Většinu minulé sezony jste strávil v dorostu, který v play-off těsně vypadl s Hradcem Králové. Už přebolel smutek z vyřazení?
Nejhorší na tom bylo, že jsme Hradec většinu času přehrávali, ale měli jsme spoustu smůly a byli bezzubí v zakončení. Už jsme to ale hodili za hlavu a v nové sezoně budeme chtít s juniorkou uhrát mnohem lepší výsledek.
Objevil jste se i na několika reprezentačních akcích, jak na to vzpomínáte?
Jsou to hlavně neocenitelné zkušenosti. V Česku není taková kvalita jako na mezinárodní scéně, takže možnosti porovnat se se zahraničními hráči si moc vážím.
Sezona vám skončila až v polovině dubna, kdy jste s reprezentací U17 odehrál Turnaj čtyř ve Švédsku. Stihl jste si před startem letní přípravy odpočinout?
Stihl, měl jsem nějakých čtrnáct dní nebo tři týdny, což bohatě stačilo. I tak byl vstup do letní přípravy dost těžký, takže jsem vlastně rád, že toho volna nebylo ještě víc (smích).
Jste mezi náhradníky na první kemp reprezentační osmnáctky. Věříte, že do národního týmu nakouknete i letos?
Bylo by to skvělé. Popravdě mě trochu mrzí, že jsem se na první kemp nedostal do základu. Beru to ale jako motivaci k další práci. Udělám všechno pro to, abych reprezentační dres oblékl i v této sezoně.
Foto: Jiří Grulich.
Čeká vás přesun z dorostu do juniorky, kde už jste pár zápasů odehrál. Co od toho očekáváte?
V týmu patřím mezi nejmladší, cíle si ale kladu vždycky nejvyšší. Nechci se spokojit s nějakou menší rolí, juniorská extraliga je pro mě dostatečnou motivací k práci. Ať už teď v létě nebo později na ledě.
Jak těžké je pro vás skloubit hokej se školou? Přeci jen starší kategorie vyžadují daleko více času...
Zrovna teď je konec školního roku, takže občas bohužel musím vynechat trénink s týmem. Všechno se ale dá nahradit ve volném čase, což mi nedělá problém. Školu kvůli hokeji určitě nezanedbávám.
Letní příprava je v plném proudu. Jak vypadá váš tréninkový plán?
Jsem hlavně moc rád, že nám letní přípravu plánuje pan Iterský, který má na starosti i áčko. Opravdu si to nemůžu vynachválit. Máme každý den v týdnu posilovnu. Pondělky, středy a pátky k tomu ještě běháme. Průběžně pak přidáváme na zátěži.
Spousta hráčů nemá letní přípravu úplně v lásce. Jak jste na tom vy?
Vždycky, když to nejvíc bolí, tak si říkám, že ta odměna potom v sezoně přijde, že to bude už jenom jednodušší. Jsem asi trochu blázen, ale letní příprava mě baví (smích).
Lukáš Eich (v popředí) při přípravě na suchu, foto: Ondřej Souček.
Co vám v přípravě nejvíc vyhovuje a co naopak moc nemusíte?
Samozřejmě nejhorší je kondička. Tady v těch letních dnech není běhání na ovále úplně nejpříjemnější, ale snažím se to brát pozitivně a říkat si, že mě to zase někam posune. Takže postupem času jsem se naučil mít rád všechno.
Co byste chtěl do nové sezony zlepšit? Kde máte největší mezery?
Hlavně práce rukou, to si myslím, že je moje největší slabina. K tomu ještě zakončení, takže na tom pracuju i doma ve volném čase a doufám, že se mi to potom na ledě zúročí.
Snažíte se teď v létě kompenzovat absenci hokeje třeba florbalem nebo podobným sportem?
Spíš se snažím opustit od toho stereotypu, kdy jsem celý rok s hokejkou, takže se spoluhráči chodíme po trénincích na fotbal. K tomu si občas zahraju basket nebo si jdu zaplavat.