Byl to vítězný den, radoval se Petr Hubáček z výhry Zbrojovky a Komety
V zápase padla jediná branka, zasloužil se o ni Petr Hubáček, který se trefil hned ve druhé minutě druhé třetiny. S jeho vlastní elegancí se zbavil Borise Žabky a střelou pod lapačku překonal Schwarze. Jakou měl radost brněnský patriot ze vstřelené branky, která byla navíc vítězná? „Byl bych raději, kdyby zápas skončil 7:0 jak na Zbrojovce, ale samozřejmě mám radost, že máme body i díky mému gólu,“ spokojeně hovořil Hubáček.
Hokejový reprezentant byl potěšen nejen z výhry Komety, ale i fotbalové Zbrojovky: „V neděli to byl krásný fotbalový a hokejový den. Zbrojovku jsem pozorně sledoval na teletextu, určitě je dobré, že se konečně prosadili,“ komentoval „Hubas“ fotbalové zápolení Zbrojovka-Slovácko.
Kometě se letos počtvrté podařilo prosadit s čistým kontem, jak sám Hubáček říká, tento styl je hodně fyzicky náročný, ale přináší ovoce: „Do posledních vteřin zápasu hrajeme s otevřeným výsledkem a pokud jdou zápasy hodně rychle za sebou a hrajeme například venku, potom síly hodně ubývají. Dnešní (včerejší) první třetina byla otřesná, chybělo tomu tempo, poté se to po vedoucím gólu zlepšilo, ale i tak to bylo strašně náročné. Výhra je velmi cenná,“ je si vědom Petr Hubáček.
Kde vidí muž s číslem deset hlavní přednosti brněnského kádru, který je na výborném čtvrtém místě a rozhodně netápe ligou jako v loňské polovině soutěže: „V první řadě je to zásluha brankářů, Sasu i Jirka chytají fantasticky, oba mají dobrou formu. Rovněž velký podíl na vítězstvích má i abnormální nasazení, bojovnost, zarputilost a obětavost. Díky těmto faktorům jsme tam, kde jsme,“ vyjmenovává Hubáček vzestup modrobílé šlechty.
Sám však ví, že je stále dlouhá doba na nějaké větší bilancování. „Rozdíl mezi čtvrtým a například jedenáctým místem není nikterak velký, stačí třikrát, čtyřikrát prohrát a budeme zase dole. Musíme makat a získávat body i nadále, pokud chceme hrát v co nejlepších patrech tabulky. Každého hokejistu jistě potěší, když týmu vyjde takto začátek sezóny, ale je odehraná sotva třetina ligy, na nějaké hodnocení bude ještě hodně času,“ uzavírá své povídání Petr Hubáček.
Jsme jaloví, zlobil se Tomáš Divíšek
Loni odehrál Tomáš Divíšek v brněnském dresu 28 zápasů, ve kterých si připsal 12 kanadských bodů. Dnes už jel do Brna jako soupeř. Na Kometu přesto nezapomněl. "Já jsem se těšil. Diváci jsou super. Doufal jsem, že bude dobrý zápas, ale to moc nevyšlo." Málo kdo před zápasem čekal, že utkání skončí tak těsným výsledkem.
I bývalý hráč Komety nebo Pardubic byl překvapený: "Doufal jsem, že konečně dáme nějaké góly a vyhrajeme. Výsledek 1:0 je nejhorší, jaký může být," konstatoval nevesele.
V zápase však hosté nebyli jasně horší. Dokonce měli větší počet střel než domácí Kometa (27:30). "Zápas byl vyrovnaný, jenže nám chyběly góly. Když za dva zápasy nedáme ani jeden, nemůžeme vyhrát. To je celé," kroutil hlavou. Smůlu Boleslavi podtrhla i situace, kdy mohl jet Divíšek sám na brankáře Trvaje, jenže tuto akci zmařila siréna, ukončující první třetinu. "Já moc často sám nejezdím, takže se mi to ještě nestalo. Ale byla to smůla. Já bych ten gól stejně ani možná nedal," usmál se hořce nad současným rozložením jeho týmu.
I minule proti Kladnu hráči z města Škodovky nedokázali překonat brankáře. Tomáš Divíšek se snažil najít důvod, proč tomu tak je: "Jsme jaloví. Nechodíme si pro dorážky, špatně se pohybujeme kolem branky a nepadá nám to tam. Je to všechno se vším. Špatně si nahráváme, špatně to řešíme. Potom zabředneme. Snahu sice máme, ale chybí nám klid," prostě nic se nedaří.
Na konci zápasu mohla jít Mladá Boleslav do náporu, ale nejprve jí dvě minuty před koncem zápasu rozhodčí vyloučil Handlovského, ke kterému za dvacet vteřin přisedl ještě Matějovský. A bylo po nadějích na vyrovnání. Protestující Boris Žabka navíc dostal osobní desetiminutový trest a navíc stop do konce zápasu. Vyhecovaný závěr ještě umocnil roztříštěním své hole o mantinel.
Tomáš Divíšek sporné zákroky nezaregistroval. "Neviděl jsem to. Když to písknul, nedá se nic dělat. Nevím no, vlastně nevím… Tady je to pro rozhodčí těžké. Když lidi zařvou, tak to někdy prostě písknou." Přitom chvíli po dvojnásobném vyloučení měl na trestnou lavici usednout asi i jeden z domácích borců, když právě Divíška lehce zahákoval. To se útočníkovi v zeleném dresu vůbec nelíbilo: "Jistě že jsem se rozčílil. Na konci jsem byl rozčílený pořád. Ale od toho je tam rozhodčí, který si to zhodnotí. Když lidi budou bučet, spíš to pískne, než když jsou potichu," ukončil svoji rozpravu.
Už by to mělo být dobré, hlásí uzdravený obránce Bičánek
Po zranění se do sestavy vrátil Radim Bičánek, který se prozatím po ledě spíše rozkoukával, nedostával tedy tolik prostoru. V následujícím komentáři vysvětluje proč: „Měl jsem čtyři zlomená žebra, proto to ještě tolik nešlo. Snažil jsem se hrát jednoduše, žádné zbytečné kličky, rozhazovat rychlé přihrávky, myslím, že to bylo celkem v pohodě,“ hodnotí duel brněnský bek.
Jaký je jeho aktuální zdravotní stav? „Měsíc jsem nehrál, herní výpadek je určitě znát. Lékaři říkali, že už jsou ty zlomeniny v pohodě a můžu se postupně dostávat do herní zátěže,“ sděluje Bičánek potěšující informaci.
Své nepříjemné zranění si přivodil v duelu s Mladou Boleslaví, ovšem na jejím ledě. Je to takřka symbolické, že se vrátil zpět do zápasů právě proti tomuto soupeři. „Je to vyloženě náhoda, k hokeji patří i zranění, s tím se nedá nic dělat. Kluci měli hodně utkání v rychlém sledu, určitě nám nyní prospěje volno na regeneraci a uzdravení. Snad bude v pořádku i Tomáš Houdek, který si tuším zvrtnul kotník,“ přeje brzké uzdravení svému parťákovi Radim Bičánek.
Diváci jsou vždy vyhecování proti Bruslařskému klubu, jenž mají v živé paměti souboje v rámci první ligy. Sám Radim Bičánek tyto boje samozřejmě nepamatuje, ale určitě o této rivalitě ví. „Všechny předešlé události jsem sledoval spíše z médií. Snažíme dodržovat taktiku a nepodléhat nějaké euforii. Víme, že diváci jsou vždy proti Bolce nažhaveni, ale osobně to beru jako každý jiný zápas, který chci i tak vyhrát," dodává na závěr již uzdravený Bičánek.