Cítím se v pohodě, potřebuju jen čas a zápasovou praxi, říká uzdravený Peter Schneider

Jaký to pro vás byl návrat po zranění?
Bylo to těžké, ale mnohem těžší bylo se dívat na zápasy pouze z tribuny nebo z televize. Jsem typ hráče, který chce hrát. Nebaví mě jen sedět.

Už jste někdy zažil takový dlouhý výpadek?
Nevzpomínám si. Minimálně deset let jsem neměl žádné zranění. Bylo to složité, nemohl jsem nic moc dělat. Měl jsem obavy, že ztratím kondici, herní pohodu a formu, kterou jsem měl.

V letošním roce jste odehrál první utkání. Téměř měsíc jste nehrál, bylo to těžké se do toho dostat?
Nechci nic zakřiknout, ale jsem překvapený, že je to docela dobré. Cítím se v pohodě, jen potřebuji víc času a zápasovou praxi.

Musím se přiznat, že když jsem vás v Pardubicích opět viděl narazit do mantinelu, říkal jsem si, a sakra…
(smích). Už jsem si taky myslel, že je to v…, ale naštěstí jsem tam narazil ramenem a dopadlo to dobře.

Pardubice jste nakonec dokázali zastavit, jaké to bylo utkání?
Bylo to důležité vítězství. Hráli jsme dobře a porazit rozjeté Pardubice, to se počítá. Musíme se ale už soustředit na úterní utkání s Třincem, což je další velmi těžký soupeř.

Peter Schneider je zpátky. Kometa od něj očekává další gólové zápisy. Foto: Ivo Dostál.

Sledoval jste zápasy Komety z tribuny, nebo jste se díval na televizní přenosy?
Díval jsem se doma i přímo na zimáku. Nic příjemného, ale vyhrávali jsme a byl jsem rád za tým, že se dařilo. Když se naopak prohrálo, bylo to o poznání horší.

Kdy jste vlastně začal trénovat?
Tři týdny jsem nic nedělal. Začal jsem trénovat zhruba před týdnem a teď v neděli naskočil do zápasu.

Doktoři vám dali o víkendu povolení hrát? Žebra už nebolí?
Je to tak, už je to v pořádku. Už mě nic nebolí a je důležité, že mohu chodit do soubojů. Jakmile žebra bolely, bylo by nemyslitelné naskočit do zápasů. Když nemůžete hrát na sto procent, není to dobré ani pro vás, ale hlavně ani pro tým.

Zranění se vám stalo 30. prosince ve Vítkovicích. Mnozí si mysleli, že když jste se vrátil po tom nepříjemném nárazu zpátky na led, že to bude dobré. Zkusil jste pokračovat i přes bolest?
Zkusil jsem to uhrát. Věděl jsem, že je to zápas o jednom gólu a chtěl jsem týmu pomoct. Po deseti vteřinách jsem věděl, že to nepůjde. Hrál jsem v takové bolesti, že jsem musel odejít do kabiny. Musel jsem zápas ukončit.

V úterý vás čeká Třinec, v pátek a v sobotu máte další zápasový program. Bude i pro vás lepší, že se dostanete do tempa?
Určitě ano, já vždycky rád hraju zápasy. Nabitý program mi vyhovuje a těším se. Je to sice náročné, ale chci se zase dostat do tempa. V Pardubicích jsem se cítil dobře, teď to jen potvrdit s Třincem. Jak už jsem říkal, bude to těžký soupeř. Už proti Budějovicím ukázali, jak mají kvalitní útok. Musíme se na ně dobře připravit a chceme samozřejmě bodovat.