Leoši, co ve vás po posledním zápase sezóny převládá?
Velká radost, úleva. Všechno se to tak nějak mísí. Únava jde stranou, ale je to krásný pocit a jsem šťastný za kluky a za celé Brno. Povedlo se nám zopakovat loňskou pohádku, je to krásný pocit.
Kometa si od svého založení připsala celkově třináctý titul a tím se stala nejúspěšnějším klubem historie. Jste rád, že jste mohl být u tak velkého přepisu českých a československých hokejových dějin?
Bavili jsme se o tom s klukama. Je to taková třešnička na dortu, že jsme se po zisku tohoto titulu dostali do čela extraligových týmů v počtu trofejí. Je to velká čest být součástí něčeho takového.
Dostali jste se před Jihlavu, která v neděli sestoupila do první ligy. Vy jste rodákem z Třebíče, bude to velká škoda, že nebudete nastupovat proti věčnému rivalovi?
Je to škoda, mrzí mě to. Věřil jsem, že se udrží. Zápasy mezi Kometou a Jihlavou měly výbornou atmosféru a navíc to bylo derby.
Letošní průběh play-off připomínal svým průběhem ten loňský. Kometa také prohrála pouze dvakrát. Zase to byla parádní jízda, čím to bylo?
Věděli jsme, co dokážeme. Loni nám to perfektně vyšlo, každou sérii jsme začínali venku a kromě prvního zápasu ve finále se nám dařily první zápasy vyhrávat. Ale i tahle porážka nás motivovala, nastartovali jsme se. Táhli jsme za jeden provaz, kluci načasovali správně formu a je to krásný pocit.
Staly se v letošním play-off nějaké momenty, kdy jste musel zvednout hlas?
Musel bych zapátrat v paměti. Spíš ne, je to o tom, když se nedaří, musíme se uklidnit. Po prohře není stres na místě, snažili jsme se povzbuzovat a věřili si. Nezažili jsme vyloženě nějaký propadák, jen v prvním zápase nám to tam napadalo. Ale pak už to bylo lepší a pokračovali jsme ve vítězném tažení.
V čem se dá najít kouzlo Libora Zábranského, který dovedl Kometu ke druhému titulu mistrů republiky v řadě? To se mimochodem povedlo v české extralize pouze pěti koučům...
Je to určitě jeho přístupem. On věřil nám, my věřili jemu. Výborně mezi sebou komunikujeme, nikdy na nás nepřenášel tlak. Vyhověl nám, když jsme něco potřebovali. Byli jsme na jedné vlně, bral nás jako rodinu a ta symbióza tam je.
S Kometou jste získal celkem pět medailí. Byla by chuť získat ještě šestou?
Samozřejmě hlad po vítězství nikdy nekončí, člověk se toho nikdy nenabaží. Teď nás čekají oslavy, odpočinek a dál se uvidí. O dalších krocích budu přemýšlet.
Co vás tento tým naučil? Během kariéry jste prošel řadou klubů, ale nikdy jste neposbíral tolik úspěchů, jako právě v Brně.
Naše kouzlo je v tom, že všichni táhneme za jeden provaz, držíme při sobě. Během sezóny nikdo nepolevil, každý dostal zodpovědnost a hrál to, co měl. Hvězdy vám tu soutěž nevyhrají, rozhoduje práce pro celý mančaft, a to se všem klukům podařilo.
Už jsme se vás ptali a naznačovali v minulém čísle Kometa novin. Co vy a další sezóna?
Zatím to nemám v hlavě. Žiju přítomností, chci si užít oslavy a pak se uvidí. Věk mám a ne zrovna malý. Rána jsou docela těžká, ale na rozhodování je ještě čas.
Jak si užijete oslavy?
Vloni jsem mladším hráčům stačil, tak věřím, že jim v oslavách budu stačit i letos. Žádný maraton nezačíná sprintem. Já jsem takový vytrvalec, platí to tak i na ledě (smích).
Po minulém titulu jste prý Martinovi Eratovi slíbil trávník, co čekáte, že dostanete od týmu vy?
Nadělil mi zlatou medaili, to je to nejlepší, co může být. Tým mi nic nedluží, navíc, když jsem měl narozeniny, dostal jsem od kluků krásný dárek.