Souhlasíš, že v dnešním utkání mohl vyhrát kterýkoliv tým? Bylo to vyrovnané utkání, o naší prohře ovšem rozhodla špatná koncovka. Navíc jsme nehráli do těla, jak jsme měli.
Bylo to klasické utkání o jedné chybě? To si nemyslím. Chyb bylo ve hře více, na obou stranách, ne jen ta jedna, kdy daly Vítkovice rozdílovou branku. Jen my jsme nedokázali zaváhání soupeře v obraně využít.
Jak se vůbec seběhla celá situace kolem rozhodujícího gólu Vítkovic? Byl jsi v ten moment na ledě? Ano, byl jsem na ledě. Končilo nám oslabení, zbývaly asi dvě vteřiny. Prohráli jsme buly v obranném pásmu, puk se dostal k bekovi soupeře, který ihned vystřelil. Před naší bránou byli v tu chvíli dva útočníci soupeře, kteří si to jednoduše nahráli a dali puk prakticky do prázdné brány.
Proti Vítkovicím jste branku nevstřelili, v minulém zápase se Zlínem jste ze hry dali jen jeden. Byly to podobné zápasy? Docela ano. V poslední době se nám to stává pořád dokola. Hrajeme vyrovnaný zápas, ke konci ale většinou inkasujeme a ztrácíme.
Trenér hostí zmiňoval, že se jejich tým dobře připravil na vaši ofenzivní sílu a pokryl si klíčové hráče. Vnímali jste, že se vaši ofenzivní tahouni špatně dostávají do zakončení? To mi nepřišlo. Zdálo se mi, že i oni měli dost prostoru a možností skórovat.
Přesto v závěru jste měli v přesilovce několik šancí na vyrovnání. Například tvoje rány od modré nebyly příliš daleko brance. Byl to jasný pokyn od trenéra. Říkal nám, že máme dávat puky ihned na beky a všechno střílet dopředu. Stačilo pak, aby útočníci chodili před bránu a puky doráželi.
Máte za sebou poslední utkání v letošním kalendářním roce. Jaký je váš následující program? Kolem svátků máme volno, jinak se říci nedá, že bychom měli nějaký větší oddych. Čekají nás klasicky tréninky a vše kolem toho.