Trápí nás nevyrovnanost výkonů. Máme úseky zápasů, kdy hrajeme dobře a poté přijde část, ve které polevíme, říká Petr Fiala

Kometa má za sebou šestnáct extraligových zápasů, tři body ji dělí od prvního místa a ještě má zápas k dobru. Jak jste zatím spokojený s vývojem soutěže?

Samozřejmě by bylo lepší hodnotit pouze první čtvrtinu soutěže, která nám vyšla. V té druhé jsme začali domácí prohrou s Mladou Boleslaví, přičemž se nám ten zápas příliš nepovedl. Naopak na Spartě jsme hráli velice dobře, nechtěl bych říct, že přišel v posledních deseti minutách výpadek, ale Sparta zkrátka co trefila, to dala. Tím pádem duel otočila. Kdyby nebyly tyto dva zápasy, hodnotí se mi průběh sezóny daleko lépe. Ano, odehráli jsme v první čtvrtině také jeden extrémní zápas se Zlínem a prohráli 0:7. Je ale porážka a porážka, tato byla pro celé mužstvo, trenéry a fanoušky hodně bolavá. Zápas jsme nezvládli i v hlavách, fanoušky jsme tím hodně naštvali. Jsem však rád, že i když tým nebyl zrovna v nejlepším rozpoložení, prokázal charakter a udělalo šňůru vítězných zápasů v řadě. Odbojovali jsme například těžký zápas v Olomouci, odehráli výborné utkání s Libercem. Pokud bych to měl celkově shrnout, trápí nás nevyrovnanost výkonů. Máme úseky zápasů, kdy hrajeme velice dobře a najednou přijde úsek, kdy to není ono, jako kdybychom v tom utkání vůbec nebyli. Nehrajeme to, co umíme. Možná i díky tomu máme ztrátu tří bodů na prvního. Kdybychom předváděli stejné výkony po celých šedesát minut, tak tu soutěž pravděpodobně vedeme. Potřebujeme, aby byla výkonnost hráčů stabilnější.

Čím si to vysvětlujete, je to chvilkovou ztrátou koncentrace?

Je potřeba také říct, že v mnoha zápasech jsme až tak výrazně nevedli a spíš to bylo výsledkově těsné. Ale takové to polevení přišlo například ve Vítkovicích, kdy jsme soupeře nechali posledních deset minut hrát. To samé se stalo doma s Pardubicemi, se kterými jsme odehráli výbornou první třetinu, prakticky jsme je nepustili za půlku a další dvě třetiny jsme jim dovolili hrát. Náš výkon nebyl tak zkoncentrovaný, soupeř měl víc střel a svým způsobem i šancí. Tohle jsou zápasy, kdy jsme polevili v koncentraci. Pak je někdy úsek, kdy se hráčům přestane dařit, možná si to vezmou víc do hlavy, těžko říct. Je ale jasné, že tohle musíme do další fáze sezóny zkvalitnit.

Zvládnout lépe zápas na Spartě, jsme na prvním místě tabulky a mužstvu by se v reprezentační pauze dýchalo mnohem líp, souhlasíte? Byť samozřejmě ta ztráta na čelo tabulky je stále minimální…

Určitě ano. Kdyby to byl propadák, jako doma se Zlínem, neřekneme ani slovo. Naopak si myslím, že jsme na Spartě odehráli výborný zápas, a navíc proti týmu, který doma prohrál pouze jednou jedinkrát – (0:2 s Libercem, pozn. redakce). Vedli jsme 4:1, 4:2 a pak za tohoto stavu měli další gólovou situaci. Mohlo být hotovo. Dostávali jsme Spartu ve druhé třetině pod tlak, ale na kdyby se nehraje. Prostě se nám ten závěr nepovedl.

Už jste někdy v kariéře takový obrat zažil?

Vzpomínám si, že jsme hráli s Kladnem v Pardubicích, za které tehdy chytal Hašek. Po dvou třetinách jsme prohrávali 0:4, ve třetí části jsme duel otočili a vyhráli 5:4. Vím, že to jde. Pokud sledujete i další soutěže, například NHL, k takovým přestřelkám někdy dochází. Sparta si tyto situace odbyla už v prvních dvou kolech, kdy doháněla ztrátu a otáčela zápasy. Nám se to stalo poprvé, bohužel zrovna v takovém zápase. Je teď dobře, že se nehraje a je reprezentační pauza. Kdyby se hrálo hned v úterý, kluci by to ještě měli v hlavě a bylo by to pro ně mnohem těžší. Je potřeba dobře potrénovat, vypustit prohru z hlavy a jít dál.

Petr Fiala na střídačce brněnské Komety. Foto: Ivo Dostál.

Kde hledat u mužstva největší rezervy? To znamená, kde ho nejvíc tlačí bota?

Přesilovky, o nich se bavíme od začátku sezóny. Jsem však přesvědčený o tom, že máme natolik zkušené mužstvo, že je to jen otázka času. V posledních zápasech jsme už nějaké využili, ale v úvodních sedmi kolech jsme neproměnili jedinou. Přesilovkami jsme si moc nepomáhali, naopak nás trošku srážely. Místo toho, aby nás přesilovka nakopla, tak jsme po ní hráli chvíli špatně. Zároveň si uvědomujeme, že jsme dostali tři branky v našich vlastním přesilovkách. V pauze se na to musíme zaměřit, zároveň si hráči musí krátce odpočinout a dál nabírat hrubou kondici. Budeme se zaměřovat na další věci, které jsou potřeba pilovat. V posledních dvou zápasech jsme inkasovali relativně dost branek, takže se musíme soustředit i na obranu. Předtím to ale fungovalo, a já doufám, že se zase dostaneme na tu vlnu, kterou jsme měli dřív. Od toho se dá vždy odrazit k dobrým výsledkům.

Co vás naopak může těšit, je hra v oslabení, které má Kometa nejlepší v lize. A také má gólmana, který si svými výkony řekl o místo v národním týmu…

Je to důležité především v tom, že nedáváme góly v přesilovkách. Kdybychom inkasovali ještě v oslabení… můžete rázem prohrávat 0:2 a hrálo by se vám špatně. Karel dobře vypadal už v přípravě, právě proto dostal šanci. I díky jeho výkonům jsme získali tolik bodů, které máme. Na postavení mužstva v tabulce má velký podíl. Je ale jasné, že nelze odchytat všech dvaapadesát kol. Určitě jsme nachystaní i na tu variantu, že využijeme služeb jiného brankáře. Tím ovšem nechci říct, že bude Karel jen odpočívat, to by byla škoda. Naopak potřebuje chytat. To, že je v nároďáku, je odměna za jeho práci. Věřím, že zůstane na vlně té svojí výkonnosti a bude to jen ku prospěchu našeho mužstva.

Dají se vypíchnout nejlepší zápasy Komety, se kterými jste byl spokojený a naopak ty, které bylo potřeba hodit za hlavu a vzít si z nich ponaučení?

Už jsem to zmínil. Ve Vítkovicích jsme více jak dvě třetiny předváděli parádní výkon, pak to trošku polevilo. Na Spartě padesát minut výborný zápas a posledních deset minut rozhodlo o tom, že se o tom zápase tolik mluvilo a mluví. Beru to tak, že jakýkoliv zápas, který se vyhraje, člověka potěší. Historie se neptá, jak to vypadalo, nebo jakým výsledkem se vyhrálo. Někdy můžete hrát hezký hokej a body nemusíte mít žádné. Fanoušci mohou zatleskat, ale za chvíli je to nebude bavit, když tým nebude získávat body. Pro hráče je vždycky dobře, když budou vyhrávat, i když není výkon třeba úplně optimální. I s Libercem jsme nehráli první třetinu dobře, možná to bylo i tím, že jsme den předtím hráli v Olomouci. Od druhé části jsme ale začali lépe bruslit, sledovali jsme pěkné akce a z naší strany přišla i vysoká produktivita. Vzpomínám si také na domácí zápas se Spartou, ten splňoval všechna kritéria. Nehráli jsme takový hokej jako teď v neděli na Spartě, ale pokud jsem říkal, že jsme v některých duelech neodehráli celých šedesát minut, tak právě doma proti Spartě jsme jej odehráli. Ten výkon byl TOP v nasazení, v obětavosti a v celkové zodpovědnosti za mužstvo.

Jak těžké bylo vstřebat nedělní utkání na Spartě? Na hráčích bylo vidět v kabině velké zklamání, ostatně i na vás trenérech a samotných fanoušcích...

Bylo to cítit hned po závěrečném hvizdu. Hráči a my trenéři jsme z toho byli hodně zdrblí. Kluci se z toho přeci jen oklepou rychleji, než my trenéři… Je to těžké se k tomu vracet, vždycky je raději lepší si z toho vzít jen to dobré a jít dál. Sparta ukázala, že má silný kádr a gól může dát každý. Zatímco například Plzeň hraje na jednu TOP formaci, kterou si musíte hlídat. Samozřejmě i ostatní lajny má také kvalitní, ale ta jejich první je nejvíc produktivní a musíte se na ni zaměřit. Sparta má prostě všechny čtyři lajny dobré a nikdy nevíte, která z nich udeří.

Foto: Roman Kantor.

Ovšem i všechny naše formace dokáží udeřit…

Asi nejvíc ta první, která se prosazuje nejčastěji. Bylo by fajn, kdyby se zapojily i další. Neříkám, že se neprosazují, ale ještě by to chtělo malinko přidat a být produktivnější.

Kádr Komety tvoří zkušení hráči, ale také mladíci, kteří chytají svou šanci za pačesy. Co říkáte na jejich výkony?

Když je někdo talentovaný a nemá problém se začlenit v seniorském hokeji, je to jen dobře. Musím říct, že starší kluci v kabině jsou vstřícní, třeba Ondra Němec nebo Tomáš Plekanec se mladým hodně věnují. Pro Standu Svozila, Karla Pláška, Luboše Horkého a další je to jen dobře. Rozebírají spolu videa, řeší spolu situace. Naši mladí hokejisté jsou v rukou těch nejpovolanějších.

Jak se vyvíjí situace ohledně marodů Petera Muellera a Ivana Baranky? A samozřejmě fanoušky jistě zajímá, kdy se vrátí Martin Erat?

S Peterem komunikujeme, on dění v Brně samozřejmě sleduje, stále však probíhá jeho léčba. Následně musí začít rehabilitovat a jít do zátěže. V listopadu a prosinci to s jeho návratem nevypadá, věřím ale, že začátkem roku bude připraven. Vše může být samozřejmě jinak. Ivan Baranka začal trénovat, ale těžko říct, kdy se vrátí. Už to vypadalo, že to bude dobré, ale bolest se obnovila. Začal jít do zátěže a zase to začalo bolet, takže ještě uvidíme. Otázka návratu Martina Erat je spíš přímo na něj. Martin si sám řekne, kdy bude připraven nastoupit.