Start do sezóny máme slušný, chtěli bychom se dostat do play-off, říká Petr Hubáček

Hrálo se mi dobře, protože se hodně bruslilo, pochvaloval si Hubáček

Dvě nahrávky si ve svižném utkání připsal brněnský rodák Petr Hubáček. Právě on navíc patří mezi hráče, kteří oblékali ostravský dres: „Když někde strávíte deset let, tak k těm klukům máte a budete mít vždycky nějaký vztah, což cítíte, když přijedou. Zápas tedy vždycky budu vnímat trochu jinak a možná proto to dnes vypadalo, že jsem víc nahecovaný než jindy. Myslím ale, že výkonnostně jsem měl, snad to nevyzní blbě, stejně výrazné i jiné zápasy, jen tam neskákaly body. Dnes jsem tam měl sice ty nahrávky, ale Prochymu jsem to dal blbě, musel střílet přes brankáře. Kamil to pak trefil krásně do víka, takže někdy ty nahrávky sice vypadají jednoduše a body vám naskočí, ale někdy není tak snadné, je proměnit.“

Petr Hubáček

Už nyní je jasné, že Kometa má o mnoho lepší start do letošní sezóny než do té loňské. Daří se jí také střílet doma více gólů. „Dnes tři góly, navíc jeden do prázdné, to jde. Oproti loňsku je to výrazně lepší, dokážeme si častěji vytvořit tlak. I předchozí domácí zápasy jsme doma měli dobré, když pominu Karlovy Vary. Jsou ale fáze zápasu, kdy si vytvoříme opravdu dost šancí a máme velký tlak, ale přesto se nám nepodaří dát víc gólů a dohrávat to v klidu. Dnes se to povedlo, po druhé třetině jsme vedli 3:1, což už vypadalo dobře a do poslední třetiny se nám šlo letos ze všech zápasů nejlépe. Musíme doma zůstat u stejných výkonů a k tomu zlepšit produktivitu. Máme ale odehraných devět zápasů, z nich jsme vytěžili 14 bodů, což je podle mě velmi slušný start do sezóny, na tom musíme stavět dál, prohlubovat výkonnost, zlepšovat ji a postupem času nabírat větší sílu, abychom se dostali do play-off,“ plánuje rychlý útočník.

Hubáček nakousl i téma, proč to vypadá, že střílet góly na venkovních kluzištích je snadnější než na tom domácím: „V Česku je to nastavené tak, že domácí víc útočí. My máme typově rychlé hráče, takže když to venku zavřeme a zhustíme střední pásmo, chodíme z toho do brejků a dáváme góly. Kdežto u nás soupeř brání a my nemáme, snad to zase nevyzní blbě, vysoce konstruktivní rozehrávku jako třeba Sparta, která to hraje na pět šest nahrávek do útočného pásma. My to hrajeme na jednu na dvě, takže doma hrajeme spíš ten nátlakový hokej, v útočné třetině po rozích, což strašně vysiluje. Proto se zdá, že je opticky jednodušší dávat góly venku. Dnes to zrovna byl dobrý zápas, co se týče bruslení, a to mi vyhovuje. Vítkovičtí hodně bruslí, otevírají obranu, hokej pak má tendenci být nahoru dolů. V tom daleko lépe uplatním svoje bruslení, pak hokej vypadá výrazněji, než když je obrana zavřená. My navíc útoky rozehráváme zprava, takže se jako levé křídlo dopředu moc nedostanu. Proto mi to dnes hodně sedlo, protože se bruslilo. Taková švýcarská liga,“ směje se dvoubodový Hubáček na závěr.

Ctirad Ovčačík na Brno rozhodně nezapomněl

Předtím než se obránce Vítkovic Ctirad Ovčačík pustil do rozhovoru, ulevil si. „Jsem naštvaný,“ přepsáno do slušné formy. Nebylo se čemu divit. Jeho tým měl zápas skvěle rozjetý. Loni se Ctirad v Brně postupem času vypracoval na oporu zadních řad. Po přestupu do Vítkovic však musel výhru Komety prožívat z druhé strany: „Bylo to vyrovnané utkání, ve kterém rozhodlo naše neproměňování šancí. Nebylo to o tom, že bychom byli horší a oni lepší,“ vystihl poměrně přesně vizuální stránku hry.

Po Káňově brance si Kometa našla rychlou odpověď, což bylo podle něj nepříjemné: „Vyrovnání Komety nás trošku utlumilo. Šance však byly na obou stranách. Střel bylo plno, přesilovky se nám dařily, ale ne a ne to tam dorvat. Chyběla nám asi nějaká tečovaná střela. Kometa dala góly z pěkných akcí. Hokej byl pohledný. Přišlo mi, že domácí měli dnes více důrazu v zakončení. Možná chtěli trošku víc, než my,“ ocenil zapálení brněnských hráčů.

Ve druhé části nabídl rozhodčí Minář jeho týmu dvojnásobnou početní výhodu a zároveň tedy šanci na vyrovnání. „Pokoušeli jsme se o dobrou přihrávku a následnou střelu. Potřebujete totiž jednu dvě přesné přihrávky a přesné zakončení, ale to se nám nevedlo. Moc nám nepomohl ani led. Hodně to poskakovalo. Jirkovi Burgrovi to přeskočilo hůl na modré, za brankou nám to odskočilo, načež k nám hned přistoupili a vyhodili. Jakmile se nám to stalo, už tam byla trošku nervozita. Hodně jsme chtěli, ale chybělo víc klidu,“ povídal smířeně.

Ctirad Ovčačík

Ctirad pomalu nakousl své loňské působení v Kometě: „Diváci je tlačili dopředu. To já znám,“ usmíval se. Jenže otázkou bylo, zda to znali i jeho současní spoluhráči. „Byli jsme na to připravení. Pan Trličík tu minulý rok se mnou působil, tak nás na to připravoval. Kluci věděli, do čeho jdou,“ a tak mohli v klidu vyjet na led haly Rondo.

Moc se jim však nedařilo. V čem tedy byla Kometa o tolik lepší než Vítkovice? „Zvedli se, začali bojovat a přetlačili nás. Rozhodl důraz v zakončení. Sasu dneska výborně zachytal, chytl se. Bylo to těžké. Ale i Roman Málek toho dnes hodně pochytal,“ nechtěl opomenout svého brankáře. „Za stavu 3:1 kluci už bránili,“ nenazýval hráče Komety soupeři, ale spíše kamarády. „My jsme se do nich museli tlačit. V závěru už to byla křeč,“ popisoval chvíle, kdy se Vítkovičtí snažili dostat na dostřel.

Jak již jednou Ctirad Ovčačík zmínil, se spoluhráči byli po taktické stránce připraveni na jedničku: „Věděli jsme, že Brno bude hodně bruslit, že to bude o osobních soubojích, o divácích a dobrém gólmanovi.“ Fanoušci včera opravdu vycítili, že hráči bojují, jsou ve správném rytmu a také se chytli. „Když jsem po dlouhé době slyšel, jak fanoušci začali skandovat, samozřejmě mě zamrazilo v zádech. Byl to příjemný pocit. Pro všechny to bylo povzbuzující, protože to nezažijeme na žádném stadionu. Je to pozitivní nabuzení. Díky tomu žádný z hráčů nevypustí jediný souboj a jde do všeho naplno.“

Šestadvacetiletý obránce před zápasem necítil stres: „Nervozita opadá, okamžitě když vjedu na led. Spíš jsem byl víc nabuzený.“ Ani znalost místního prostředí v něm žádné zvláštní tlaky nevyvolala: „Pro mě jako obránce bylo spíše výhodou, že znám útočníky Komety,“ takže může snadněji číst, co provedou. Před utkáním se s bývalými spoluhráči nehecoval. „Žádný telefonát před zápasem neproběhl. Ale asi si zavoláme, co a jak,“ usmál se.

Neodpustili jsme si otázku, zda nelituje svého odchodu. „Ne, tak se to nedá brát. Je to o příležitosti, o trenérech, o tom prostě hrát. I když jak se teď dívám na diváky…“ usmál se nad zaplněnou halou Rondo, která si po zápase volala zpátky na led Petra Hubáčka. Byl v rozpacích. „Pokud budeme hrát v Ostravě dobrý hokej, vyhrávat, diváci taky budou chodit. Je to hodně o výsledcích. Když jsme minulý rok dvanáctkrát prohráli, lidi už taky párkrát zapískali,“ usmál se nad vzpomínkou začátku loňské sezóny. „Pak se to zvedlo,“ přidal pohotově.

Letošní ročník Tipsport extraligy je velmi vyrovnaný. Druhý a třináctý celek dělí osm bodů. Proto je každý naspořený bodík velmi důležitý. „Je důležité sbírat body všude. Nám se podařilo vyhrát pár zápasů venku, díky čemuž jsme se chytili. Nyní nás čeká doma Zlín, takže budeme muset. Je to hloupé slovo (muset), ale doma by se mělo vyhrávat a venku něco urvat. Mysleli jsme si, že urveme něco i dnes, ale bohužel,“ zakroutil hlavou nad promarněným cílem. Více už toho vstřícný obránce nestihl a odešel se za spoluhráči do šatny chystat na cestu domů.