Máme super kolektiv, září Dávid Bondra. Za šanci v Kometě je rád

Daniel Kinc, foto: Vít Golda, Roman Kantor

B r n o – Premiérový start za Kometu ozdobil při vysokém vítězství nad českobudějovickým Motorem prvním gólem v modrobílém dresu. Slovenský útočník Dávid Bondra po téměř měsíční pauze od hokeje hýřil na ledě pohybem a odváděl kvalitní černou práci - přesně s takovými úkoly do Brna přišel.

Jak hodnotíte své první utkání v Kometě?
Cítil jsem se dobře a jsem velmi rád, že jsem v Brně. Jsem také rád, že se vyhrálo a tři body jsou doma. Byl to můj první zápas od začátku prosince, ale už si nevzpomenu, proti komu jsme hráli. Myslím si, že postupně to bude ještě lepší a lepší.

Pomohla vám i vstřelená branka?
To byl příjemný bonus. Vím, jaké jsou moje úkoly na ledě, že mám být rychlý dopředu a rychlý dozadu, a bojovat na oslabení. Chce se ode mě, abych byl prostě agresivní dopředu a dozadu, blokoval střely. Vesměs stejné úkoly jako jsem měl v Kunlunu. Takže gól byl spíše bonus.

Jak se vám líbí složení týmu Komety?
Máme opravdu dobré mužstvo. Tým má potřebnou agresivitu, v týmu se najdou tvůrci hry, také rození střelci a dobří brankáři. Kometa je za mě opravdu komplexní tým.

Proč jste se rozhodl právě pro Kometu?
Měl jsem i jiné nabídky z extraligy, ale hodně jsme se bavili s agentem a usoudili jsme, že Kometa je to nejlepší mužstvo, které mě chce. Mé úkoly jsou jasně dané a mohu říci, že jsem vybral správně.

V kabině jste si se všemi sedl?
Máme super kolektiv, všichni mě vřele přivítali. Oba Peterové (Mueller a Schneider) hned za mnou šli a bavili se se mnou. Osobně jsem předtím neznal nikoho z týmu, s Peterem Schneiderem jsme proti sobě hráli na univerzitě.

Jaké jsou vaše cíle s Kometou?
Udělám vše pro to, aby tým byl úspěšný, a na konci sezóny se samozřejmě chci s Kometou dostat co nejdál v play-off. Myslím si, že tým na to máme, a proti Českým Budějovicím to bylo vidět. Jsem rád, že jsem tu a ještě jednou děkuji za šanci.

Z jakých důvodů jste vůbec ukončil vaše angažmá v KHL?
V týmu byly nějaké změny, navíc odešel generální manažer. Byl tam určitý tlak, aby do týmu brali více Rusů, a moje role se změnila. Sám jsme začal cítit, že potřebuji něco jiného. Určitě jsem rád, že jsem tam byl a že jsem dostal šanci.

Díval se na utkání s Motorem i váš otec Peter?
Myslím si, že ano. Po každém zápase si spolu voláme. Ještě se ho zeptám, jestli utkání viděl, nebo ne.

Zdědil jste po něm hokejový um?
Táta byl jiný hráč, já jdu svou cestou. Samozřejmě naučil mě všechno, ale měl jiný talent. Uměl dát gól, byl velmi rychlý. Stále se na mé zápas dívá, hodnotí, co je dobře a co špatně, a máme spolu velmi dobrý vztah. Bude rád, že jsme vyhráli a že jsem navíc dal gól.

Na Štědrý den jste se vracel domů na Slovensko?
Nakonec jsem domů do Popradu ani nejel, protože jsem nechtěl být v karanténě. Zůstal jsem na Vánoce v Brně. Přijel jsem v neděli a hned jsem šel na led, to stejné v pondělí a v úterý. Celkově jsem byl třikrát na ledě a postupně jsem se připravoval na extraligu.

Takové Vánoce nejsou úplně ideální, ne?
Byl jsem sám. Strávil jsem celý den přes FaceTime se snoubenkou a s rodinou. Určitě bych byl radši s nimi, ale jak jsem říkal, nechtěl jsem riskovat karanténu. Někdy se to tak prostě stane, i v Americe už se mi to jednou stalo. Hokej je moje práce a jdeme dál.