S tímhle týmem jsme to mohli dotáhnout mnohem dál, mrzí Filipa Vojáčka

Byl to váš poslední zápas sezóny. V jaké náladě jste do něj vstupovali?
Neměli jsme ani teoretickou šanci postoupit. Jsem však rád, že jsme zabrali a vyhráli poslední utkání, takže máme radost.

Dlouho se čekalo na gól. Jaké byly pokyny trenérů?
Nehráli jsme kdovíjak zezadu, hráli jsme pro pobavení. Nebylo to nějak takticky svázané od trenérů, spíše abychom se pobavili. Výhra byla třešnička na dortu.

Proto se vyměnili brakáři, ačkoliv Klimeš pustil jedin gól?
Bylo to plánované od začátku, že v půlce se budou gólmani střídat. Pavel Jekel tuto sezónu moc nechytal, bude to tu asi příští rok stát na něm, taka by si to osahal.

Ty sis osladil poslední zápas gólem…
Já moc nahrávek ani bodů nesbírám. Na první gól jsem se načekal celou sezónu. Jeden jsem dal už před tím v Pardubicích, ale neuznali mi ho. Jsem moc rád, že mi to tam padlo. Nevím, kde další sezónu budu pokračovat, takže jsem si poslední zápas užil i s gólem.

Jak jsi k němu prišel?
Když jsem na poprvé střílel, někoho přede mnou jsem sestřelil. Pak jsem střílel znovu takovým nahozením. Párkrát se to tečlo a padlo to tam.

Když jste vyrovnali na 1:1, o minutu později Oceláři navýšili. To byla asi hodně studená sprcha…
To opravdu ano. Celkem mě to naštvalo. Byla to hloupá chyba v obraně. Ale naštěstí jsme to celkově zvládli. Je však pravda, že takové branky jsme poslední dobou dostávali často. Hlavně v nadstavbě. Myslím, že hlavně tohle nás připravilo o postup do play-off. Je to velká škoda, tento rok jsme byli dobrá parta, ale trošku jsme to nezvládli.

Ve třetí třetině jste zahráli výtečně. Bylo to trošku i tím, že jste věděli, že letos končíte?
Asi ano, bylo to tím, že jsme si to chtěli užít. I ty bitky. Normálně by se to v zápase nestalo. Góly už tam napadaly samy. Ke konci to bylo ale docela infarktové, protože Třinec snížil na 4:3. To jsem měl ještě trochu starch o výsledek.

Po utkání byli Oceláři hodně rozhořčení. Jak to v tomto ohledu vypadalo na ledě?
Třinec přijel ve čtrnácti lidech a chytal druhý gólman, takže se mi nezdálo, že si jeli pro tři body. Na druhé straně neřijeli prohrát. Nepřijeli v nejsilnější sestavě…

Co se v nadstavbě zlomilo? Na začátku roku jste hráli až neskutečně skvěle…
Leden-únor bylo nejkrásnější období. Byla to radost z hokeje, opravdu jsme se z něj bavili. V posledním kole základní části jsme v Boleslavi prohráli 4:0 a podle mého všechno začalo už tam. Raška s Mrázkem začali hrát za A tým, takže za nás naskakovali míň, docházely nám síly… Připravili jsme se o to ale sami, nehráli jsme tak, jako celou sezónu.

Stála vás vítězná série hodně sil, které vám teď scházely?
Určitě. Já už poslední tři zápasy nemohu ani bruslit… Odehrál jsem je v útoku a už je to cítit. Je potřeba odpočinek. Hrát ob den je náročné jak fyzicky, tak psychicky. Dva týdny jsme neměli volno, takže jsme toho měli dost. Určitě bychom však nejraději pokračovali do play-off a dotáhli to co nejdál. S tímhle týmem to šlo. Možná i tam, kam to juniorka dotáhla před dvěma lety, kdy vyhrála stříbro. Je to škoda, protože já jsem si ve vyřazovacích bojí tady v Kometě zahrál pouze jednou a ještě jednou jsem to chtěl zažít. Bohužel to nevyšlo.

Jaké jou vase plány nyní?
Příští týden máme ještě dva tréninky, někteří hráči budou trénovat s “áčkem,” Adam Šidák bude hrát střídavě za Třebíč… Letní příprava začíná někdy koncem dubna, ale opravdu netuším, co bude dál.