Lubomír Oslizlo je s Kometou spjatý. Několikrát se však postavil i proti ní

Lubomír Oslizlo je s Kometou spjatý. Několikrát se však postavil i proti ní
 

B r n o - Když si k sobě trenér Zdeněk Venera před sezónou vybral jako asistenta Lubomíra Oslizla, zdůvodňoval to faktem, že je Lubomír znalcem brněnského hokejového prostředí. A měl pravdu. Rodák z Opavy totiž v Brně jako hráč nebo trenér prožil už téměř třicet let! Bývalý vynikající obránce se proháněl na ledě za Lužánkami, trénoval juniory či dorostence na hale Rondo a současně drží dohled nad prvním mužstvem extraligové Komety. Nyní jsme čtyřiapadesátiletého Lubomíra Oslizla poměrně rozsáhle vyzpovídali.

 

S hokejem jste začínal v rodné Opavě, ale brzy jste nakoukl do Komety. Jaké byly začátky a proč jste se rozhodl právě pro ni?
Brno si mě tehdy vybralo zřejmě proto, že jsem byl talentovaný nebo nadějný. Samozřejmě měla zájem i jiná mužstva jako Vítkovice nebo Sparta. Já si vybral Brno, protože mi bylo vždycky blízké. Když jsem se díval na televizi, obdivoval jsem jeho hráče. V roce 1976 jsem přestoupil a přišel do skvělého mužstva, kde byli Vlado Dzurilla, Pepa Černý, Olda Machač a jiní. Brno jsem vůbec neznal a oproti Opavě to bylo velkoměsto. Začátky nebyly vůbec jednoduché.

Provedli Vás tu zkušení hráči?
Asi poznali, že ve mně něco je, takže mi pomohli. První sezónu jsem hrál s Oldou Machačem. Byla to pro mě velice dobrá škola. Hned po svém příchodu jsme byli na zájezdu v Německu, kde jsem odehrál deset minut, dostali jsme gól a už jsem seděl. Tak to bylo třeba pět šest utkání za sebou. Potom se výkony zlepšily a starší kluci mi pomohli. Ale musím zopakovat, že to udělali, až zjistili, že v člověku něco je. Například jsme jednou trénovali v brněnských Pisárkách a já jsem ještě neměl auto. Každý nasedl do svého a odjel. Řekli mi, ať nasednu na jedničku tramvaj. Nikdo však neřekl, jestli mám jet doprava nebo doleva. To je nezajímalo.

Na jaké hráče a trenéry Komety nejvíce vzpomínáte?
Trenérů se zde vystřídalo hodně. Byly doby, kdy byli i dva tři za sezónu. Já bych na někoho nerad zapomněl. Byli tu Ruda Potsch, Franta Vaněk. Já si vážně nevzpomenu. Mými vzory tehdy byli právě brněnský Olda Machač a Švéd Börje Salming, co se dostal do NHL. Z naší generace tu byli vynikající hokejisté jako Libor Havlíček nebo Karel Lang.

V Kometě jste byl jako obránce sedm let kapitánem. Mají v tomto ohledu proti bekům útočníci nějakou výhodu?
Není moc důležité, kde hrajete. Podstatné je, aby byl kapitán lídr mužstva a dokázal dát mančaft dohromady. Musí tým táhnout, když se nedaří. To je doba, kde se osobnosti projeví. Když se daří, je dobrý každý. Když je mužstvo v krizi nebo potřebuje pomoct, to je chvíle, kde se poznají hráči, kteří pozvednou prapor. To je funkce kapitána.

Lubomír Oslizlo často nosil na dresu kapitánské céčko. Za Kometu odehrál dohromady 533 utkání.

Převážnou část hráčské i trenérské kariéry jste strávil v Brně. Bylo Vám lépe za Lužánkami, nebo už se cítíte doma i v KAJOT ARENĚ?
Jak to říct. Lužánky byly klasika. Odehrávala se v nich celá historie Komety. Byl to velký areál, kde byl i fotbalový stadion. Pamatuji si, že v roce 1978, kdy vyhrála Zbrojovka titul, jsme nevynechali jediný zápas. S klukama jsme chodili i na společné obědy. Hokejisti i fotbalisti. Byla to taková parta. Je velká škoda, že oba stánky zanikly. Teď jsme v KAJOT ARENĚ a můžeme být rádi, že je dobře zrekonstruována. Je téměř pravidelně vyprodáno a máme výborné zázemí. Lužánky byly Lužánky, ale už nejsou a nedá se nic dělat.

Když se hrávalo ještě na starém stadionu, měl tam věrný fanoušek Komety „Lachtan“ transparent „OSLIZLO GÓL“. Vzpomínáte na něj?
Samozřejmě. Sledoval jsem to a on tam vždycky seděl. Mám takovou kuriozitu, že když jsem trénoval ve druhé lize, přijel a měl tu ceduli pořád schovanou. Už je to tak pět šest let, kdy ji vytáhl. Tuším, že tam byl i nějaký plakát s mým jménem. V Brně teď vždycky vnímám, když mají fanoušci pokřik, že je nejlepší fanoušek. Vždycky si vzpomenu, jak tam seděl s roztaženým plakátem.

"OSLIZLO GÓL" - tak vypadaly slova ze slavného transparentu, když se na ledě stala skutečností

Kromě Komety jste v extralize trénoval i Opavu. Jak to tam tehdy vypadalo?
Byl jsem tam od roku 1997 dvě sezóny. V první jsem střídal Karla Fraňka. Se Znojmem jsme hráli v baráži o udržení. Prohrávali jsme 0:3 na zápasy, ale nakonec jsme vyhráli 4:3. V té době se to myslím nikomu podobným stylem otočit nepodařilo. Ve druhé sezóně přišel pan Neveselý a už to bylo klidnější. Vždycky jsem sledoval, jak se Opavě vedlo. Manželka tam má rodiče, takže tam někdy jezdíme. Mí už tu nejsou.

Jaká známější jména hokejistů tam byla zapsána?
Otec mladého Jelínka, který hraje za Slavii. Kadlec z Kladna, Zbyněk Mařák. V bráně chytal Pavel Cagaš. Ale bylo jich tam více. Když byla v Opavě první liga, vždycky tam byla dobrá atmosféra, chodilo hodně lidí. Teď už to tak nějak upadlo.

V Kometě jste trénoval i v době, kdy procházela největší krizí. V jednu dobu to bylo s panem Svatoplukem Číhalem, který měl současně na starosti i Hvězdu Brno. Jaké byly brněnské obnovené začátky?
Znovuobrození bylo těžké. Postupně se to dávalo dohromady. Pamatuji si hlavně zápasy s Jihlavou. Jednou bylo dokonce vyprodáno (8.2. 2006, výsledek 2:2, pozn. red.). Už z toho se dá usoudit, že tu zájem o hokej byl. Snažení nakonec vyústilo v koupi extraligy. Zaplať pánbůh, že tu je.

Jak se od té doby Kometa změnila?
Všechno je jinak. Opravila se hala, vše je na vynikající úrovni. Hráči zde můžou strávit celé dny a jsou v příjemném prostředí.

Tehdy jste museli často přejíždět trénovat do jiných hal. Například na Úvoz…
Někdy nás to potká i teď. Ale s tím se nedá nic dělat. Je to víceúčelová hala. Koncerty a různá vystoupení k ní patří. Ale je tu maximální snaha, abychom neměli narušený program. Akce bývají většinou, když hrajeme venku.

Tři roky jste trénoval také mládežnickou reprezentaci. Postupně to byly výběry U16, U17 a U18. Na jaký turnaj jste mladíky připravoval?
Začínal jsem s Vláďou Bednářem z Plzně. Vyvrcholením bylo tuším první oficiální mistrovství světa hráčů do osmnácti let. Jenže v té době už jsem u mužstva nebyl. Trénoval jsem v Kometě juniory společně s národními týmy a v listopadu jsem odešel do Opavy trénovat extraligu. Kvůli tomu jsem u osmnáctky skončil. Kluci pak na mistrovství skončili čtvrtí. Tehdy to ale bylo hodně zvláštní, protože všechny čtyři první mančafty získaly sedm bodů.

Jací hráč tam byli?
Byl tam Jarda Svoboda nebo Milan Kraft. Byla to ta skupina, která za dva roky vyhrála juniorské zlato pod trenérem Holíkem.

Byl do „vaší“ reprezentace vytažený někdo z Brna?
Někteří kluci se tam pohybovali, ale na závěrečné turnaje se už nedostali.

Už jsme se bavili o trénování v extralize, první lize a reprezentaci. Zbývá nám ještě liga druhá. Jaké máte vzpomínky na aktuálně předposlední přerovské angažmá?
Byl jsem tam téměř tři sezóny. Měli jsme kvalitní mužstvo. Denně jsem dojížděl 100km tam a zpátky. Svým způsobem jsem se na práci těšil, jinak by to asi nemělo význam. Nedělal bych to, kdybych tam měl jezdit každý den naštvaný. Skupina východ byla rozhodně silnější než střed. Odehráli jsme spoustu kvalitních utkání, veliké derby s Prostějovem. V Prostějově i u nás bylo vyprodáno. Na stadionech byli tři nebo čtyři tisíce lidí. Bavili se hokejem, dělali mexické vlny. Přerovský stadion byl navíc hezky zrekonstruovaný. Ve druhé lize to byl nejhezčí stadion.

Lubomír Oslizlo ještě v dresu Zetoru diskutuje s rozhodčím.

A nebyly v derby Prostějova s Přerovem problémy s diváky? Víme, že když tam jezdila Kometa, jednalo se o nejvyhrocenější zápasy.
S Prostějovem to bylo místní derby, takže tam byla pohotovost, jako když hraje Kometa ve Zlíně. Ještě také se Vsetínem byla zajímavá utkání. Lidé dělali pěkný nepořádek. Bývaly to zápasy se vším všudy.

Co řadíte mezi největší trenérské úspěchy?
Myslím, že mě ještě čekají. Samozřejmě vysoko stavím trénování nároďáku. Pak jsem byl hned v extralize. V Rosicích jsme se v první lize dostali do semifinále, kde jsme vypadli s Chomutovem.

Jaké bylo trénovat Rosice proti Kometě?
Neřekl bych, že to bylo prestižní. Kometa totiž byla ve velkém útlumu. Je jasné, že když jsem tam trénoval, chtěl jsem ji porazit. Ve většině případů se nám to povedlo. Tehdy to bylo hodně o ekonomice. Navíc jsme měli vynikající první lajnu Holý, Nohel, Vavroch. Dali možná i víc než polovinu gólů celého týmu. Nakonec nám přišel pomoct čtyřicetiletý obránce Tomášek z Vítkovic, kterému se tam strašně líbilo. Sešlo se tam více věcí.

Pojďme už k současnosti. S Kometou bojujete o extraligové předkolo play-off. Ulevilo se vám, když se po třízápasovém trestu vrátil Jakub Svoboda?
Kuba i s Jirkou Vašíčkem hrávali pravidelně. Každý takový disciplinární trest naruší plány. Museli jsme je nahradit někým jiným, přeskupit to. Problémy máme hlavně s obránci, které si musíme půjčovat z Havlíčkova Brodu nebo Třebíče. Kempný s Ostrčilem se zranili a kvůli tomu využíváme střídavé starty. Letos jsme snad ani jedno utkání nesehráli ve stejné sestavě jako předešlé, takže jsme si na obměny trošku zvykli (usmívá se). Myslím, že jsme to zvládli.

Zdeněk Venera na webu Komety zmínil, že vám do přesilovek chybí určité typy hráčů, kteří umí překvapit opačnou myšlenkou, než na jakou myslí protihráč. Je to pravda?
Můžu s tím souhlasit. Ale i jiným mužstvům se nedaří. Podívejme se na Zlín, který je na tom stejně jako my a má Hamrlíka s Leškou. Předtím stříleli góly jako na běžícím pásu. Teď se jim prostě nedaří. Můžete něco nacvičit, ale soupeř to zjistí a pak přichází chvíle, kdy to ten inteligentní hráč musí změnit, udělat něco jiného. To se nám právě moc nedaří.

Kádr Komety má letos v útoku poměrně dost mladíků. Mohl by z nějakého z nich takový hráč vyrůst? Napadá nás třeba Hynek Zohorna, který má šikovné ruce.
Hynek šikovný je, ale potřeboval by být více zarputilý, získat buldočí povahu, aby chodil do soubojů. V tomto ohledu je ještě lechtivý.

A Vojta Němec?
O Vojtu stojíme. Na toto je šikovný.

Bude se letos o účastnících předkola play-off rozhodovat až v 52. kole Tipsport extraligy?
Byli bychom rádi, kdyby bylo rozhodnuto dříve. V posledním kole máme doma Zlín, který moc gólů nedává, ale na jeden či dva je schopný vyhrát. My uděláme všechno pro to, abychom se do předkola play-off dostali. Za tři roky by to bylo poprvé, takže by byl vidět nějaký pokrok. Navíc je extraliga tak vyrovnaná, že to předkolem nemusí končit.

Foto: Michal Eger + osobní sbírka Lubomíra Oslizla

 
 

Tento den před lety



×
Dnes v 15:00 | Muži
HC Oceláři Třinec
HC Kometa Brno

Copyright © 2004-2019 HC Kometa Brno & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS kanál