji s klukama co znám. Nechci, aby to vypadalo, že plivu na svoje angažmá ve Finsku. Bylo to jiné a už je to za mnou.
Váš odchod do Finska, i váš návrat zpět byl poněkud hektický, jak je to složité?
Složité to není. Takový je hokejový život, může to přijít zčistajasna. Když mne brali, tak počítali spíš s produktivním útočníkem, a ne s hráčem do třetí, respektive čtvrté pětky. Že ta možnost může nastat, jsem vnímal. Na druhou stranu, potom už to bylo rychlé, zabalit si věci nebylo nic těžkého. Je škoda, že nelétá nic přímějšího do Brna. Časově nejdelší bylo vymotat se z letiště v Praze.
Sledoval jste výkony Komety?
Psal jsem si s klukama. Většinou jsem sledoval hokej u nás, protože my jsme hráli v jiné dny.
Poznal jste něco z tamního života? Vidíte nějaký markantní rozdíl třeba v jídle?
Něco jsem poznal, je to tam trochu odlišnější, ale není to nic diametrálního. Dá se tam najíst podobně jako tady, takže nebylo těžké si zvyknout. Co je těžké, hlavně na hlavu, je nezvyk na tmu. Když jde člověk v osm na trénink, tak tady je jasno, ale tam to vypadá, jako by bylo pět ráno. Hlava není úplně schopná se tomu přizpůsobit a člověk je trochu unavenější.
Dá se na to zvyknout? Jak jste trávil volný čas?
Na všechno se dá zvyknout, nějak jsme tam nestrádali. Určitě nám chyběli kamarádi a rodina. Kdyby nás tam bylo víc, tak se dá provozovat více aktivit. Vzhledem k tomu, že tam bylo spousta mladých kluků, nebo kluci co už měli rodinu, měli děti, takže tam nebyl prostor na společné akce, třeba večeře. Byli jsme tam vlastně sami, potom co odjel Jirka (Jiří Tlustý, pozn. redakce). Díky bohu, že tam se mnou byla Aneta (manželka Jana Hrušky, pozn. red.), zvládli jsme to v klidu a bez depresí.
Připadalo vám, že jste chodil do práce "od nevidím, do nevidím"?
Volného času bylo dost, ale popravdě to tak bylo. Za tmy do práce, za tmy z práce (smích). I když to bylo o půl deváté a vracel jsem se ve dvě. Když nebyla tma, tak bylo šero (úsměv).
Čím to bylo, že se vám v Kärpätu výsledkově nedařilo?
Takový je hokej, je to sport, strašně moc tam dělá psychika. Když jsem byl ještě tady, tak jsme byli na vítězné vlně a mysleli jsme se v podstatě nemůže nic stát. Že jsme dost dobří na to, že všechno vyhrajeme. Je těžké to pochopit, protože to zní hloupě, ale je to tak. Zraní se Martin, chvilku mu to po zranění nejde, do toho se namotají prohry. V hlavě se začne řešit proč bychom měli všechny zápasy vyhrát, že můžeme i prohrát. Sebevědomí začne být na ústupu, začne tomu něco chybět a může se to zvrtnout. Kometa je pořád čtvrtá, což je pořád suprové postavení a my si tu pozici můžeme upevnit a vylepšit.
Když předloni odešel Jakub Koreis a vrátil se po dvou měsících, tak v kabině byl velice pozitivně přijat a výkony Brna šly vzhůru, přál byste si podobnou roli?
Bylo by to příjemné. Každý by byl rád, kdyby byl takový žolík. Je těžké to říct dopředu.
Znal jste se s Jiřím Tlustým před vaším působením v Kärpätu?
Potkali jsme se párkrát v létě, ale nehráli jsme spolu. Tam jsme se spolu spřátelili, docela rychle jsme si sedli. Tak to je vždycky, když je to jediný člověk, který mluví stejnou řečí.
Vnímáte, že při každém vašem zahraničním angažmá hrajete s někým, kdo odehrál velkou porci zápasů v NHL (při angažmá ve Skalici, na Slovensku, hrál Jan Hruška s Žigmundem Pálffym)?
No já jich za sebou moc nemám, ale bylo fajn si zahrát s někým takovým.
Potkal jste se i s Radkem Koblížkem, který patří Kärpätu?
On hraje především v juniorském týmu, takže jsme se moc nepotkávali.