Bronz byl blízko, pořád to ještě bolí, říká Esport hráč Komety Roman „Blade“ Pilný

Ptám se na tuto často našich hokejistů a nemůžu začít jinak ani u vás. Když se podíváme na uplynulý ročník, jaké je vaše hodnocení?
Za Kometu jsem letos odehrál čtvrtou sezonu a už je to taková tradice. Mezi ostatními týmy se známe, na druhou stranu přibývají nováčci. Upravil se herní systém, týmy jsou sice stejné, jen ze čtyřčlenné soupisky nastupuji pouze dva hráči oproti původním třem. Sezonu jsme si všichni užili, bylo to super, jen je škoda toho závěrečného zápasu. Na začátku to nevypadalo moc růžově, ale nakonec jsme skončili v TOP 4. Kdyby nám to někdo na startu ročníku řekl, tak bychom tento výsledek asi brali.

Už jste to nakousnul. Po základní části jste skončili na sedmém místě a dokázali se vydrápat až do bojů o medaile. Byly Pardubice skutečně nejsilnějším týmem?
Pardubice měly kvalitní tým už minulé dvě sezony a letos měly v podstatě all stars tým. Útočily na hattrick, bylo hrozně těžké proti nim hrát. Samozřejmě mnoho týmů bylo kvalitních, ale měli jisté slabiny. Třeba nasazená jednička, kdy hráč je špička a velmi kvalitní protivník, ale cítili jsme šanci porazit jejich dvojku či trojku. Pardubickým hráčům to letos sedla zkrátka nejvíc.

Letos jste hráli zápasy v rámci hry NHL 2023, každý rok se tedy musíte učit novým prvkům a jistým drobným nuancím v nastavení hry. Zabere to hodně trénování a času?
Pokud chcete hrát fakt dobře, musíte se hře věnovat na maximum. Stále trénovat, sezona trvá tři měsíce a času vám to zabere opravdu spoustu. Chodil jsem plavat, do posilovny, běhat, hrál hokej, tohle jsem musel odložit (úsměv). Pro fanouška či laika se to možná nezdá, ale bez tréninku bychom se daleko nedostali. Nezdá se to, ale je to docela dřina.

Zkuste fanouškům představit váš letošní tým? Byli vaši spoluhráči letos silnější než v minulých letech?
Měli jsme čtyřčlenný tým, který se pro letošek obměnil. Odešel nám jeden hráč a můj velký kamarád Lukáš Tauc, a stal se adminem ligy. Už nehraje, ale v podstatě soutěži šéfuje (úsměv). V týmu je od loňska Jakub Novák, Lukáš Kříž a Jakub Švikura. Kádr jsme měli kvalitní a kluci potvrdili naše ambice.

Už jsme to lehce nadhodili. O třetí místo jste hráli s Třincem, se kterým jste vedli 2:0 na zápasy. Přesto se soupeř nevzdal a dokázal výsledek obrátit. Kde hledat příčinu, že se duel nepovedl dotáhnout do úspěšného konce?
Pořad to docela bolí. I když nám začátek sezony úplně nevyšel, skončili jsme po základní části na sedmém místě. Celé se to otočilo, začali jsme hrát dobře, sehráli jsme se a vypadalo to nadějně. Na medaili to bylo, chyběl fakt kousek.

Paradoxem je jistě i to, že za Oceláře hrál Pepa Stachura, který byl nějaký pátek vašim spoluhráčem, a je samozřejmě vašim kamarádem.
Udělali jsme spolu prvním ročníku třetí místo. Patří mezi TOP 3 nejlepší hráče v Česku, reprezentoval nás i na MS. Bylo to vyhecované, takové kamarádské derby hráčů, kteří se dobře znají. Z jejich strany byla velká motivace. Vedli jsme 2:0 na zápasy, pak 3:2 v rozhodujícím a čtyřicet vteřin před koncem přišel faul soupeře a dostal za zákrok u mantinelu pětiminutový trest. Ona se řekne přesilovka a zvlášť takhle dlouhá, no jo, ale systém je nastavený tak, že když hrajete přesilovku, útočníci méně brání. Soupeř pak vyrazí do brejku a má velkou šancí vstřelit gól. A právě vznikla brejková situace a povedlo se jim pěkně zakončit. Troufám si tvrdit, že kdyby se hrálo pět na pět, zápas zvládneme. Velká škoda, duel se tím hodně zlomil, v prodloužení za nerozhodného stavu pokračovala naše přesilovka, ve které jsme znovu inkasovali a bylo po zápase.

Celý rok jste vzorně reprezentovali Kometu. Můžete přiblížit, jaká byla odezva a sledovanost zápasů?
Sledovanost je rok od roku vyšší a věřím, že bude stoupat i v dalších sezonách, pokud tedy budou. Věřím, že od září se rozběhne další ročník, ale záleží na partnerech, jak se dohodnou. Kometa bývá sledovaná nejvíc, za což jsme moc rádi. Je to možná taková synergie s hokejovou Kometou. Nejsledovanější byla samozřejmě covidová sezony, kdy se některé zápasy vysílaly i v televizi. Naše play-off sledovalo v průměru kolem 800 lidí, což je myslím pěkné číslo. Plno lidí virtuální hru odsuzuje, přitom tomu příliš nerozumí. Musel bych se opakovat, ale pokud fakt chcete hrát na nějaké úrovni, musíte trénovat a věnovat tomu mnoho času.

Vím, že i někteří naši hokejisté sledují zápasy, hrají na play-stationu také NHL.
Jo, je to tak. Luboš Horký nebo Andrej Kollár se o to hodně zajímají, jsme spolu v kontaktu a baví se o tom. Když jsme hráli v jednom brněnském podniku, přišli nás podpořit a fandit. Domlouvali jsme si, že uděláme třeba takovou challenge. Já kluky potopím v NHLku, oni mi pak dají kartáč na ledě (smích).