Zápas s Rusy měli ale Finové dobře rozehraný, nepodařilo se jim ovšem vstřelit více branek. Soupeř tak v poslední třetině vyrovnal a v samostatných nájezdech překlopil skóre na svoji stranu. „Tentokrát jsme doopravdy dobře začali. Proti Čechům jsme měli katastrofální první třetinu, takže jsme se na to hodně zaměřili. Rusy jsme v první polovině zápasu jasně přehrávali, bohužel se nám nepodařilo přidat druhou branku, šancí jsme měli nespočet. Soupeř ve třetí části vyrovnal a pak nám dělal mnoho problémů,“ vrací se k průběhu sobotního zápasu Hytönen.
Skóre zápasu otevřel právě zpovídaný finský útočník, který po pěti minutách hry vymetl šibenici Košečkinovy brány. Jako zlomový moment zápasu pak označil fakt, že ho žádný z jeho spoluhráčů již nedokázal napodobit. „Moc nevím, měli jsme vážně spoustu šancí ke vstřelení branky, mohli jsme odskočit na 2:0 a bylo by to klidnější. Gól jsme ale nedali. Rusové jsou kvalitní tým, když vedete jen 1:0, nic to pro ně neznamená. Vytvářeli si spoustu šancí a nakonec i vyrovnali. Celkově si však myslím, že to byla vyrovnaná hra, rozhodlo, že se nám nepodařilo přidat druhou branku v první polovině hry,“ myslí si jedenatřicetiletý útočník.
I když oba dosavadní zápasy na turnaji výběr Suomi prohrál, Hytönen mezi nimi dokázal najít několik odlišností. „Jak jsem říkal, proti Čechům jsme velmi špatně začali, takže jsme věděli, co zlepšit. Zápas byl jinak velmi podobný těm, které jsme v rámci evropské trofeje letos odehráli, všechny jsou hodně založené na rychlém bruslení,“ myslí si centr první finské formace.
Zápas mezi Finskem a Ruskem sledovaly v sobotu necelé čtyři tisícovky diváků. I když většina z nich byli čeští fanoušci, o naprosté podpoře týmu v bílo modrých barvách nebylo pochyb. „Bylo to velmi příjemné. Normálně když hrajete na turnaji Euro Hockey Tour a nehraje právě domácí tým, atmosféra je hodně komorní. Tady to bylo něco úplně jiného, hodně hluku a fandění. Fanoušci tady v Brně jsou skvělí,“ děkuje na dálku Hytönen, který se díky loňskému působení v Jyväskyle dobře zná s českým útočníkem Petrem Hubáčkem.
Hytönen tak nemohl nevyužít nabídnuté možnosti a po roce se s brněnským rodákem setkat. „V pátek jsme spolu zašli na kávu a strávili společně několik pěkných chvil,“ vykládá. „O hokeji a turnaji jsme ale ani moc nemluvili. Spíše jsme probírali fotbal, jak hrál Liverpool a tak. Hubáček je fajn chlap, byla to pro mě radost s ním v loňské sezóně hrát v jednom klubu,“ uzavírá kapitán loňského finského mistra z Jyväskyle.