Sezona 2011/2012 byla nejlepší v mé kariéře. Vzpomínky mi navždy zůstanou v srdci, hlásí Jozef Kováčik

Jožo, co se vám vybaví, kdy se řekne sezona 2011/2012?
Byla to nejlepší sezona v mé kariéře. Samozřejmě titul v roce 2017 byl nádherný, ale tohle bylo něco neuvěřitelného a jedinečného. Musím říct, že nedokážu zapomenout na úžasnou partu kluků, která táhla za jeden provaz. I když jsme skončili druzí, oslav jsme se nemohli nabažit, bylo to správné šílenství. Fanoušci nám dokázali udělat tak parádní atmosféru, prostě bomba pro všechny.

Jak vás tak poslouchám, stále ve vás zůstalo hodně vzpomínek?
Mám to hlavě, to je jasné. Člověk to má uložené. Stačí se podívat na videa, kterých je kopec. Byla to kouzelná sezona a jsem rád, že si ji budeme mít možnost 13. srpna připomenout.

Na který moment či gól si vzpomenete?
Začalo to postupně. Nejprve jsme vyřadili Kladno a pak všichni čekali, že tím skončíme. Všichni jsme ale měli nastavené hlavy tak, že jsme táhli za jeden provaz a šli krůček po krůčku. Čekala nás Sparta, velký rival, očekávala se nádherná série. Úplně jsme se zbláznili a řekli si, že je prostě dáme a hotovo. A je jedno, jestli je to papírově nejsilnější tým soutěže. Je jen velká škoda, že se nám postupně zranilo pět klíčových hráčů a tyto absence se podepsaly. Myslím si, že kdyby se tohle nestalo, na titul jsme mohli dosáhnout. 

Vicemistři extraligy 2011/2012. Foto: Ivo Dostál.

Jak fungovala kabina, co všechno se v ní odehrávalo?
Nebylo tajemstvím, že jsme chodili po utkání na pivo. I my jsme pořád jen lidi, kteří potřebují od hokeje vypnout hlavy. Když byla nějaká týmová akce mimo zápasový program nebo tréninky, všichni jsme to táhli společně. Neexistovalo, že by někdo po hodině odešel od stolu s jednou kofolou v sobě a jel domů. V kabině byl také kopec srandy, vymýšleli jsme pořád nějaké vtípky. Harrymu jsem nalil do helmy vodu, zkrátil mu šňůrky na bruslích. Pořád se něco dělo, a když si teď spolu někde sedneme s Honzou Káňou, Leošem Čermákem nebo právě s Tomášem Malcem, máme na co vzpomínat. Parta byla skvělá.

Vy jste přišel v říjnu 2011 a asi jste nemohl ani tušit, jak správný krok to byl…
Asi jsem to nikde ještě neříkal, ale už jsem byl jednou nohou ve Zlíně, kde jsem měl před podpisem. Měl jsem také nabídku z DEL ligy. Nevím proč, ale cítil jsem, že nejlepší krok bude jít do Komety. Spousta lidí mě od toho odrazovala, že to tam nefunguje a klub má špatnou pověst. Bylo to však nejlepší rozhodnutí, které jsem v životě udělal. Poznal jsem tam skvělou partu lidí, kteří žijí hokejem a pro klub dýchají. Trošku mě mrzí, že jsem nezůstal ještě v sezoně, kdy se udělal druhý titul, ale to už je pryč a čas člověk nevrátí.

Co říkáte na nápad uskutečnit benefiční utkání, které zároveň připomíná úspěchy Komety?
Za mě velký palec nahoru. Obdivuju lidi v Kometě, kteří pro klub pracují a dělají tyto akce. Jsou to kroky správným směrem a jednoznačně patří velké díky organizátorům, kteří s nápadem přišli. Mnoho klubů tohle nedělá. Věřím, že si to užijeme všichni. Moc se na to těším.

Známá to dvojice. Jozef Kováčik a Tomáš Malec s mistrovským pohárem. Foto: Ivo Dostál.

Někteří hráči už avizovali, že musí začít trénovat, ať nevypadají na ledě řekněme nepatřičně. Co vy, už jste obul brusle?
Naposledy jsem měl na sobě brusle, když jsem hrál za béčko. Budu s tím muset něco udělat a před tím benefičním zápasem se jít párkrát sklouznout. Ono se řekne, že to bude nějaký sranda mač, ale jak znám naše mužstvo, půjdeme do toho všichni naplno. Navíc nás bude řídit kapitán, ten by nám nic neodpustil.

Čeká vás setkání s bývalými spoluhráči. Některé uvidíte po mnoha letech, bude to dlouhý večírek?
Doufám, že uděláme radost všem fanouškům. Nevím, kdo všechno z hráčů přijede, neznám konkrétní soupisku, ale bude to určitě zajímavé setkání po letech a rozhodně budeme mít na co vzpomínat.

Radost z gólu Jozefa Kováčika v sezoně 2011/2012. Foto: Ivo Dostál.