Jakube, letos jste odehrál slušný počet dvanácti zápasů. Jak byste je zhodnotil a jaký pro vás měly z hlediska zkušeností přínos?
Jsem rád za každý trénink, za každý zápas, který odehraju. Mám radost i z toho, že můžu být součástí Komety a být s klukama v kabině. Užívám si to.
Někdy se daří, někdy naopak. Je asi jasné, že ve sportu si člověk projde různým obdobím, a když se nedaří, mohlo by ho to i posílit, co myslíte?
Myslím si, že to tak v hokeji prostě je. Je to pro každého velká škola. Všichni chceme vyhrávat a všichni doufáme, že se to změní a obrátí se to správným směrem.
Z dvaceti možných duelů jste odehrál více jak polovinu, přesně řečeno dvanáct. Na ledě jste kolem 10 minut na utkání, což není vůbec špatné. Jste rád za to, že kouč Libor Zábranský dává velký prostor mladým hráčům? A to nejen vám, ale i řadě dalších...
Jak už jsem říkal, Kometě jsem hrozně vděčný za to, že mi umožnila takovou možnost tady hrát. Vážím si toho a je skvělé, že dostáváme takový prostor. Pro nás mladé kluky je to super.
Foto: Ivo Dostál.
V posledním zápase před reprezentační pauzou jste se po střetu s olomouckým Rutarem zranil a fanoušky samozřejmě zajímá, co se vám přihodilo?
Narazil jsem ramenem do mantinelu a naštěstí si jenom narazil klíční kost, takže to dopadlo všechno dobře. O žádnou zlomeninu se nejedná.
Kdy se vrátíte do tréninku?
V sobotu bych měl být normálně na ledě s týmem. Zranění nebylo vážné, mohu tedy dál v pohodě trénovat.
Byli jste ve velkém zápasovém vytížení, hrálo se prakticky každý druhý den. Dostali jste krátké volno?
Ve středu jsme trénovali, ve čtvrtek a v pátek máme volno, od soboty už jsme na ledě. Pak máme dva zápasy v Litvínově, na které se těšíme a doufáme, že je zvládneme.
Už jste to naznačil. Čekají vás dva zápasy v Litvínově v řadě. To se vidí jen v play-off, v základní části mládeže jste už něco podobného zažil?
Přiznám se, že jsem tohle ještě nezažil. Nevzpomínám si, že bychom takhle někde hráli v mládežnických kategoriích. Ale to nevadí, těším se na to (smích).