Junioři získali ze dvou domácích zápasů šest bodů a spokojenost z nich jen čišela

Snažím se odvést co nejvíce práce, ujišťoval Roman Jurák

Jako první začala nová posila Komety Roman Jurák. Na ledě ho poznáte lehce podle jeho křiklavě oranžového chrániče na zuby, který žvýká stejně horlivě, jako Patrik Kane. Rodák z Trnavy měl před utkáním jedinou vizi: „Do zápasu jsme šli pro výhru. Náš cíl jsme splnili, takže můžeme být spokojeni se třemi body.“ Výhra pět nula vypadala jednoznačně. Ovšem poté, jaký výkon předvedli ústečtí Lvi, se asi ani není čemu divit. „Páteční zápas proti Kladnu byl těžší. Ústí jen čekalo na brejky, což nám vyhovovalo. Mohli jsme se věnovat naší hře a zaslouženě jsme to dotáhli do vítězného konce,“ popisoval hru soupeře, která příslušela spíše hravým koťátkům než dravým africkým šelmám.

Roman Jurák

Stejně jako proti Kladnu se Roman trefil i v utkání proti Ústí. „Dostal jsem pěknou nahrávku od Křivisa (Jan Křivohlávek) a zakončoval jsem do prázdné brány. Přesilovka pět na tři se musí využívat stejně jako situace, ze které jsem v ní branku vstřelil. Povedlo se nám to, a byl to zlomový okamžik,“ rozebíral krásnou souhru na jeden dotek.

Útočníka, který stejně jako jeho spoluhráč Braňo Jankovič strávil loňskou sezónu v týmu Elliot Lake Bobcats, těšilo, že si v Kometě zahraje dosyta: „Na ledě mám dost prostoru. Chodím i na oslabení a přesilové hry. V početních výhodách soupeře je to trošku těžší, protože já rád útočím. Už od mala to mám v povaze,“ usmíval se. Ale rychle znova zvážněl: „Když už ale v oslabení jsme, chci trenérovi dokázat, že umím i bránit. Snažím se odvést co nejvíc práce, abychom nedostali gól.“ A že bránit umí, ukazuje. V oslabení totiž získá hodně puků a následně je dokáže i vyvézt do středního pásma, kde získává cenné vteřiny.

Útočník “levák“ byl rád, že skončilo dlouhé období bez výhry: „Předchozí prohry o jednu branku nás hodně mrzely. V některých zápasech jsme totiž byli lepší. Už se to muselo změnit. Současní soupeři z konce tabulky nám k tomu pomohli. Zlomili jsme to a doufám, že to bude pokračovat i dále, třeba hned v Olomouci,“ myslel již na pondělní zápas na ledě Mory. Spokojený hráč tímto své ohlasy ukončil a rychle upaloval domů na Slovensko, kde jej čekal odpočinek v rodinném kruhu.

Odlepili jsme se ode dna a jsme zpět ve hře, těšilo Filipa Baruse

Brankáře Filipa Baruse asi moc představovat nemusíme. Jeden z nefalšovaných Brňáků se zamyslel nad celým zápasem: „V první části je hodně podržel gólman. Od druhé to byla jednostranná záležitost. Měli jsme hodně velkou převahu. Vyhrát pro nás dnes nebylo až tak velkým problémem.“

Filip Barus

Když Kometa před koncem druhé části vedla nad Ústím o tři branky, Filip předvedl jeden nešťastný zákrok, který mohl vrátit soupeře do hry: „Stejně jako v zápase proti Kladnu mě to blbě trefilo do lapačky a vypadlo mi to. Dnes jsem naštěstí tu dorážku chytil, ale proti Kladnu jsem tolik štěstí neměl,“ pokáral se. Jeho výkon byl však až na tyto výjimky vynikající a stal se základem k oběma výhrám.

Po pěti neúspěšných představeních se hráči Komety museli cítit všelijak. Dvě výhry v řadě však situaci rázně změnily: „Je to příjemná změna. Hlavně že jsme získali šest bodů. Díky tomu se vracíme někam do středu tabulky, což nás vrátilo zpátky do hry. Odlepili jsme se ode dna. Navíc vychytat nulu je krásné,“ ulevil si. Zajímalo nás, zda brankář v zápase, kde může vychytat nulu, nějak komunikuje se svými spoluhráči. „Klukům jsem nic neříkal. Ale hlavní vyběrač Dlapa tam za mnou pořád jezdil, že budu platit dvě stovky. Tak jsem přemýšlel, jestli to tam radši nemám pustit,“ rozesmál se nad ziskem svého první shootoutu sezóny.

Po nešťastných zápasech na začátku sezóny změnili junioři Komety kapitána. Filip Barus vysvětlil, jak k tomu vůbec došlo: „Ondra (Stehlík, pozn. red.) šel za trenéry s tím, že mu nesedí být kapitánem. Takže to dostal Dlapič (Ondřej Dlapa, pozn. red.), který byl předtím asistent.“ Vysokému obránci céčko na drese zatím nedělá problémy. Uvidíme, jaké to bude, až přijdou další zápasy proti těžším soupeřům. Jeden takový čeká na výběr Komety už v pondělí v Olomouci. Junioři zde sehrají třetí zápas ve čtyřech dnech. Hráči tak absolvují obrovskou námahu a jsou velmi unavení. „Je to náročné. Ze staršího dorostu na to nejsem zvyklý. Je to úplně jiná zátěž. Neustále mě všechno bolí, takže trávím hodně času s paní Vincourovou, která mě napravuje,“ vysvětloval Barus mladší.

Pondělní zápas proti top týmu bude vůbec velmi zajímavý. Kohouti z osmi zápasů vyhráli sedmkrát. To znělo hodně přesvědčivě i Filipu Barusovi: „V Olomouci to bude těžké. Hlavně mě překvapilo, že v přátelských zápasech jsme je dvakrát jasně porazili a oni jsou teď na vrcholu tabulky,“ zatímco Kometa před tímto dvoukolem okupovala spíše opačné póly.

Náročnosti NOEN extraligy juniorů si byl vědom i trenér Kočí, který do zápasu poslal všechny hráče, které měl k dispozici. Brankář je pochválil, ale nepřeceňoval: „Proti Ústí to nebylo až tak poznat. Nechci zase tvrdit, že by měli nějaký špatný tým. Čtvrtá lajna hrála dobře. Rozuměli si.“

Trenér Vlastimil Kočí byl rád, že se dostaly do tempa všechny útoky

Vlastimil Kočí

Pár slov k nasazení téměř všech hráčů ze soupisky přidal i trenér Kočí: „Zápasy se na sebe začínají nabalovat. Máme jich během týdne tři čtyři. Už i ta lavička v tom jede s námi a chceme, aby se všichni zapojili a nasáli atmosféru.“ Trenér juniorky Komety chce hlavně rozložit zátěž na všechny: „V Olomouci to nebude jiné. Všude se začíná od nuly a my budeme bojovat o každý bod.“

Závěrem ho těšila hlavně jedna podstatná skutečnost: „Kluci jeden za druhého makají. Když se někomu něco nepovede, zastoupí se. Tak to má být,“ nabádá trenér Kočí svěřence, že je to jediná správná cesta.