Čekám od sebe víc, řekl po premiéře v Rondu Petr Hubáček
První domácí zápas v dresu modrobílé Komety si v nedělní večer odbyl brněnský navrátilec Petr Hubáček. „Moc jsem si to neužil. Na to, jak su starý, mě dostala tréma. Byl jsem fakt nervózní, bylo to pro mě strašně těžké, takže doufám, že příští zápasy budou lepší,“ zahájil třicetiletý útočník první domácí ohlasy po obnovené premiéře v dresu svého mateřského klubu.Sám se pak ujal slova, když měl na srdci dvě věci. „Je hrozně důležité, že jsem vyhráli. A moc chci lidem poděkovat za to, jak mě přivítali. Kluci mi říkali, že určitě něco bude, ale bylo to moc hezký, moc krásný. Když jsem stál za tou bránou a celý stadión skandoval Petr Hubáček, tak jsem měl dřevěné nohy a bylo to v pytli. Ale v pohodě,“ směje se adept na titul největšího sympaťáka extraligy.
Hubáček hned ve druhém utkání v brněnském dresu nastupoval v různých formacích: „Do té druhé lajny jsem chodil jen občas, aby se to protočilo na čtyři útoky. Bylo to pro mě těžké. Ani ne tak to, že ještě nejsem úplně sehraný se spoluhráči, ale spíše to, že je to první zápas doma. Dnes už se dokážu vcítit do role těch kluků, co tady vyjeli v září na led a byl na ně vyvinutý takový tak, že ten začátek měli špatný. Je těžké se uklidnit, vyrovnat se s tím a věnovat se jen hře. Já nejsem ten typ, co by šel do zápasu nervózně, to už mám dávno za sebou. Ale fakt ten první zápas byl pro mě moc těžký. Snad to bude lepší a lepší. Jinak je to ale v klidu, vyhrálo se, tři body jsou doma, ale hlavně jsem se na dnešek moc těšil,“ nešetří úsměvy.
Ve své lajně nastupuje třicetiletý útočník s Tomášem Divíškem, u kterého bylo vidět, jak často si s Hubáčkem na ledě povídají. „On vykládá furt nějaké kraviny,“ směje se útočník s desítkou na zádech a pokračuje vážně. „Když máte stabilní spoluhráče delší dobu, tak máte na ledě strašně moc maličkostí zažitých a nemusíte nad tím přemýšlet. Kdežto teď, když jsem tu teprve týden, tu souhru pořád trošku hledáme, takže se musíme domlouvat při zápase. S Dopiho lajnou pak chodím na přesilovky, párkrát jsme se tam nepochopili a zbytečně nám soupeř vyhodil puk. To snad ale bude po pár trénincích lepší,“ doufá.
Kromě působení přesilovkové formace zhodnotil Petr Hubáček i svůj vlastní výkon: „Několik střídání bylo dobrých a nebezpečných, ale měl jsem tam dost hluchých míst. Jsem zvyklý se při zápasech více zapojovat do akcí, nebylo to dnes prostě stoprocentní. Pár věcí se povedlo, ale čekám od sebe víc.“
„Kdybychom teď na Spartě hráli tak jako v Plzni, tak bychom mohli bodovat. Pak máme doma Kladno, což je hrozně důležitý zápas,“ dívá se Hubáček dopředu.
Na závěr se zkušený navrátilec pochlubil tím, jak první výhru v brněnském dresu oslaví. „Má dnešní oslava je mínus pět tisíc korun,“ směje se se závěrečným dodatkem, že je super, že se vyhrálo.
Kdo říká, že nesleduje tabulku, kecá, říká s úsměvem Jiří Dopita
Zápas proti Litvínovu Jiřímu Dopitovi vyšel náramně. Vstřelil branku a na další přihrál. Nakonec byl vyhlášen hvězdou utkání, což pro něj byla třešnička na tříbodovém dortu. Zpětně o vypjatém utkání hovořil se spokojeným úsměvem: „Dnes jsme moc příležitostí neměli, využili jsme v podstatě všechny vyložené šance. Litvínov hrál dobře a bod si asi zasloužil,“ byl centr první lajny rád, že je rád. Zápas proti Litvínovu domácím vyloženě nesedl a to cennější je vydřená výhra: „Řekli jsme si, že se do nich budeme navážet a budeme aktivní, ale vypadalo to spíš naopak. Chybovali jsme v obranném pásmu a Litvínov z toho těžil a dostával se do šancí.“Závěr zápasu byl dost vyhecovaný, došlo na několik ostrých střetů na hranici únosnosti: „Je tvrdost a tvrdost. Myslím si, že některé zákroky z konce utkání do hokeje nepatří. Mělo by se rozlišovat, co je tvrdý zákrok a co likvidační. Oni hrají takový styl a mají hráče, kteří umí vyprovokovat. Ale to k hokeji patří, hraje se pro lidi. Nesmí tam být ale záludnosti, jako údery na hlavu nebo koleno,“ vzpomněl faul Karla Pilaře proti Kamilu Brabencovi.
Poté se vrátil k příjemnějším vzpomínkám a krátce popsal druhou branku Komety, kterou lišácky propasíroval za Hüblova záda nenápadnou tečí: „Neměl jsem moc prostoru, tak jsem to zkusil jen tečnout. Vyšlo to výborně, přesně jak jsem to chtěl, ale bylo to určitě štěstí,“ culil se při popisování jeho akce z 38. minuty.
Kometa po výhře nad Litvínovem získala další tři body v “honu na Kladno“, resp. s ním udržela krok.Jiřího Dopitu při této myšlence zamrzel zápas v Plzni, který Brněnští prohráli 4:1: „V Plzni jsme hráli nad míru dobře. Kdyby byl výsledek naopak, tak by se nikdo nemohl divit, ale to stejné platí dnes. Jsme rádi, že máme alespoň tři body a štěstí se k nám přiklonilo.“
Na dotaz, zda je pravda, že většina hráčů nesleduje tabulku a soustředí se na výkony jak své, tak celého týmu, odpověděl s úsměvem: „Oni kecají. Jsme rádi, že jsme se přiblížili a dostali na kontakt Kladnu. Každý si výsledek nějakým způsobem zjistí, ale není to tak, že bychom vlítli do kabiny a hnali se za tím, jak hrálo Kladno. Máme před sebou 11 zápasů a play out, takže je toho ještě spousta, co se může stát,“ uzavřela svoje ohlasy hvězda utkání proti Litvínovu, Jiří Dopita.